VERZ 41
TEXT 41
Besedilo
Verš
ekeha kuru-nandana
bahu-śākhā hy anantāś ca
buddhayo ’vyavasāyinām
ekeha kuru-nandana
bahu-śākhā hy anantāś ca
buddhayo ’vyavasāyinām
Synonyms
Synonyma
vyavasāya-ātmikā – neomajna v zavesti Kṛṣṇe; buddhiḥ – inteligenca; ekā – samo ena; iha – v tem svetu; kuru-nandana – o ljubljeni sin Kurujev; bahu-śākhāḥ – ki ima veliko vej; hi – zares; anantāḥ – neomejeno; ca – tudi; buddhayaḥ – inteligenca; avyavasāyinām – tistih, ki niso zavestni Kṛṣṇe.
vyavasāya-ātmikā — rozhodná co se týče vědomí Kṛṣṇy; buddhiḥ — inteligence; ekā — jediná; iha — v tomto světě; kuru-nandana — ó milované dítě Kuruů; bahu-śākhāḥ — s mnoha větvemi; hi — zajisté; anantāḥ — bez omezení; ca — také; buddhayaḥ — inteligence; avyavasāyinām — těch, kteří nemají vědomí Kṛṣṇy.
Translation
Překlad
Tisti, ki gredo po tej poti, so neomajni v svoji odločnosti in imajo en sam cilj. Inteligenca neodločnih, o ljubljeni sin Kurujev, pa je zelo razvejana.
Ti, kdo kráčejí touto cestou, jsou rozhodní a mají jediný cíl. Ó milované dítě Kuruů, inteligence nerozhodných je rozvětvená.
Purport
Význam
Trdna vera, da bomo z razvijanjem zavesti Kṛṣṇe dosegli najvišjo popolnost življenja, se imenuje inteligenca vyavasāyātmikā. V Caitanya-caritāmṛti (Madhya 22.62) je rečeno:
Pevná víra, že vědomí Kṛṣṇy nás pozvedne k nejvyšší dokonalosti života, je inteligence vyavasāyātmikā. Caitanya-caritāmṛta (Madhya 22.62) uvádí:
kṛṣṇe bhakti kaile sarva-karma kṛta haya
kṛṣṇe bhakti kaile sarva-karma kṛta haya
Vera je neomajno zaupanje v nekaj vzvišenega. Kdor opravlja dolžnosti, ki jih ima do Kṛṣṇe, ni dolžan opravljati materialnih dejavnosti in izpolnjevati obveznosti do družine, človeštva in naroda. Naše sedanje delovanje z željo po čutnem uživanju je posledica dobrih in slabih del, ki smo jih opravljali v preteklosti. Če človek obudi svojo zavest Kṛṣṇe, se mu ni treba več truditi, da bi bile posledice njegovega dela dobre. Vsa njegova dejanja so tedaj absolutna, saj niso več pod vplivom dobrega in zla ter drugih nasprotij. Najvišjo popolnost zavesti Kṛṣṇe dosežemo, ko zavržemo materialističen pogled na življenje. To stopnjo avtomatično dosežemo z napredovanjem v zavesti Kṛṣṇe.
Víra je neochvějná důvěra v něco vznešeného. Když někdo plní povinnosti týkající se vědomí Kṛṣṇy, nemusí jednat ve vztahu k hmotnému světu, kde má závazky k rodinným tradicím, lidstvu či národu. V případě jednání s vidinou jeho plodů se naplňují reakce za dřívější dobré nebo zlé činy. Ten, kdo je probuzen k vědomí Kṛṣṇy, již nemusí usilovat o to, aby jeho činy přinášely dobré výsledky. Všechny činnosti toho, kdo si je vědom Kṛṣṇy, jsou na absolutní úrovni, neboť je již neovlivňují protiklady, jako je dobro a zlo. Nejvyšší dokonalostí, kterou skýtá vědomí Kṛṣṇy, je zřeknutí se hmotného pojetí života. Tohoto stavu se automaticky dosahuje vzrůstajícím vědomím Kṛṣṇy.
