KAPITOLA OSMNÁCTÁ
Capítulo Dezoito
Pán Vāmanadeva, trpasličí inkarnace
O Senhor Vāmanadeva, a Encarnação em Forma de Anão
Tato kapitola popisuje zjevení Pána Vāmanadeva a Jeho příchod do obětní arény Mahārāje Baliho, který Ho vlídně přijal a nabídl Mu požehnání, kterým by splnil Jeho přání.
Este capítulo descreve como o Senhor Vāmanadeva apareceu e como foi à arena sacrificatória de Mahārāja Bali, que O recebeu bem e satisfez-Lhe o desejo abençoando-O.
Pán Vāmanadeva přišel na tento svět z lůna Aditi s lasturou, diskem, kyjem a lotosem. Měl načernalou barvu pleti a byl oblečen do žlutých šatů. Pán Viṣṇu se tak zjevil v příznivý okamžik na Śravaṇa Dvādaśī, když vyšla hvězda Abhijit. Všichni polobozi, krávy, brāhmaṇové a dokonce i roční období ve třech světech (ve vyšším planetárním systému, v meziplanetárním prostoru a na Zemi) se radovali ze zjevení Boha. Z toho důvodu se tento příznivý den nazývá Vijayā. Když se Nejvyšší Pán, jehož tělo je sac- cid-ānanda, zjevil jako syn Kaśyapy a Aditi, oba Jeho rodiče žasli. Poté přijal podobu trpaslíka (Vāmany). Všichni velcí mudrci dali najevo svou radost a v čele s Kaśyapou Munim provedli obřad spojený s Vāmanovým narozením. Když byla Pánu Vāmanovi udílena posvátná šňůra, uctil Ho bůh Slunce, Bṛhaspati, dále bohyně vládnoucí planetě Zemi, božstvo nebeských planet, Jeho matka, Pán Brahmā, Kuvera, sedm ṛṣiů a další. Potom Pán Vāmanadeva navštívil obětní arénu na severním břehu řeky Narmady, na území zvaném Bhṛgukaccha, kde brāhmaṇové Bhṛguovské dynastie prováděli yajñi. S pásem z trávy muñja, svrchním oděvem z jelení kůže, s posvátnou šňůrou, s daṇḍou, slunečníkem a nádobou na vodu (kamaṇḍalu) v rukách vstoupil do obětní arény Mahārāje Baliho. Jeho transcendentální záře zastínila jas všech knězů, a proto všichni vstali ze svých āsanů a začali Ho opěvovat svými modlitbami. I Pán Śiva přijímá na svou hlavu vodu Gangy, která pramení z prstu na noze Pána Vāmanadeva. Proto si Bali Mahārāja po omytí Pánových nohou ihned pokropil hlavu vodou, která je omyla, a cítil, že on i jeho předkové tím byli oslaveni. Pak se Pána Vāmanadeva zeptal na Jeho blaho a vyzval Ho, aby požádal o peníze, šperky nebo cokoliv, co si přeje.
