Text 62
Sloka 62
Devanagari
Dévanágarí
गृह्णीयात्तत्पुमान् राद्धं कर्म येन पुनर्भव: ॥ ६२ ॥
Text
Verš
asāv aham iti bruvan
gṛhṇīyāt tat pumān rāddhaṁ
karma yena punar bhavaḥ
asāv aham iti bruvan
gṛhṇīyāt tat pumān rāddhaṁ
karma yena punar bhavaḥ
Synonyms
Synonyma
mama — mine; ete — all these; manasā — by the mind; yat yat — whatever; asau — that; aham — I (am); iti — thus; bruvan — accepting; gṛhṇīyāt — takes with him; tat — that; pumān — the living entity; rāddham — perfected; karma — work; yena — by which; punaḥ — again; bhavaḥ — material existence.
mama — mysl; ete — to vše; manasā — myslí; yat yat — cokoliv; asau — to; aham — já (jsem); iti — takto; bruvan — přijímá; gṛhṇīyāt — bere s sebou; tat — to; pumān — živá bytost; rāddham — přivedená k dokonalosti; karma — činnost; yena — prostřednictvím které; punaḥ — znovu; bhavaḥ — hmotná existence.
Translation
Překlad
The living entity labors under the bodily conception of “I am this, I am that. My duty is this, and therefore I shall do it.” These are all mental impressions, and all these activities are temporary; nonetheless, by the grace of the Supreme Personality of Godhead, the living entity gets a chance to execute all his mental concoctions. Thus he gets another body.
Živá bytost jedná v tělesném pojetí a myslí si: “Jsem to či ono. To je má povinnost, a proto to udělám.” To vše jsou jen mentální dojmy a všechny tyto činnosti jsou dočasné, nicméně milostí Nejvyšší Osobností Božství dostává živá bytost možnost všechny své mentální výmysly naplnit. Proto získává další tělo.
Purport
Význam
As long as one is absorbed in the bodily conception, his activities are performed on that platform. This is not very difficult to understand. In the world, we see that every nation is trying to supersede every other nation and that every man is trying to advance beyond his fellow man. All these activities are going on under the name of advancement of civilization. There are many plans for making the body comfortable, and these plans are carried in the subtle body after the destruction of the gross body. It is not a fact that after the gross body is destroyed the living entity is finished. Although many great philosophers and teachers in this world are under the impression that after the body is finished everything is finished, this is not a fact. Nārada Muni says in this verse that at death one takes his plans with him (gṛhṇīyāt), and to execute these plans he gets another body. This is called punar bhavaḥ. When the gross body is finished, the plans of the living entity are taken by the mind, and by the grace of the Lord the living entity gets a chance to give these plans shape in the next life. This is known as the law of karma. As long as the mind is absorbed in the laws of karma, a certain type of body must be accepted in the next life.
Dokud je člověk pohroužen v tělesném pojetí, jedná na tělesné úrovni. To není tak těžké pochopit. Vidíme, že každý národ na světě se snaží překonat všechny ostatní národy a každý člověk se snaží předčít svého bližního. Všechny tyto činnosti probíhají ve jménu rozvoje civilizace. Každý má mnoho plánů, jak zajistit svému tělu pohodlí, a ty si i po zničení hrubého těla přenáší dál v jemném těle. Není pravda, že po zničení hrubého těla je s živou bytostí konec. Mnoho velkých filozofů a učitelů v tomto světě má dojem, že po zničení těla vše končí, ale tak tomu není. Nārada Muni v tomto verši říká, že po smrti si každý bere své plány s sebou (gṛhṇīyāt), a aby je mohl vykonat, dostává další tělo. Tomu se říká punar bhavaḥ. Po zániku hrubého těla se plánů ujme mysl a živá bytost dostává milostí Pána příležitost uskutečnit je v příštím životě. To je zákon karmy. Dokud je mysl pohroužená v zákonech karmy, živá bytost musí přijmout v dalším životě určité tělo.
Karma is the aggregate of fruitive activities conducted to make this body comfortable or uncomfortable. We have actually seen that when one man was about to die he requested his physician to give him a chance to live four more years so that he could finish his plans. This means that while dying he was thinking of his plans. After his body was destroyed, he doubtlessly carried his plans with him by means of the subtle body, composed of mind, intelligence and ego. Thus he would get another chance by the grace of the Supreme Lord, the Supersoul, who is always within the heart:
Karma je souhrn plodonosných činností vykonávaných za účelem vytvoření příjemné či nepříjemné situace pro toto tělo. Na vlastní oči jsme viděli, jak jeden umírající člověk žádal svého lékaře, aby mu dal ještě čtyři roky života na dokončení jeho plánů. To znamená, že když umíral, myslel na své plány. Po zániku hrubého těla si nepochybně nesl své plány s sebou v jemném těle, složeném z mysli, inteligence a ega. Dostal proto další příležitost milostí Nadduše, Nejvyššího Pána, který je neustále v srdci.
mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca
mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca
In the next birth, one acquires remembrance from the Supersoul and begins to execute the plans begun in the previous life. This is also explained in Bhagavad-gītā in another verse:
V příštím zrození dostává živá bytost paměť od Nadduše a začíná uskutečňovat své plány, které si vytvořila v minulém životě. Bhagavad-gītā to vysvětluje ještě v dalším verši:
hṛd-deśe ’rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
“The Supreme Lord is situated in everyone’s heart, O Arjuna, and is directing the wanderings of all living entities, who are seated as on a machine made of the material energy.” (Bg. 18.61) Situated on the vehicle given by material nature and reminded by the Supersoul within the heart, the living entity struggles all over the universe to fulfill his plans, thinking, “I am a brāhmaṇa,” “I am a kṣatriya,” “I am an American,” “I am an Indian,” and so on. All these designations are of the same essence. There is no point in becoming a brāhmaṇa in preference to an American or becoming an American in preference to a Negro. After all, these are all bodily conceptions under the modes of material nature.
“Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou usazené jakoby na stroji vytvořeném z hmotné energie.” (Bg. 18.61) Živá bytost sedí na vozidle, které jí dala hmotná příroda, a podle toho, co jí připomíná Nadduše v srdci, namáhavě cestuje po celém vesmíru, aby uskutečnila své plány. Myslí si: “Jsem brāhmaṇa,” “Jsem kṣatriya,” “Jsem Američan,” “Jsem Ind,” a podobně. Všechna tato označení mají stejný základ. Nemá význam chtít se stát brāhmaṇou namísto Američanem nebo Američanem namísto černochem. To vše jsou pouze tělesná pojetí v rámci kvalit hmotné přírody.