Skip to main content

Texts 147-148

Text 147-148

Texto

Verš

kiṁ vidhatte kim ācaṣṭe
kim anūdya vikalpayet
ity asyā hṛdayaṁ loke
nānyo mad veda kaścana
kiṁ vidhatte kim ācaṣṭe
kim anūdya vikalpayet
ity asyā hṛdayaṁ loke
nānyo mad veda kaścana
māṁ vidhatte ’bhidhatte māṁ
vikalpyāpohyate hy aham
etāvān sarva-vedārthaḥ
śabda āsthāya māṁ bhidām
māyā-mātram anūdyānte
pratiṣidhya prasīdati
māṁ vidhatte ’bhidhatte māṁ
vikalpyāpohyate hy aham
etāvān sarva-vedārthaḥ
śabda āsthāya māṁ bhidām
māyā-mātram anūdyānte
pratiṣidhya prasīdati

Palabra por palabra

Synonyma

kim — qué; vidhatte — directo; kim — qué; ācaṣṭe — declaran; kim — qué; anūdya — tomando como objeto; vikalpayet — puede hacer conjeturas; iti — así; asyāḥ — de las Escrituras védicas; hṛdayam — intención; loke — en este mundo; na — no; anyaḥ — otro; mat — que Yo; veda — conoce; kaścana — nadie; mām — a Mí; vidhatte — ellos presentan; abhidhatte — enuncian; mām — a Mí; vikalpya — especulando; apohyate — soy establecido firmemente; hi — ciertamente; aham — Yo; etāvān — de esas medidas; sarva-veda-arthaḥ — el significado de los Vedas; śabdaḥ — los Vedas; āsthāya — refugiarse en; mām — Mí; bhidām — diferente; māyā — energía ilusoria; mātram — solamente; anūdya — decir; ante — al final; pratiṣidhya — alejar; prasīdati — obtiene satisfacción.

kim — co; vidhatte — nařizují; kim — co; ācaṣṭe — prohlašují; kim — co; anūdya — uznávající jako objekt; vikalpayet — mohou se domnívat; iti — tak; asyāḥ — védské literatury; hṛdayam — záměr; loke — v tomto světě; na — ne; anyaḥ — jiný; mat — než Mě; veda — zná; kaścana — každý; mām — Mě; vidhatte — určují; abhidhatte — předkládají; mām — Mě; vikalpya — spekulující; aphyate — jsem neochvějný; hi — zajisté; aham — Já; etāvān — takových opatření; sarva-veda-arthaḥ — význam Véd; śabdaḥ — Védy; āsthāya — přijímající útočiště; mām — u Mě; bhidām — odlišné; māyā — iluzorní energie; mātram — pouze; anūdya — říkající; ante — nakonec; pratiṣidhya — odstraňující; prasīdati — je uspokojen.

Traducción

Překlad

«[El Señor Kṛṣṇa dijo:] “¿Cuál es el propósito de todas las Escrituras védicas? ¿En quién centran su foco? ¿Quién es el objeto de toda especulación? Aparte de Mí, nadie sabe esas cosas. Ahora tú debes saber que todas esas actividades van dirigidas a enunciarme y darme a conocer a Mí. El objetivo de las Escrituras védicas es conocerme a Mí por medio de diversas especulaciones, bien sea mediante la comprensión indirecta o mediante la comprensión basada en el análisis del significado literal. Todo el mundo está especulando acerca de Mí. La esencia de todas las Escrituras védicas es diferenciarme a Mí de māyā. Quien analiza la energía ilusoria llega al plano de la comprensión acerca de Mí. De ese modo, dejando de especular sobre los Vedas, ve que Yo soy la conclusión de todo. Así alcanza la satisfacción”.

„(Pán Kṛṣṇa řekl:) ,Jaký je význam veškeré védské literatury? Na koho se zaměřuje? Kdo je cílem veškerých spekulací? Nikdo kromě Mne tyto věci nezná. Nyní bys měl vědět, že všechny tyto činnosti mají za cíl určit a vysvětlit Mě. Významem védské literatury je poznat Mě skrze různé spekulace, buď nepřímým, nebo slovníkovým pochopením. Podstatou veškeré védské literatury je rozlišit mezi Mnou a māyou. Uvažováním o iluzorní energii člověk dospěje k pochopení Mě. Tím se zbaví spekulací o Védách a závěrem, ke kterému dojde, budu Já. To jej plně uspokojí.̀  “

Significado

Význam

Estos dos versos son una cita del Śrīmad-Bhāgavatam (11.21.42-43). Cuando Uddhava preguntó a Kṛṣṇa acerca del propósito de la especulación védica, el Señor le indicó el proceso para entender las Escrituras védicas. Los Vedas están compuestos de karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa y upāsanā-kāṇḍa. Quien haga un estudio analítico del propósito de los Vedas entenderá que, mediante karma-kāṇḍa, las actividades de sacrificio, se llega a la conclusión de jñāna-kāṇḍa, el conocimiento especulativo, y que después de la especulación, se llega a la conclusión de que la adoración de la Suprema Personalidad de Dios es el fin supremo. Quien llega a esa conclusión alcanza satisfacción plena.

Tyto dva verše jsou ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.21.42–43). Když se Uddhava zeptal Kṛṣṇy na význam védské spekulace, Pán ho poučil o postupu, jak pochopit védskou literaturu. Védy se skládají z karma-kāṇḍy, jñāna-kāṇḍy a upāsanā-kāṇḍy. Ten, kdo analyticky prostuduje význam Véd, pochopí, že skrze karma-kāṇḍu, obětní činnosti, člověk dospěje ke jñāna-kāṇḍě, spekulativnímu poznání, a že po spekulování dospěje k závěru, že Nejvyšší Osobnost Božství je konečným cílem. Ten, kdo dospěje k tomuto závěru, bude naprosto uspokojen.