Skip to main content

Texto 178

Text 178

Texto

Verš

prema vṛddhi-krame nāma — sneha, māna, praṇaya
rāga, anurāga, bhāva, mahābhāva haya
prema vṛddhi-krame nāma — sneha, māna, praṇaya
rāga, anurāga, bhāva, mahābhāva haya

Palabra por palabra

Synonyma

prema — el amor extático por Dios; vṛddhi-krame — en función del aumento progresivo; nāma — llamados; sneha — afecto; māna — aborrecimiento; praṇaya — amor; rāga — apego; anurāga — mayor apego; bhāva — éxtasis; mahā-bhāva — gran éxtasis; haya — son.

prema — extatická láska k Bohu; vṛddhi-krame — jak se zvětšuje; nāma — pojmenována; sneha — náklonnost; māna — odpor; praṇaya — láska; rāga — připoutanost; anurāga — ještě větší připoutanost; bhāva — extáze; mahā-bhāva — velká extáze; haya — jsou.

Traducción

Překlad

«Los aspectos básicos del prema, que se va intensificando gradualmente y dando lugar a diversos estados, son: afecto, aborrecimiento, amor, apego, mayor apego, éxtasis y gran éxtasis.

„Jak prema postupně roste do různých stádií, jejími základními aspekty jsou náklonnost, odpor, láska, připoutanost, ještě větší připoutanost, extáze a velká extáze.“

Significado

Význam

El Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.2.84) explica sneha, el afecto, con las siguientes palabras:

V Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.2.84) je sneha (náklonnost) popsána takto:

sāndraś citta-dravaṁ kurvanpremā sneha itīryate
kṣaṇikasyāpi neha syād
viśleṣasya sahiṣṇutā
sāndraś citta-dravaṁ kurvan
premā`sneha' itīryate
kṣaṇikasyāpi neha syād
viśleṣasya sahiṣṇutā

«Existe un aspecto del prema en que el derretimiento del corazón por el amante se manifiesta de manera intensa. Éste recibe el nombre de sneha, afecto. La característica de ese afecto es que el amante no puede permanecer ni por un instante sin la compañía del amado». En el Madhya-līlā (2.66) se puede encontrar una definición de māna. Allí puede encontrarse también la explicación de praṇaya. En cuanto a rāga, el Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.2.87) dice:

„Úroveň premy, na které z touhy po milovaném s velkou intenzitou taje srdce, se nazývá sneha neboli náklonnost. Jejím příznakem je, že milující nevydrží ani okamžik bez milovaného.“ Popis māny a praṇayi nacházíme v 66. verši druhé kapitoly Madhya-līly. A co se týče rāgy, Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.2.87) uvádí:

snehaḥ sa rāgo yena syātsukhaṁ duḥkham api sphuṭam
tat-sambandha-lave ’py atra
prītiḥ prāṇa-vyayair api
snehaḥ sa rāgo yena syāt
sukhaṁ duḥkham api sphuṭam
tat-sambandha-lave 'py atra
prītiḥ prāṇa-vyayair api

«El estado en que el afecto por el amado convierte la desdicha en felicidad se llama rāga, apego. Quien ha adquirido ese apego por Kṛṣṇa puede abandonar su propia vida para satisfacer a su amado Kṛṣṇa». Anurāgabhāva y mahābhāva se explican en el Madhya-līlā (6.13). En el significado de ese verso se explica adhirūḍha-mahābhāva.

„Úroveň, na které náklonnost k milovanému obrátí neštěstí ve štěstí, se nazývá rāga neboli připoutanost. S touto připoutaností ke Kṛṣṇovi je možné se vzdát vlastního života pro uspokojení milovaného Kṛṣṇy.“ Anurāga, bhāva a mahābhāva jsou popsány ve 13. verši šesté kapitoly Madhya-līly. Význam k tomuto verši vysvětluje adhirūḍha-mahābhāvu.