Ao aparecer neste mundo, o Senhor Vāmanadeva surgiu do ventre de Aditi e estava completamente equipado com búzio, disco, maça e lótus. Sua tez era enegrecida, e Ele Se vestia com roupas amarelas. O Senhor Viṣṇu apareceu em um momento auspicioso, no Śravaṇa-dvādaśī, quando a estrela Abhijit acabava de nascer. Naquele momento, em todos os três mundos (incluindo o sistema planetário superior, o espaço exterior e esta Terra), todos os semideuses, as vacas, os brāhmaṇas e mesmo as estações estavam felizes com o aparecimento de Deus. Portanto, esse dia auspicioso chama-se Vijayā. Quando a Suprema Personalidade de Deus, cujo corpo é sac-cid-ānanda, apareceu como o filho de Kaśyapa e Aditi, ambos os Seus pais ficaram muito maravilhados. Após Seu aparecimento, o Senhor assumiu uma forma de anão (Vāmana). Todos os grandes sábios expressaram o seu júbilo e, na presença de Kaśyapa Muni, realizaram a cerimônia de natalício do Senhor Vāmana. No momento da cerimônia em que receberia Seu cordão sagrado, o Senhor Vāmanadeva foi honrado pelo deus do Sol, por Bṛhaspati, pela deusa que preside o planeta Terra, pela deidade dos planetas celestiais, por Sua mãe, pelo senhor Brahmā, por Kuvera, pelos sete ṛṣis e por outros. Então, o Senhor Vāmanadeva visitou a arena de sacrifício situada ao norte do rio Narmadā, no campo conhecido como Bhṛgukaccha, onde os brāhmaṇas da dinastia Bhṛgu realizavam yajñas. Usando um cinto de palha muñja, uma veste superior feita de pele de veado e um cordão sagrado, e carregando em Suas mãos uma daṇḍa, uma sombrinha e um cântaro (kamaṇḍalu), o Senhor Vāmanadeva apareceu na arena de sacrifícios de Mahārāja Bali. Devido à Sua presença transcendentalmente refulgente, todos os sacerdotes ficaram com seus poderes ofuscados e, devido a isso, levantaram-se de seus assentos e ofereceram orações ao Senhor Vāmanadeva. Mesmo o senhor Śiva aceita sobre sua cabeça a água do Gaṅges gerada do dedão do pé do Senhor Vāmanadeva. Portanto, após lavar os pés do Senhor, Bali Mahārāja imediatamente colocou sobre sua cabeça as águas dos pés do Senhor e percebeu que ele e seus predecessores certamente haviam sido glorificados. Então, Bali Mahārāja indagou sobre o bem-estar de Vāmanadeva e solicitou ao Senhor que lhe pedisse dinheiro, joias ou o que quer que desejasse.
- Sloka 1:
- Śukadeva Gosvāmī pravil: Poté, co Pán Brahmā takto promluvil na oslavu činností a moci Nejvyšší Osobnosti Božství, se Nejvyšší Pán, jenž nikdy nepodléhá smrti jako obyčejná živá bytost, zjevil z lůna Aditi. Jeho čtyři ruce zdobila lastura, kyj, lotos a disk, měl na sobě žluté šaty a Jeho oči vypadaly jako okvětní lístky rozkvetlého lotosu.
- VERSO 1:
- Śukadeva Gosvāmī disse: Depois que o senhor Brahmā falou essas palavras em glorificação às atividades e proezas do Senhor Supremo, a Suprema Personalidade de Deus, que, diferentemente dos seres vivos ordinários, jamais Se sujeita à morte, apareceu no ventre de Aditi. Suas quatro mãos estavam decoradas com búzio, maça, lótus e disco. Trajava roupas amarelas, e Seus olhos pareciam as pétalas de um lótus a desabrochar.
- Sloka 2:
- Tělo Nejvyššího Pána s načernalou barvou pleti bylo prosté všech nedokonalostí. Jeho lotosový obličej ozdobený náušnicemi ve tvaru žraloků vypadal překrásně a na Jeho prsou se skvěl znak Śrīvatsa. Měl náramky na předloktí, ozdoby na pažích, na hlavě helmici, pás kolem boků, na hrudi posvátnou šňůru a na lotosových nohách ozdobné nákotníčky.
- VERSO 2:
- O corpo da Suprema Personalidade de Deus, de tez escura, estava livre de toda a embriaguez. Seu rosto de lótus, decorado com brincos em formato de tubarões, parecia muito belo, e, em Seu peito, havia a marca de Śrīvatsa. Ele usava pulseiras e braceletes, tinha um elmo em Sua cabeça, um cinto em Sua cintura, um cordão sagrado cruzando o Seu peito, e sinos de tornozelo decorando Seus pés de lótus.
- Sloka 3:
- Neobyčejně krásná květinová girlanda zdobila Jeho prsa, a protože květy nesmírně voněly, kroužil kolem nich roj bzučících včel, dychtících po medu. Když se Pán zjevil s drahokamem Kaustubha na krku, záře Jeho těla rozptýlila tmu v celém domě Prajāpatiho Kaśyapy.
- VERSO 3:
- Uma guirlanda de flores extremamente bela decorava-Lhe o peito, e, devido ao fato de as flores serem intensamente fragrantes, um grande enxame de abelhas, produzindo seu zumbido habitual, invadiu-as para fazer seu mel. Quando o Senhor apareceu, usando a joia Kaustubha em Seu pescoço, Sua refulgência eliminou a escuridão que havia no lar de Prajāpati Kaśyapa.
