Skip to main content

Text 9

Sloka 9

Devanagari

Dévanágarí

अहो बतायं हरिणकुणक: कृपण ईश्वररथचरणपरिभ्रमणरयेण स्वगणसुहृद् बन्धुभ्य: परिवर्जित: शरणं च मोपसादितो मामेव मातापितरौ भ्रातृज्ञातीन् यौथिकांश्चैवोपेयाय नान्यं कञ्चन वेद मय्यतिविस्रब्धश्चात एव मया मत्परायणस्य पोषणपालनप्रीणनलालनमनसूयुनानुष्ठेयं शरण्योपेक्षादोषविदुषा ॥ ९ ॥

Text

Verš

aho batāyaṁ hariṇa-kuṇakaḥ kṛpaṇa īśvara-ratha-caraṇa-paribhramaṇa-rayeṇa sva-gaṇa-suhṛd-bandhubhyaḥ parivarjitaḥ śaraṇaṁ ca mopasādito mām eva mātā-pitarau bhrātṛ-jñātīn yauthikāṁś caivopeyāya nānyaṁ kañcana veda mayy ati-visrabdhaś cāta eva mayā mat-parāyaṇasya poṣaṇa-pālana-prīṇana-lālanam anasūyunānuṣṭheyaṁ śaraṇyopekṣā-doṣa-viduṣā.
aho batāyaṁ hariṇa-kuṇakaḥ kṛpaṇa īśvara-ratha-caraṇa-paribhramaṇa-rayeṇa sva-gaṇa-suhṛd-bandhubhyaḥ parivarjitaḥ śaraṇaṁ ca mopasādito mām eva mātā-pitarau bhrātṛ-jñātīn yauthikāṁś caivopeyāya nānyaṁ kañcana veda mayy ati-visrabdhaś cāta eva mayā mat-parāyaṇasya poṣaṇa-pālana-prīṇana-lālanam anasūyunānuṣṭheyaṁ śaraṇyopekṣā-doṣa-viduṣā.

Synonyms

Synonyma

aho bata — alas; ayam — this; hariṇa-kuṇakaḥ — the deer calf; kṛpaṇaḥ — helpless; īśvara-ratha-caraṇa-paribhramaṇa-rayeṇa — by the force of the rotation of the time agent of the Supreme Personality of Godhead, which is compared to the wheel of His chariot; sva-gaṇa — own kinsmen; suhṛt — and friends; bandhubhyaḥ — relatives; parivarjitaḥ — deprived of; śaraṇam — as shelter; ca — and; — me; upasāditaḥ — having obtained; mām — me; eva — alone; mātā-pitarau — father and mother; bhrātṛ-jñātīn — brothers and kinsmen; yauthikān — belonging to the herd; ca — also; eva — certainly; upeyāya — having gotten; na — not; anyam — anyone else; kañcana — some person; veda — it knows; mayi — in me; ati — very great; visrabdhaḥ — having faith; ca — and; ataḥ eva — therefore; mayā — by me; mat-parāyaṇasya — of one who is so dependent upon me; poṣaṇa-pālana-prīṇana-lālanam — raising, maintaining, petting and protecting; anasūyunā — who am without any grudge; anuṣṭheyam — to be executed; śaraṇya — the one who has taken shelter; upekṣā — of neglecting; doṣa-viduṣā — who knows the fault.

aho bata — běda; ayam — tento; hariṇa-kuṇakaḥ — koloušek; kṛpaṇaḥ — bezmocný; īśvara-ratha-caraṇa-paribhramaṇa-rayeṇa — vlivem otáčení času, prostředníka Nejvyššího Pána, který je přirovnáván ke kolu Jeho vozu; sva-gaṇa — své blízké; suhṛt — a přátele; bandhubhyaḥ — příbuzné; parivarjitaḥ — připravený o; śaraṇam — jako útočiště; ca — a; — mě; upasāditaḥ — získal; mām — mě; eva — jenom; mātā-pitarau — otec a matka; bhrātṛ-jñātīn — bratři a příbuzní; yauthikān — patřící ke stádu; ca — také; eva — jistě; upeyāya — dostal; na — ne; anyam — někoho jiného; kañcana — nějakou osobu; veda — zná; mayi — ve mně; ati — velikou; visrabdhaḥ — má důvěru; ca — a; ataḥ eva — proto; mayā — mnou; mat-parāyaṇasya — toho, kdo na mně tolik závisí; poṣaṇa-pālana-prīṇana-lālanam — výchova, opatrování, mazlení se a ochrana; anasūyunā — který jsem prostý zášti; anuṣṭheyam — nutné vykonávat; śaraṇya — toho, kdo přijal útočiště; upekṣā — zanedbání; doṣa-viduṣā — kdo zná chybu.

