Skip to main content

Text 59

Text 59

Texto

Verš

viprād dvi-ṣaḍ-guṇa-yutād aravinda-nābha-
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaṁ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaṁ punāti sa kulaṁ na tu bhūri-mānaḥ
viprād dvi-ṣaḍ-guṇa-yutād aravinda-nābha-
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaṁ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaṁ punāti sa kulaṁ na tu bhūri-mānaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

viprāt — que un brāhmaṇa; dvi-ṣaṭ-guṇa-yutāt — que está dotado de las doce cualidades brahmínicas; aravinda-nābha — del Señor Viṣṇu, que tiene un ombligo de loto; pāda-aravinda — a los pies de loto; vimukhāt — que una persona carente de devoción; śva-pacam — un caṇḍāla, una persona acostumbrada a comer perros; variṣṭham — más glorioso; manye — yo considero; tat-arpita — dedicadas a Él; manaḥ — mente; vacana — palabras; īhita — actividades; artha — riquezas; prāṇam — vida; punāti — purifica; saḥ — él; kulam — a su familia; na tu — pero no; bhūri-mānaḥ — un brāhmaṇa orgulloso de poseer esas cualidades.

viprāt — než brāhmaṇa; dvi-ṣaṭ-guṇa-yutāt — vlastnící dvanáct brāhmaṇských vlastností; aravinda-nābha — Pán Viṣṇu, z jehož pupku vyrůstá lotos; pāda-aravinda — lotosovým nohám; vimukhāt — než ten, kdo není oddaný; śva-pacamcaṇḍālu nebo člověka zvyklého jíst psy; variṣṭham — za slavnějšího; manye — považuji; tat-arpita — zasvěcené Jemu; manaḥ — mysl; vacana — slova; īhita — činnosti; artha — bohatství; prāṇam — život; punāti — očistí; saḥ — on; kulam — svou rodinu; na tu — ne; bhūri-mānaḥbrāhmaṇa pyšný na své vlastnosti.

Traducción

Překlad

«“Alguien puede haber nacido en una familia brāhmaṇa y tener las doce cualidades brahmínicas, pero, si no está consagrado a los pies de loto del Señor Kṛṣṇa, cuyo ombligo tiene forma de loto, no está a la altura del caṇḍāla que ha dedicado su mente, sus palabras, actividades, riquezas y vida al servicio del Señor. El simple hecho de nacer en una familia brāhmaṇa o de tener cualidades brahmínicas no es suficiente. Es necesario llegar a ser un devoto puro del Señor. Si un śva-paca, un caṇḍāla, es devoto, se libera él y libera a toda su familia, mientras que el brāhmaṇa que no es devoto, sino que simplemente tiene cualidades brahmínicas, no puede purificarse ni siquiera a sí mismo, y mucho menos a su familia.”»

„  ,Pokud se někdo narodí v rodině brāhmaṇů a má všech dvanáct brāhmaṇských vlastností, ale není oddaný lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy, jenž má lotosu podobný pupek, nevyrovná se caṇḍālovi, který svoji mysl, slova, činy, majetek a život zasvětil službě Pánu. Pouze se narodit v rodině brāhmaṇů nebo mít brāhmaṇské vlastnosti nestačí. Člověk se musí stát čistým oddaným Pána. Śva-paca neboli caṇḍāla, který je oddaným, osvobodí nejen sebe, ale celou svoji rodinu, kdežto neoddaný brāhmaṇa, který má jen brāhmaṇské vlastnosti, neočistí ani sebe, natož svoji rodinu.̀  “

Significado

Význam

Este verso fue hablado por Prahlāda Mahārāja en el Śrīmad-Bhāgavatam (7.9.10). El brāhmaṇa debe poseer doce cualidades. Como se afirma en el Mahābhārata:

Tento verš vyslovil ve Śrīmad-Bhāgavatamu (7.9.10) Prahlāda Mahārāja. Brāhmaṇa by měl mít dvanáct vlastností. V Mahābhāratě se uvádí:

dharmaś ca satyaṁ ca damas tapaś ca
amātsaryaṁ hrīs titikṣānasūyā
yajñaś ca dānaṁ ca dhṛtiḥ śrutaṁ ca
vratāni vai dvādaśa brāhmaṇasya
dharmaś ca satyaṁ ca damas tapaś ca
amātsaryaṁ hrīs titikṣānasūyā
yajñaś ca dānaṁ ca dhṛtiḥ śrutaṁ ca
vratāni vai dvādaśa brāhmaṇasya

«El brāhmaṇa debe ser perfectamente religioso. Debe ser veraz, y capaz de controlar sus sentidos. Debe ejecutar severas austeridades y ser desapegado, humilde y tolerante. No debe envidiar a nadie, y debe ser experto en realizar sacrificios y en dar en caridad todo lo que tenga. Debe estar firmemente establecido en el servicio devocional y ser un experto en el conocimiento de los Vedas. Ésas son las doce cualidades del brāhmaṇa».

Brāhmaṇa musí být dokonale zbožný, pravdomluvný a musí být schopný ovládat svoje smysly. Musí konat přísnou askezi a být odpoutaný, pokorný a snášenlivý. Nesmí nikomu závidět a musí být zběhlý v provádění obětí a rozdávání všeho, co má, v podobě milodarů. Musí být neochvějný v oddané službě a dobře obeznámený s poznáním Véd. To je dvanáct vlastností brāhmaṇy.

La Bhagavad-gītā (18.42) explica las cualidades brahmínicas de este modo:

Bhagavad-gītā (18.42) popisuje vlastnosti brāhmaṇy takto:

śamo damas tapaḥ śaucaṁkṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāva-jam
śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāva-jam

«La serenidad, el dominio de sí mismo, la austeridad, la pureza, la tolerancia, la honestidad, la sabiduría, el conocimiento y la religiosidad: ésas son las cualidades que rigen las acciones de los brāhmaṇas».

„Mírumilovnost, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené vlastnosti, kterými se vyznačují brāhmaṇové.

El Muktāphala-ṭīkā dice:

Muktāphala-ṭīkā uvádí:

śamo damas tapaḥ śaucaṁkṣānty-ārjava-viraktayaḥ
jñāna-vijñāna-santoṣāḥ
satyāstikye dvi-ṣaḍ guṇāḥ
śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣānty-ārjava-viraktayaḥ
jñāna-vijñāna-santoṣāḥ
satyāstikye dvi-ṣaḍ guṇāḥ

«Mente equilibrada, control de los sentidos, austeridad, limpieza, tolerancia, sencillez, desapego, conocimiento teórico y práctico, satisfacción, veracidad y fe firme en los Vedas son las doce cualidades del brāhmaṇa».

„Vyrovnanost mysli, ovládání smyslů, odříkání, čistotnost, snášenlivost, upřímnost, odpoutanost, teoretické i praktické poznání, spokojenost, pravdomluvnost a pevná víra ve Védy je dvanáct vlastností brāhmaṇy.