Skip to main content

Text 13

Sloka 13

Devanagari

Dévanágarí

एवं विमोक्ष्य गजयूथपमब्जनाभ-
स्तेनापि पार्षदगतिं गमितेन युक्त: ।
गन्धर्वसिद्धविबुधैरुपगीयमान-
कर्माद्भ‍ुतं स्वभवनं गरुडासनोऽगात् ॥ १३ ॥

Text

Verš

evaṁ vimokṣya gaja-yūtha-pam abja-nābhas
tenāpi pārṣada-gatiṁ gamitena yuktaḥ
gandharva-siddha-vibudhair upagīyamāna-
karmādbhutaṁ sva-bhavanaṁ garuḍāsano ’gāt
evaṁ vimokṣya gaja-yūtha-pam abja-nābhas
tenāpi pārṣada-gatiṁ gamitena yuktaḥ
gandharva-siddha-vibudhair upagīyamāna-
karmādbhutaṁ sva-bhavanaṁ garuḍāsano ’gāt

Synonyms

Synonyma

evam — thus; vimokṣya — delivering; gaja-yūtha-pam — the King of the elephants, Gajendra; abja-nābhaḥ — the Supreme Personality of Godhead, from whose navel sprouts a lotus flower; tena — by him (Gajendra); api — also; pārṣada-gatim — the position of the Lord’s associate; gamitena — who had already gotten; yuktaḥ — accompanied; gandharva — by the denizens of Gandharvaloka; siddha — the denizens of Siddhaloka; vibudhaiḥ — and by all great learned sages; upagīyamāna — were being glorified; karma — whose transcendental activities; adbhutam — all-wonderful; sva-bhavanam — to His own abode; garuḍa-āsanaḥ — sitting on the back of Garuḍa; agāt — returned.

evam — takto; vimokṣya — osvobozující; gaja-yūtha-pam — krále slonů, Gajendru; abja-nābhaḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, z jehož pupku vyrůstá lotos; tena — jím (Gajendrou); api — také; pārṣada-gatim — postavení Pánova společníka; gamitena — který již získal; yuktaḥ — v doprovodu; gandharva — obyvatelé Gandharvaloky; siddha — obyvatelé Siddhaloky; vibudhaiḥ — a všichni vznešení mudrci; upagīyamāna — byly oslavovány; karma — jehož transcendentální činnosti; adbhutam — úžasné; sva-bhavanam — do svého sídla; garuḍa-āsanaḥ — sedící na Garuḍových zádech; agāt — vrátil se.

Translation

Překlad

Upon delivering the King of the elephants from the clutches of the crocodile, and from material existence, which resembles a crocodile, the Lord awarded him the status of sārūpya-mukti. In the presence of the Gandharvas, the Siddhas and the other demigods, who were praising the Lord for His wonderful transcendental activities, the Lord, sitting on the back of His carrier, Garuḍa, returned to His all-wonderful abode and took Gajendra with Him.

Poté, co Pán vysvobodil krále slonů ze spárů krokodýla i z hmotné existence, která je také jako krokodýl, udělil mu sārūpya-mukti. V doprovodu Gandharvů, Siddhů a dalších polobohů, jež velebili Pána za Jeho úžasné transcendentální činnosti, se na zádech svého přepravce Garuḍy vrátil do svého podivuhodného sídla a Gajendru vzal s sebou.

Purport

Význam

In this verse the word vimokṣya is significant. For a devotee, mokṣa or mukti — salvation — means getting the position of the Lord’s associate. The impersonalists are satisfied to get the liberation of merging in the Brahman effulgence, but for a devotee, mukti (liberation) means not to merge in the effulgence of the Lord, but to be directly promoted to the Vaikuṇṭha planets and to become an associate of the Lord. In this regard, there is a relevant verse in Śrīmad-Bhāgavatam (10.14.8):

V tomto verši je významné slovo vimokṣya. Mokṣa či mukti (“osvobození”) pro oddaného znamená získat postavení Pánova společníka. Impersonalisté se spokojí s osvobozením v podobě splynutí se září Brahmanu, ale pro oddaného mukti neznamená splynout se září Pána, nýbrž přemístit se rovnou na Vaikuṇṭhaloky a stát se společníkem Pána. V této souvislosti je důležitý verš ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.14.8):

tat te ’nukampāṁ susamīkṣamāṇo
bhuñjāna evātma-kṛtaṁ vipākam
hṛd-vāg-vapurbhir vidadhan namas te
jīveta yo mukti-pade sa dāya-bhāk
tat te 'nukampāṁ susamīkṣamāṇo
bhuñjāna evātma-kṛtaṁ vipākam
hṛd-vāg-vapurbhir vidadhan namas te
jīveta yo mukti-pade sa dāya-bhāk

“One who seeks Your compassion and thus tolerates all kinds of adverse conditions due to the karma of his past deeds, who engages always in Your devotional service with his mind, words and body, and who always offers obeisances unto You, is certainly a bona fide candidate for liberation.” A devotee who tolerates everything in this material world and patiently executes his devotional service can become mukti-pade sa dāya-bhāk, a bona fide candidate for liberation. The word dāya-bhāk refers to a hereditary right to the Lord’s mercy. A devotee must simply engage in devotional service, not caring about material situations. Then he automatically becomes a rightful candidate for promotion to Vaikuṇṭhaloka. The devotee who renders unalloyed service to the Lord gets the right to be promoted to Vaikuṇṭhaloka, just as a son inherits the property of his father.