- Sloka 4:
- Štěstí poté zavládlo na všech stranách, ve vodních nádržích, jako jsou řeky a oceány, a v srdci každého. Různá roční období projevila své vlastnosti a všechny živé bytosti ve vyšších planetárních systémech, v meziplanetárním prostoru a na Zemi jásaly. Polobozi, krávy, brāhmaṇové a spolu s nimi i kopce a hory oplývali radostí.
- VERSO 4:
- Naquele momento, a felicidade surgiu em todas as direções, nos reservatórios de água, tais como os rios e oceanos, e no âmago de todos os corações. As várias estações apresentaram seus respectivos atributos, e todas as entidades vivas do sistema planetário superior, do espaço sideral e da superfície da Terra estavam jubilosas. Os semideuses, as vacas, os brāhmaṇas e as colinas e montanhas, todos sentiam imensa alegria.
- Sloka 5:
- Na Śravaṇa Dvādaśī (dvanáctý den jasné poloviny měsíce Bhādra), když Měsíc dospěl do konstelace Śravaṇa, se Pán zjevil v tomto vesmíru v příznivý okamžik zvaný Abhijit. Všechny hvězdy a planety, od Slunce až po Saturn, považovaly Pánův příchod za nesmírně příznivou událost, a proto zaujaly nejpříznivější postavení.
- VERSO 5:
- No dia de Śravaṇa-dvādaśī [o décimo segundo dia da quinzena da lua cheia do mês de bhādra], quando a Lua entrou na mansão lunar Śravaṇa, no momento auspicioso de Abhijit, o Senhor apareceu neste universo. Considerando muito auspicioso o aparecimento do Senhor, todas as estrelas e planetas, desde o Sol até Saturno, estavam prodigamente caridosos.
- Sloka 6:
- Ó králi, když se na Dvādaśī, dvanáctý den měsíce, Pán zjevil, slunce bylo v zenitu. Jak každý učenec ví, toto Dvādaśī se nazývá Vijayā.
- VERSO 6:
- Ó rei, quando o Senhor apareceu – no dvādaśī, o décimo segundo dia da Lua –, o Sol estava no meridiano, como sabe todo estudioso erudito. Esse dvādaśī chama-se Vijayā.
- Sloka 8:
- Nebeské tanečnice (Apsary) radostně tančily, nejlepší z Gandharvů zpívali a velcí mudrci, polobozi, Manuové, Pitové a bozi ohně pronášeli modlitby pro Pánovo uspokojení.
- VERSO 8:
- Estando muito satisfeitas, as dançarinas celestiais [Apsarās] dançavam jubilosas, os melhores dos Gandharvas entoavam canções, e os grandes sábios, semideuses, Manus, Pitās e deuses do fogo ofereciam orações para satisfazer o Senhor.
- Sloka 9-10:
- Tančící Siddhové, Vidyādharové, Kimpuruṣové, Kinnarové, Cāraṇové, Yakṣové, Rākṣasové, Suparṇové, nejlepší z hadů a následovníci polobohů, oslavující a velebící Pána, zasypali Aditino obydlí květy, jež pokryly celý dům.
- VERSOS 9-10:
- Os Siddhas, Vidyādharas, Kimpuruṣas, Kinnaras, Cāraṇas, Yakṣas, Rākṣasas, Suparṇas, as melhores das serpentes e os seguidores dos semideuses, todos derramaram flores sobre a residência de Aditi, cobrindo toda a casa, enquanto glorificavam e louvavam o Senhor e dançavam.
- Sloka 11:
- Když Aditi uviděla Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, jenž působením své duchovní energie přijal transcendentální tělo a přišel na svět z jejího lůna, žasla a byla velmi šťastná. Jakmile dítě spatřil Prajāpati Kaśyapa, plný štěstí a údivu zvolal: “Jaya! Jaya!”
- VERSO 11:
- Ao ver a Suprema Personalidade de Deus, que surgira de seu ventre, aceitar, através de Sua própria potência espiritual, um corpo transcendental, Aditi ficou maravilhada e muito feliz. Ao ver o filho, o Prajāpati Kaśyapa, com muita felicidade e admiração, exclamou: “Jaya! Jaya!”