Neomajna odločnost pri razvijanju zavesti Kṛṣṇe je rezultat znanja. Vāsudevaḥ sarvam iti sa mahātmā su-durlabhaḥ: oseba, zavestna Kṛṣṇe, je redka dobra duša, ki ve, da je Vāsudeva ali Kṛṣṇa izvor vseh pojavnih vzrokov. Kakor z zalivanjem drevesne korenine avtomatično priskrbimo vodo tudi listom in vejam, tako z delovanjem za Kṛṣṇo najbolje služimo vsem: sebi, družini, družbi, državi, človeštvu itd. Če je z našimi dejanji zadovoljen Kṛṣṇa, bodo z njimi zadovoljni vsi.
Rozhodnost osoby vědomé si Kṛṣṇy se zakládá na poznání. Vāsudevaḥ sarvam iti sa mahātmā su-durlabhaḥ — taková osoba je vzácná, vznešená duše, která dobře ví, že Vāsudeva neboli Kṛṣṇa je původem všech projevených příčin. Když někdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, může tím prokazovat tu největší službu všem — sobě, rodině, společnosti, zemi či lidstvu, tak jako se zaléváním kořene stromu přirozeně dodává vláha větvím a listům. Pokud je Kṛṣṇa s jeho jednáním spokojen, budou spokojeni všichni.
Pri razvijanju zavesti Kṛṣṇe bomo svojo službo najbolje opravljali, če delujemo pod veščim vodstvom duhovnega učitelja, Kṛṣṇovega verodostojnega predstavnika, ki pozna učenčevo naravo in lahko učenca vodi na poti zavesti Kṛṣṇe. Da bi resnično napredovali v zavesti Kṛṣṇe, moramo biti pri svojem delovanju odločni in moramo ubogati Kṛṣṇovega predstavnika, verodostojnega duhovnega učitelja, izpolnjevanje njegovih navodil pa moramo sprejeti za svoje življenjsko poslanstvo. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura nas v svoji znani molitvi duhovnemu učitelju poučuje:
Službu s vědomím Kṛṣṇy je ovšem nejlépe vykonávat pod zkušeným vedením duchovního učitele, pravého zástupce Kṛṣṇy, který zná povahu svého žáka a ví, jak ho k jednání s vědomím Kṛṣṇy vést. Aby tedy člověk skutečně znal vědomí Kṛṣṇy, musí jednat s pevným odhodláním a poslouchat Kṛṣṇova zástupce. Pokyn pravého duchovního učitele by měl přijmout za své životní poslání. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura nás ve svých proslulých modlitbách k duchovnímu učiteli učí:
yasyāprasādān na gatiḥ kuto ’pi
dhyāyan stuvaṁs tasya yaśas tri-sandhyaṁ
vande guroḥ śrī-caraṇāravindam
yasyāprasādān na gatiḥ kuto ’pi
dhyāyan stuvaṁs tasya yaśas tri-sandhyaṁ
vande guroḥ śrī-caraṇāravindam
„Kdor zadovolji duhovnega učitelja, zadovolji Vsevišnjo Božansko Osebnost, kdor pa ga ne zadovolji, ne more postati zavesten Kṛṣṇe. Zato moram trikrat na dan meditirati o svojem duhovnem učitelju, ga prositi za milost in mu izkazati spoštovanje.“
“Uspokojením duchovního učitele je uspokojen i Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. A pokud duchovní učitel není spokojen, není možné dospět na úroveň vědomí Kṛṣṇy. Proto bych měl o něm třikrát denně meditovat, modlit se za jeho milost a skládat mu, svému duchovnímu učiteli, uctivé poklony.”
Celoten proces temelji na popolnem znanju o duši, ki presega telesno razumevanje življenja – ne na teoretičnem, temveč na praktičnem znanju, ki človeka pripelje do stopnje, ko ne deluje več z željo po čutnem uživanju. Tistega, ki ni obvladal uma, zavedejo različna dejanja, katerih cilj je čutno uživanje.
Celý proces ovšem závisí na dokonalém poznání duše, převyšující pojetí těla — nikoliv na teoretickém, ale praktickém poznání, kdy je již vyloučena možnost smyslového požitku, který se projevuje činnostmi s touhou po jejich plodech. Ti, jejichž mysl není neochvějná, bývají různými plododosnými činy svedeni z cesty.