Text 24
Sloka 24
Devanagari
Dévanágarí
एवं सञ्जल्पितं मातुराकर्ण्यार्थागमं वच: ।
सन्नियम्यात्मनात्मानं निश्चक्राम पितु: पुरात् ॥ २४ ॥
Text
Verš
evaṁ sañjalpitaṁ mātur
ākarṇyārthāgamaṁ vacaḥ
sanniyamyātmanātmānaṁ
niścakrāma pituḥ purāt
evaṁ sañjalpitaṁ mātur
ākarṇyārthāgamaṁ vacaḥ
sanniyamyātmanātmānaṁ
niścakrāma pituḥ purāt
Synonyms
Synonyma
maitreyaḥ uvāca — the great sage Maitreya said; evam — thus; sañjalpitam — spoken together; mātuḥ — from the mother; ākarṇya — hearing; artha-āgamam — purposeful; vacaḥ — words; sanniyamya — controlling; ātmanā — by the mind; ātmānam — own self; niścakrāma — got out; pituḥ — of the father; purāt — from the house.
maitreyaḥ uvāca — velký mudrc Maitreya řekl; evam — tak; sañjalpitam — spolu hovořili; mātuḥ — od matky; ākarṇya — slyšel; artha-āgamam — užitečná; vacaḥ — slova; sanniyamya — ovládal; ātmanā — myslí; ātmānam — vlastní já; niścakrāma — vykročil; pituḥ — otce; purāt — z domu.
Translation
Překlad
The great sage Maitreya continued: The instruction of Dhruva Mahārāja’s mother, Sunīti, was actually meant for fulfilling his desired objective. Therefore, after deliberate consideration and with intelligence and fixed determination, he left his father’s house.
Velký mudrc Maitreya pokračoval: Pokyny Sunīti, matky Dhruvy Mahārāje, byly určeny pro dosažení jeho vytouženého cíle. S rozvahou, inteligencí a pevným odhodláním proto Dhruva opustil otcův dům.
Purport
Význam
Both the mother and the son were lamenting Dhruva Mahārāja’s having been insulted by his stepmother and his father’s not having taken any step on this issue. But mere lamentation is useless — one should find out the means to mitigate one’s lamentation. Thus both mother and son decided to take shelter of the lotus feet of the Lord because that is the only solution to all material problems. It is indicated in this connection that Dhruva Mahārāja left his father’s capital city to go to a secluded place to search out the Supreme Personality of Godhead. It is the instruction of Prahlāda Mahārāja also that if one is seeking peace of mind he should free himself from all contamination of family life and take shelter of the Supreme Godhead by going to the forest. To the Gauḍīya Vaiṣṇava this forest is the forest of Vṛndā, or Vṛndāvana. If one takes shelter of Vṛndāvana under Vṛndāvaneśvarī, Śrīmatī Rādhārāṇī, certainly all the problems of his life are solved very easily.
Matka i syn bědovali nad tím, že Dhruva Mahārāja byl svou nevlastní matkou tak ponížen a že Dhruvův otec proti tomu nic nepodnikl. Samotný nářek však nic nespraví — musí se nalézt způsob, jak ho utišit. Matka i syn se tudíž rozhodli pro jediné možné řešení všech hmotných problémů — odevzdat se lotosovým nohám Pána. Zde je řečeno, že Dhruva Mahārāja opustil královské město a odešel na odlehlé místo, aby tam vyhledal Nejvyšší Osobnost Božství. I Prahlāda Mahārāja učil, že ten, kdo usiluje o vnitřní mír, se musí zbavit všeho znečištění rodinného života a odejít do lesa přijmout útočiště u Nejvyššího Pána. Gauḍīya-vaiṣṇavové se uchylují do lesa Vṛndy neboli Vṛndāvanu. Každý, kdo přijme útočiště Vṛndāvanu pod záštitou Vṛndāvaneśvarī, Śrīmatī Rādhārāṇī, snadno vyřeší všechny problémy svého života.