- Sloka 12:
- Pán se zjevil ve své původní podobě s ozdobami a zbraněmi v rukou. Přestože tato věčně existující podoba není v hmotném světě viditelná, nyní se v ní zjevil. V přítomnosti svého otce i matky pak jako divadelní herec přijal podobu trpaslíka Vāmany, bráhmanského brahmacārīna.
- VERSO 12:
- O Senhor apareceu em Sua forma original, com adornos e armas em Suas mãos. Muito embora essa forma perene não seja visível no mundo material, Ele apareceu nessa forma. Então, na presença de Seu pai e de Sua mãe, Ele, tal qual um ator de teatro, assumiu a forma de Vāmana, um brāhmaṇa anão, um brahmacārī.
- Sloka 13:
- Když velcí světci viděli Pána jako brahmacārīna, trpaslíka Vāmanu, měli velkou radost. S Prajāpatim Kaśyapou v čele pak vykonali všechny obřady, jako například obřad spojený s narozením.
- VERSO 13:
- Ao verem o Senhor como o brahmacārī anão Vāmana, os grandes sábios decerto ficaram muito satisfeitos. Assim, reuniram-se com Kaśyapa Muni, o Prajāpati, e realizaram todas as cerimônias ritualísticas, tais como a cerimônia do natalício.
- Sloka 14:
- Při obřadném předání posvátné šňůry Vāmanadevovi samotný bůh Slunce recitoval Gāyatrī mantru, Bṛhaspati Mu udělil posvátnou šňůru a Kaśyapa Muni pás z trávy.
- VERSO 14:
- Na cerimônia em que Vāmanadeva recebeu o cordão sagrado, o deus do Sol pessoalmente pronunciou o mantra Gāyatrī, Bṛhaspati ofereceu o cordão sagrado, e Kaśyapa Muni ofertou um cinto de palha.
- Sloka 15:
- Matka Země Mu dala jelení kůži a polobůh Měsíce, který je králem lesa, Mu daroval brahma-daṇḍu (tyč brahmacārīna). Jeho matka Aditi Mu věnovala látku na spodní oděv a božstvo vládnoucí nebeskému království Mu poskytlo slunečník.
- VERSO 15:
- A mãe Terra deu-Lhe uma pele de veado, e o semideus da Lua, que é o rei da floresta, deu-Lhe uma brahma-daṇḍa [o bastão de brahmacārī]. Sua mãe, Aditi, presenteou-O com tecidos que Ele deveria usar como vestes internas, e a deidade que preside o reino celestial ofereceu-Lhe uma sombrinha.
- Sloka 16:
- Ó králi, Pán Brahmā daroval neomezenému Pánu, Osobnosti Božství, nádobu na vodu, sedm mudrců Mu věnovalo trávu kuśa a matka Sarasvatī Mu dala růženec Rudrākṣa.
- VERSO 16:
- Ó rei, o senhor Brahmā ofereceu um cântaro à inexaurível Suprema Personalidade de Deus, os sete sábios ofereceram-Lhe grama kuśa, e mãe Sarasvatī deu-Lhe um cordão de contas Rudrākṣa.
- Sloka 17:
- Když takto Vāmanadeva dostal posvátnou šňůru, dal Mu Kuvera, král Yakṣů, misku na almužny a matka Bhagavatī, manželka Pána Śivy a nejpočestnější matka celého vesmíru, Mu dala první almužnu.
- VERSO 17:
- Quando Vāmanadeva recebeu o cordão sagrado, Kuvera, o rei dos Yakṣas, deu-Lhe uma cuia de esmolas, e mãe Bhagavatī, a esposa do senhor Śiva e a mãe mais casta de todo o universo, concedeu-Lhe Suas primeiras esmolas.
- Sloka 18:
- Když Ho takto všichni uvítali, Pán Vāmanadeva, nejlepší z brahmacārīnů, projevil svou záři Brahmanu. Svou krásou tak překonal celé shromáždění, jež bylo plné svatých brāhmaṇů.
- VERSO 18:
- Tendo sido tão bem recebido por todos, o Senhor Vāmanadeva, o melhor dos brahmacārīs, manifestou Sua refulgência Brahman. Assim, Sua beleza ofuscou toda aquela assembleia, que estava repleta de grandes brāhmaṇas santos.
