Text 31
Sloka 31
Devanagari
Dévanágarí
दुराशया ये बहिरर्थमानिन: ।
अन्धा यथान्धैरुपनीयमाना-
स्तेऽपीशतन्त्र्यामुरुदाम्नि बद्धा: ॥ ३१ ॥
Text
Verš
durāśayā ye bahir-artha-māninaḥ
andhā yathāndhair upanīyamānās
te ’pīśa-tantryām uru-dāmni baddhāḥ
durāśayā ye bahir-artha-māninaḥ
andhā yathāndhair upanīyamānās
te ’pīśa-tantryām uru-dāmni baddhāḥ
Synonyms
Synonyma
na — not; te — they; viduḥ — know; sva-artha-gatim — the ultimate goal of life, or their own real interest; hi — indeed; viṣṇum — Lord Viṣṇu and His abode; durāśayāḥ — being ambitious to enjoy this material world; ye — who; bahiḥ — external sense objects; artha-māninaḥ — considering as valuable; andhāḥ — persons who are blind; yathā — just as; andhaiḥ — by other blind men; upanīyamānāḥ — being led; te — they; api — although; īśa-tantryām — to the ropes (laws) of material nature; uru — having very strong; dāmni — cords; baddhāḥ — bound.
na — ne; te — oni; viduḥ — znají; sva-artha-gatim — konečný cíl života, svůj skutečný zájem; hi — zajisté; viṣṇum — Pána Viṣṇua a Jeho sídlo; durāśayāḥ — toužící si užívat hmotného světa; ye — kdo; bahiḥ — vnější smyslové objekty; artha-māninaḥ — považující za hodnotné; andhāḥ — slepí; yathā — stejně jako; andhaiḥ — jinými slepci; upanīyamānāḥ — vedení; te — oni; api — ačkoliv; īśa-tantryām — provazy (zákony) hmotné přírody; uru — s velice silnými; dāmni — provazci; baddhāḥ — spoutáni.
Translation
Překlad
Persons who are strongly entrapped by the consciousness of enjoying material life, and who have therefore accepted as their leader or guru a similar blind man attached to external sense objects, cannot understand that the goal of life is to return home, back to Godhead, and engage in the service of Lord Viṣṇu. As blind men guided by another blind man miss the right path and fall into a ditch, materially attached men led by another materially attached man are bound by the ropes of fruitive labor, which are made of very strong cords, and they continue again and again in materialistic life, suffering the threefold miseries.
Ti, kdo jsou pohlceni vědomím hmotného požitku a za svého vůdce či gurua proto přijímají podobného slepce poutaného k vnějším smyslovým objektům, nemohou pochopit, že cílem života je vrátit se domů, zpátky k Bohu, a sloužit Pánu Viṣṇuovi. Tak jako slepci vedení jiným slepcem nenajdou správnou cestu a spadnou do jámy, lidé ulpívající na hmotě, vedení jiným takovým člověkem, jsou svázáni lany plodonosného jednání, spletenými z velmi pevných provazců, a pokračují v materialistickém způsobu života, zakoušejíce utrpení trojího druhu.
Purport
Význam
Since there must always be a difference of opinion between demons and devotees, Hiraṇyakaśipu, when criticized by his son Prahlāda Mahārāja, should not have been surprised that Prahlāda Mahārāja differed from his way of life. Nonetheless, Hiraṇyakaśipu was extremely angry and wanted to rebuke his son for deriding his teacher or spiritual master, who had been born in the brāhmaṇa family of the great ācārya Śukrācārya. The word śukra means “semen,” and ācārya refers to a teacher or guru. Hereditary gurus, or spiritual masters, have been accepted everywhere since time immemorial, but Prahlāda Mahārāja declined to accept such a seminal guru or take instruction from him. An actual guru is śrotriya, one who has heard or received perfect knowledge through paramparā, the disciplic succession. Therefore Prahlāda Mahārāja did not recognize a seminal spiritual master. Such spiritual masters are not at all interested in Viṣṇu. Indeed, they are hopeful of material success (bahir-artha-māninaḥ). The word bahiḥ means “external,” artha means “interest,” and mānina means “taking very seriously.” Generally speaking, practically everyone is unaware of the spiritual world. The knowledge of the materialists is restricted within the four-billion-mile limit of this material world, which is in the dark portion of the creation; they do not know that beyond the material world is the spiritual world. Unless one is a devotee of the Lord, one cannot understand the existence of the spiritual world. Gurus, teachers, who are simply interested in this material world are described in this verse as andha, blind. Such blind men may lead many other blind followers without true knowledge of material conditions, but they are not accepted by devotees like Prahlāda Mahārāja. Such blind teachers, being interested in the external, material world, are always bound by the strong ropes of material nature.
Démoni a oddaní se musí nevyhnutelně rozcházet v názorech, a Hiraṇyakaśipu se proto neměl divit, když ho jeho syn Prahlāda Mahārāja kritizoval a nezastával jeho způsob života. Hiraṇyakaśipu se však nesmírně rozhněval a chtěl mu vyčinit za to, že se vysmívá svému učiteli či duchovnímu mistrovi narozenému v bráhmanské rodině Śukrācāryi, který byl velkým ācāryou. Slovo śukra znamená “semeno” a ācārya poukazuje na učitele či gurua. Dědiční guruové, duchovní učitelé, jsou přijímáni všude již od nepaměti, ale Prahlāda Mahārāja odmítal takového gurua přijmout nebo se od něho učit. Skutečný guru je śrotriya — ten, kdo vyslechl či obdržel dokonalé poznání prostřednictvím parampary, učednické posloupnosti. Prahlāda Mahārāja proto kastovního duchovního učitele neuznával. Takoví duchovní učitelé nemají žádný zájem o Viṣṇua a doufají jen v hmotný zisk (bahir-artha-māninaḥ). Slovo bahiḥ znamená “vnější”, artha značí “zájem” a māninaḥ znamená “beroucí velice vážně”. Prakticky nikdo neví nic o duchovním světě. Poznání materialistů je omezeno na necelé šest a půl miliardy kilometrů tohoto hmotného světa, který leží v temné části stvoření; nevědí, že za jeho hranicemi je duchovní svět. Člověk nemůže o duchovním světě vědět, není-li oddaným Pána. Guruové, učitelé, kteří se zajímají pouze o hmotný svět, jsou v tomto verši nazváni andha, slepí. Takoví slepci mohou vést mnoho jiných slepých následovníků bez skutečného poznání hmotné situace, ale oddaní jako Prahlāda Mahārāja je neuznávají. Tito slepí učitelé, jejichž zájem se soustřeďuje na vnější, hmotný svět, jsou neustále spoutáni pevnými provazy hmotné přírody.