Skip to main content

Text 23

Sloka 23

Devanagari

Dévanágarí

द्विषत: परकाये मां मानिनो भिन्नदर्शिन: ।
भूतेषु बद्धवैरस्य न मन: शान्तिमृच्छति ॥ २३ ॥

Text

Verš

dviṣataḥ para-kāye māṁ
mānino bhinna-darśinaḥ
bhūteṣu baddha-vairasya
na manaḥ śāntim ṛcchati
dviṣataḥ para-kāye māṁ
mānino bhinna-darśinaḥ
bhūteṣu baddha-vairasya
na manaḥ śāntim ṛcchati

Synonyms

Synonyma

dviṣataḥ — of one who is envious; para-kāye — towards the body of another; mām — unto Me; māninaḥ — offering respect; bhinna-darśinaḥ — of a separatist; bhūteṣu — towards living entities; baddha-vairasya — of one who is inimical; na — not; manaḥ — the mind; śāntim — peace; ṛcchati — attains.

dviṣataḥ — toho, kdo je závistivý; para-kāye — vůči tělu druhého; mām — Mně; māninaḥ — vzdávání úcty; bhinna-darśinaḥ — separatisty; bhūteṣu — k živým bytostem; baddha-vairasya — toho, kdo je nepřátelský; na — ne; manaḥ — mysl; śāntim — klid; ṛcchati — dosahuje.

Translation

Překlad

One who offers Me respect but is envious of the bodies of others and is therefore a separatist never attains peace of mind, because of his inimical behavior towards other living entities.

Ten, kdo Mi vzdává úctu, ale jako separatista závidí tělům druhých, kvůli svému nepřátelskému chování k jiným živým bytostem nikdy nedosáhne klidu mysli.

Purport

Význam

In this verse, two phrases — bhūteṣu baddha-vairasya (“inimical towards others”) and dviṣataḥ para-kāye (“envious of another’s body”) — are significant. One who is envious of or inimical towards others never experiences any happiness. A devotee’s vision, therefore, must be perfect. He should ignore bodily distinctions and should see only the presence of the part and parcel of the Supreme Lord, and the Lord Himself in His plenary expansion as Supersoul. That is the vision of a pure devotee. The bodily expression of a particular type of living entity is always ignored by the devotee.

V tomto verši jsou významné dvě vazby: bhūteṣu baddha-vairasya (“nepřátelský k ostatním”) a dviṣataḥ para-kāye (“závistivý vůči tělu druhého”). Ten, kdo je závistivý nebo nepřátelský vůči ostatním, nikdy nepocítí štěstí. Oddaný proto musí mít dokonalý pohled. Měl by přehlížet tělesné rozdíly a vnímat pouze přítomnost nedílné části Nejvyššího Pána a Pána Samotného v Jeho úplné expanzi jako Nadduše. Takový je pohled čistého oddaného. Oddaný si nikdy nevšímá tělesného vzhledu určitého druhu živé bytosti.

It is expressed herein that the Lord is always eager to deliver the conditioned souls, who have been encaged within material bodies. Devotees are expected to carry the message or desire of the Lord to such conditioned souls and enlighten them with Kṛṣṇa consciousness. Thus they may be elevated to transcendental, spiritual life, and the mission of their lives will be successful. Of course this is not possible for living entities who are lower than human beings, but in human society it is feasible that all living entities can be enlightened with Kṛṣṇa consciousness. Even living entities who are lower than human can be raised to Kṛṣṇa consciousness by other methods. For example, Śivānanda Sena, a great devotee of Lord Caitanya, delivered a dog by feeding him prasāda. Distribution of prasāda, or remnants of foodstuffs offered to the Lord, even to the ignorant masses of people and to animals, gives such living entities the chance for elevation to Kṛṣṇa consciousness. Factually it happened that the same dog, when met by Lord Caitanya at Purī, was liberated from the material condition.

Je zde vyjádřeno, že Pán si neustále přeje osvobodit podmíněné duše, které jsou uvězněné v hmotných tělech. Oddaní mají za úkol zprostředkovat toto poselství a touhu Pána podmíněným duším a poučit je o vědomí Kṛṣṇy. Tak mohou dosáhnout transcendentálního, duchovního života a naplní se jejich životní poslání. Nemohou to samozřejmě dělat živé bytosti nižší než lidské, ale v lidské společnosti mohou být vědomím Kṛṣṇy osvíceny všechny živé bytosti. K vědomí Kṛṣṇy mohou být pozvednuty určitými metodami dokonce i nižší bytosti. Například Śivānanda Sena, velký oddaný Pána Caitanyi, osvobodil psa tím, že ho krmil prasādam. Rozdává-li se prasādam (zbytky jídla obětovaného Pánu) i nevědomým masám lidu a zvířatům, dostávají tyto živé bytosti možnost dosáhnout vědomí Kṛṣṇy. Když se tentýž pes setkal v Purī s Pánem Caitanyou, byl osvobozen z hmotného podmínění.

It is especially mentioned here that a devotee must be free from all violence (jīvāhiṁsā). Lord Caitanya has recommended that a devotee not commit violence to any living entity. Sometimes the question is raised that since vegetables also have life and devotees take vegetable foodstuffs, isn’t that violence? Firstly, however, taking some leaves, twigs or fruit from a tree or plant does not kill the plant. Besides that, jīvāhiṁsā means that since every living entity has to pass through a particular type of body according to his past karma, although every living entity is eternal he should not be disturbed in his gradual evolution. A devotee has to execute the principles of devotional service exactly as they are, and he must know that however insignificant a living entity may be, the Lord is present within him. A devotee must realize this universal presence of the Lord.

Jasně se zde uvádí, že oddaný musí být prost veškerého násilí (jīvāhiṁsā). Pán Caitanya doporučoval, aby se oddaný nedopouštěl násilí na žádné živé bytosti. Někdy dostáváme otázku: “Rostliny také žijí a oddaní jedí rostlinnou potravu. To není násilí?” Za prvé, když ze stromu nebo rostliny utrhneme několik lístků, výhonků nebo plodů, rostlinu tím nezabijeme. A dále, jīvāhiṁsā znamená, že jelikož každá živá bytost musí—přestože je věčná — projít určitým druhem těla podle své minulé karmy, její postupný vývoj nemá nic narušit. Oddaný se musí důsledně držet zásad oddané služby a vědět, že ať je živá bytost jakkoliv nepatrná, je v ní přítomný Pán. Oddaný musí realizovat tuto všudypřítomnost Pána.