- Sloka 20:
- Když se Pán doslechl, že Bali Mahārāja koná pod záštitou brāhmaṇů z Bhṛguovské dynastie oběti aśvamedha, vydal se tam projevit Balimu svou milost. Nejvyšší Pán, který je úplný ve všech ohledech, svou tíhou každým krokem stlačoval Zemi.
- VERSO 20:
- Quando o Senhor soube que Bali Mahārāja estava realizando sacrifícios aśvamedha sob a assistência de brāhmaṇas pertencentes à dinastia Bhṛgu, o Senhor Supremo, que é pleno sob todos os aspectos, dirigiu-Se até lá a fim de mostrar Sua misericórdia a Bali Mahārāja. Com Seu peso, Ele afundava a Terra a cada passo.
- Sloka 21:
- Bráhmanští kněží, potomci Bhṛgua, provádějící oběť na území zvaném Bhṛgukaccha na severní straně řeky Narmady, spatřili Vāmanadeva jako poblíž vycházející slunce.
- VERSO 21:
- Enquanto se ocupavam em realizar o sacrifício no campo conhecido como Bhṛgukaccha, situado na margem norte do rio Narmadā, os sacerdotes bramânicos, descendentes de Bhṛgu, viram Vāmanadeva, que Se assemelhava ao Sol nascendo nas proximidades.
- Sloka 22:
- Ó králi, Vāmanadevova jasná záře připravila kněze spolu s Balim Mahārājem a všemi členy shromáždění o jejich jas. Začali se proto jeden druhého ptát, zda to přichází bůh Slunce, Sanat-kumāra nebo bůh ohně osobně shlédnout obětní obřad.
- VERSO 22:
- Ó rei, devido à brilhante refulgência de Vāmanadeva, os sacerdotes, juntamente com Bali Mahārāja e todos os membros da assembleia, praticamente perderam todo o seu esplendor. Eles, então, começaram a perguntar uns aos outros se o próprio deus do Sol, Sanat-kumāra ou o deus do fogo haviam vindo pessoalmente ver a cerimônia de sacrifício.
- Sloka 23:
- Zatímco se knězi Bhṛguovské dynastie se svými žáky různě radili a dohadovali, Nejvyšší Pán Vāmanadeva, Osobnost Božství, vstoupil do arény oběti aśvamedha. V rukách držel tyč, slunečník a nádobu kamaṇḍalu plnou vody.
- VERSO 23:
- Enquanto os sacerdotes da dinastia Bhṛgu e seus discípulos falavam e argumentavam de várias maneiras, a Suprema Personalidade de Deus, Vāmanadeva, portando em Suas mãos um bastão, uma sombrinha e um cântaro cheio de água, entrou na arena do sacrifício aśvamedha.
- Sloka 24-25:
- Pán Vāmanadeva, jenž vypadal jako bráhmanský chlapec, vstoupil do obětní arény s pásem z trávy, posvátnou šňůrou, svrchním oděvem z jelení kůže a rozcuchanými vlasy. Jeho jasná záře oslabila jas všech knězů a jejich žáků, kteří proto vstali ze svých āsanů a řádně Ho uvítali poklonou.
- VERSOS 24-25:
- Parecendo um menino brāhmaṇa usando um cinto de palha, um cordão sagrado, uma roupa superior feita de pele de veado e cabelos em mechas emaranhadas, o Senhor Vāmanadeva entrou na arena de sacrifício. Sua refulgência brilhante ofuscou o brilho de todos os sacerdotes e seus discípulos, os quais, então, levantaram-se de seus assentos e deram as devidas boas-vindas ao Senhor, oferecendo-Lhe reverências.
- Sloka 26:
- Bali Mahārāja se radoval z pohledu na Pána Vāmanadeva, jehož nádherné údy přispívaly rovnou měrou ke kráse celého Jeho těla, a spokojeně Mu nabídl místo k sezení.
- VERSO 26:
- Bali Mahārāja, contente ao ver o Senhor Vāmanadeva, cujos belos membros contribuíam igualmente para a beleza de todo o Seu corpo, sentiu muita satisfação em oferecer-Lhe um assento.