“Ten, kdo se uchází o Tvou milost a toleruje všechny nepříznivé podmínky způsobené karmou za jeho minulé činy, kdo neustále zaměstnává svou mysl, slova a tělo oddanou službou Tobě a neustále se Ti klaní, má nepochybně oprávněný nárok na osvobození.” Oddaný, který toleruje všechno v hmotném světě a trpělivě vykonává svou oddanou službu, se může stát oprávněným kandidátem na vysvobození (mukti-pade sa dāya-bhāk). Slovo dāya-bhāk označuje dědičné právo na Pánovu milost. Oddaný musí jednoduše pokračovat s oddanou službou a nehledět na hmotné podmínky. Pak se automaticky stane právoplatným uchazečem o přemístění na Vaikuṇṭhaloku. Oddaný, který Pánu prokazuje čistou službu, získává právo jít na Vaikuṇṭhaloku, stejně jako syn zdědí majetek svého otce.

When a devotee gets liberation, he becomes free from material contamination and engages as a servant of the Lord. This is explained in Śrīmad-Bhāgavatam (2.10.6): muktir hitvānyathā rūpaṁ svarūpena vyavasthitiḥ. The word svarūpa refers to sārūpya-mukti — going back home, back to Godhead, and remaining the Lord’s eternal associate, having regained a spiritual body exactly resembling that of the Lord, with four hands, holding the śaṅkha, cakra, gadā and padma. The difference between the mukti of the impersonalist and that of the devotee is that the devotee is immediately appointed an eternal servant of the Lord, whereas the impersonalist, although merging in the effulgence of the brahmajyoti, is still insecure and therefore generally falls again to this material world. Āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho ’nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ (Bhāg. 10.2.32). Although the impersonalist rises to the Brahman effulgence and enters into that effulgence, he has no engagement in the service of the Lord, and therefore he is again attracted to materialistic philanthropic activities. Thus he comes down to open hospitals and educational institutions, feed poor men and perform similar materialistic activities, which the impersonalist thinks are more precious than serving the Supreme Personality of Godhead. Anādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ. The impersonalists do not think that the service of the Lord is more valuable than serving the poor man or starting a school or hospital. Although they say brahma satyaṁ jagan mithyā — “Brahman is real, and the material world is false” — they are nonetheless very eager to serve the false material world and neglect the service of the lotus feet of the Supreme Personality of Godhead.

Když oddaný získá vysvobození, je zbaven hmotného znečištění a zaměstná se jako služebník Pána. To je vysvětleno ve Śrīmad-Bhāgavatamu (2.10.6): muktir hitvānyathā rūpaṁ svarūpeṇa vyavasthitiḥ. Slovo svarūpa se vztahuje na sārūpya-mukti — návrat domů, zpátky k Bohu, kde oddaný zůstane věčným společníkem Pána poté, co získá stejné duchovní tělo, jako má Pán, se čtyřma rukama držícíma lasturu, disk, kyj a lotos (śaṅkha, cakra, gadā, padma). Mukti impersonalisty se liší od mukti oddaného tím, že oddaný je ihned ustaven věčným služebníkem Pána, zatímco impersonalista sice splyne se září brahmajyoti, ale zůstává v nejistém postavení a obvykle znovu poklesne do hmotného světa. Āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ (Bhāg. 10.2.32). I když se impersonalista povznese k záři Brahmanu a vstoupí do ní, nemá žádné zaměstnání ve službě Pánu, a proto ho začne znovu přitahovat hmotné lidumilné jednání. Sestoupí, aby otevíral nemocnice a vzdělávací ústavy, sytil chudé lidi a vykonával podobné materialistické činnosti, které považuje za cennější než službu Nejvyšší Osobnosti Božství. Anādṛta-yuṣmad- aṅghrayaḥ — impersonalisté si nemyslí, že sloužit Pánu má větší cenu než sloužit chudým lidem a otevírat školy či nemocnice. I když říkají: brahma satyaṁ jagan mithyā — “Brahman je skutečný a hmotný svět iluzorní”—přesto velice dychtí sloužit tomuto iluzornímu hmotnému světu a službě lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství se vyhýbají.