Translation

Překlad

The great King Mahārāja Bharata began to think: Alas, this helpless young deer, by the force of time, an agent of the Supreme Personality of Godhead, has now lost its relatives and friends and has taken shelter of me. It does not know anyone but me, as I have become its father, mother, brother and relatives. This deer is thinking in this way, and it has full faith in me. It does not know anyone but me; therefore I should not be envious and think that for the deer my own welfare will be destroyed. I should certainly raise, protect, gratify and fondle it. When it has taken shelter with me, how can I neglect it? Even though the deer is disturbing my spiritual life, I realize that a helpless person who has taken shelter cannot be neglected. That would be a great fault.

Velký král Mahārāja Bharata začal uvažovat: Běda, tento bezmocný koloušek nyní vlivem času, prostředníka Nejvyšší Osobnosti Božství, ztratil své příbuzné a přátele a přijal útočiště u mne. Nezná nikoho než mě — stal jsem se jeho otcem, matkou, bratrem a příbuznými. Právě takto uvažuje a má ve mne plnou důvěru. Zná jen mě — proto nesmím být sobecký a myslet si, že kvůli jelínkovi bude zničeno mé osobní blaho. Měl bych ho vychovat, chránit, uspokojovat a hladit. Jak ho mohu zanedbat, když se ke mně uchýlil? I když narušuje můj duchovní život, jsem si vědom toho, že bezmocnou osobu, která vyhledá útočiště, nelze přehlížet. To by byla velká chyba.

Purport

Význam

When a person is advanced in spiritual consciousness or Kṛṣṇa consciousness, he naturally becomes very sympathetic toward all living entities suffering in the material world. Naturally such an advanced person thinks of the suffering of the people in general. However, if one does not know of the material sufferings of fallen souls and becomes sympathetic because of bodily comforts, as in the case of Bharata Mahārāja, such sympathy or compassion is the cause of one’s downfall. If one is actually sympathetic to fallen, suffering humanity, he should try to elevate people from material consciousness to spiritual consciousness. As far as the deer was concerned, Bharata Mahārāja became very sympathetic, but he forgot that it was impossible for him to elevate a deer to spiritual consciousness, because, after all, a deer is but an animal. It was very dangerous for Bharata Mahārāja to sacrifice all his regulative principles simply to take care of an animal. The principles enunciated in Bhagavad-gītā should be followed. Yaṁ hi na vyathayanty ete puruṣaṁ puruṣarṣabha. As far as the material body is concerned, we cannot do anything for anyone. However, by the grace of Kṛṣṇa, we may raise a person to spiritual consciousness if we ourselves follow the rules and regulations. If we give up our own spiritual activities and simply become concerned with the bodily comforts of others, we will fall into a dangerous position.

Ten, kdo je pokročilý v duchovním vědomí neboli vědomí Kṛṣṇy, má přirozeně velký soucit se všemi živými bytostmi, které trpí v hmotném světě. Taková osoba přirozeně myslí na utrpení všech lidí. Pokud však člověk neví o hmotném utrpení pokleslých duší a cítí účast co se týče tělesného pohodlí — jak tomu bylo v případě Bharaty Mahārāje—pak takový soucit způsobí jeho vlastní pád. Pokud někdo skutečně soucítí s pokleslým, trpícím lidstvem, měl by se snažit lidi povznést z hmotného vědomí k duchovnímu. Bharata Mahārāja byl k jelínkovi velice soucitný, ale zapomněl, že ho nemůže povznést k duchovnímu vědomí, protože jelínek je koneckonců pouhé zvíře. Pro Bharatu Mahārāje bylo velice nebezpečné obětovat všechny usměrňující zásady jen tomu, aby pečoval o zvíře. Je třeba následovat principy dané v Bhagavad-gītě: yaṁ hi na vyathayanty ete puruṣaṁ puruṣarṣabha. Co se týče hmotného těla, nemůžeme udělat pro nikoho vůbec nic. Jestliže však sami následujeme usměrňující pravidla, můžeme milostí Kṛṣṇy povznést druhého k duchovnímu vědomí. Vzdáme-li se svých vlastních duchovních činností a začneme se starat pouze o tělesné pohodlí druhých, dostaneme se do nebezpečné situace.