- Sloka 27:
- Když Nejvyššímu Pánu, který je vždy krásný pro osvobozené duše, takto připravil náležité přijetí, uctil Ho umytím Jeho lotosových nohou.
- VERSO 27:
- Oferecendo essa digna recepção à Suprema Personalidade de Deus, que é sempre belo para as almas liberadas, Bali Mahārāja adorou-O, lavando Seus pés de lótus.
- Sloka 28:
- Pán Śiva, nejlepší z polobohů, který nosí na čele symbol měsíce, s hlubokou oddaností přijímá na hlavu vodu Gangy, která vytéká z prstu na noze Viṣṇua. Bali Mahārāja to věděl, neboť byl plně obeznámený s náboženskými zásadami. Následně si po vzoru Pána Śivy rovněž pokropil hlavu vodou, která omyla Pánovy lotosové nohy.
- VERSO 28:
- O senhor Śiva, o melhor dos semideuses, que carrega em sua testa o emblema da Lua, recebe sobre sua cabeça, com grande devoção, a água do Ganges que emana do dedão do pé de Viṣṇu. Inteirado dos princípios religiosos, Bali Mahārāja sabia disso. Consequentemente, seguindo os passos do senhor Śiva, ele também colocou sobre sua cabeça a água que lavara os pés de lótus do Senhor.
- Sloka 29:
- Bali Mahārāja potom řekl Pánu Vāmanadevovi: Ó brāhmaṇo, přijmi prosím mé srdečné uvítání a uctivé poklony. Prozraď nám, co pro Tebe můžeme udělat? Máme za to, že jsi zosobněnou askezí vznešených bráhmanských mudrců.
- VERSO 29:
- Então, Bali Mahārāja disse ao Senhor Vāmanadeva: Ó brāhmaṇa, ofereço-Vos minhas calorosas boas-vindas e minhas respeitosas reverências. Por favor, dizei-nos o que podemos fazer por Vós. Pensamos em Vós como a austeridade personificada dos grandes sábios brāhmaṇas.
- Sloka 30:
- Ó můj Pane, všichni moji předkové jsou uspokojeni tím, že jsi laskavě navštívil náš dům. Naše rodina i celá dynastie tím byly posvěceny a oběť, kterou nyní konáme, je díky Tvé přítomností úplná.
- VERSO 30:
- Ó meu Senhor, devido ao fato de que fizestes a gentileza de vir até nosso lar, todos os meus antepassados estão satisfeitos, nossa família e toda a sua dinastia foram santificadas, e o sacrifício que estamos realizando agora está concluído graças à Vossa presença.
- Sloka 31:
- Ó synu brāhmaṇy, dnes hoří obětní oheň podle pokynů śāster a voda, jež omyla Tvé lotosové nohy, mě zbavila všech hříchů mého života. Ó můj Pane, povrch celého světa je posvěcen dotekem Tvých malých lotosových nohou.
- VERSO 31:
- Ó filho de um brāhmaṇa, hoje o fogo do sacrifício está aceso de acordo com o preceito dos śāstras, e, através da água que lavou Vossos pés de lótus, libertei-me de todas as reações pecaminosas da minha vida. Ó meu Senhor, pelo contato de Vossos pequeninos pés de lótus, toda a superfície do mundo se santificou.
- Sloka 32:
- Ó synu brāhmaṇy, zdá se, že sem přicházíš, abys mě o něco požádal. Můžeš si vzít cokoliv chceš. Ó nejlepší z těch, kteří jsou hodni uctívání! Můžeš dostat krávu, zlato, zařízený dům, chutné jídlo a nápoje, dceru brāhmaṇy za ženu, vzkvétající vesnice, koně, slony, vozy nebo cokoliv jiného, co si jen přeješ.
- VERSO 32:
- Ó filho de brāhmaṇa, parece que viestes aqui para me pedir algo. Portanto, o que acaso desejardes podeis pedir-me. Ó melhor entre os adoráveis, posso dar-Vos vacas, ouro, uma casa mobiliada, alimentos e bebidas saborosos, a filha de um brāhmaṇa como Vossa esposa, vilas prósperas, cavalos, elefantes, quadrigas ou o que quer que desejardes.