TEXT 7
TEXT 7
Devanagari
Dévanágarí
मन:षष्ठानीन्द्रियाणि प्रकृतिस्थानि कर्षति ॥ ७ ॥
Text
Verš
jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ-ṣaṣṭhānīndriyāṇi
prakṛti-sthāni karṣati
jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ-ṣaṣṭhānīndriyāṇi
prakṛti-sthāni karṣati
Synonyms
Synonyma
mama — My; eva — certainly; aṁśaḥ — fragmental particle; jīva-loke — in the world of conditional life; jīva-bhūtaḥ — the conditioned living entity; sanātanaḥ — eternal; manaḥ — with the mind; ṣaṣṭhāni — the six; indriyāṇi — senses; prakṛti — in material nature; sthāni — situated; karṣati — is struggling hard.
Translation
Překlad
The living entities in this conditioned world are My eternal fragmental parts. Due to conditioned life, they are struggling very hard with the six senses, which include the mind.
Živé bytosti v tomto podmíněném světě jsou Mé věčné dílčí části. Jelikož žijí podmíněným životem, svádějí těžký boj se šesti smysly, mezi něž patří i mysl.
Purport
Význam
In this verse the identity of the living being is clearly given. The living entity is the fragmental part and parcel of the Supreme Lord – eternally. It is not that he assumes individuality in his conditional life and in his liberated state becomes one with the Supreme Lord. He is eternally fragmented. It is clearly said, sanātanaḥ. According to the Vedic version, the Supreme Lord manifests and expands Himself in innumerable expansions, of which the primary expansions are called viṣṇu-tattva and the secondary expansions are called the living entities. In other words, the viṣṇu-tattva is the personal expansion, and the living entities are the separated expansions. By His personal expansion, He is manifested in various forms like Lord Rāma, Nṛsiṁha-deva, Viṣṇumūrti and all the predominating Deities in the Vaikuṇṭha planets. The separated expansions, the living entities, are eternally servitors. The personal expansions of the Supreme Personality of Godhead, the individual identities of the Godhead, are always present. Similarly, the separated expansions of living entities have their identities. As fragmental parts and parcels of the Supreme Lord, the living entities also have fragmental portions of His qualities, of which independence is one. Every living entity, as an individual soul, has his personal individuality and a minute form of independence. By misuse of that independence one becomes a conditioned soul, and by proper use of independence he is always liberated. In either case, he is qualitatively eternal, as the Supreme Lord is. In his liberated state he is freed from this material condition, and he is under the engagement of transcendental service unto the Lord; in his conditioned life he is dominated by the material modes of nature, and he forgets the transcendental loving service of the Lord. As a result, he has to struggle very hard to maintain his existence in the material world.
V tomto verši je zřetelně uvedena totožnost živé bytosti — je věčně dílčí částí Nejvyššího Pána. Není to tak, že by se ve svém podmíněném životě stávala individuální a v osvobozeném stavu s Nejvyšším Pánem splynula. Věčně zůstává Pánovou oddělenou částí. Slovo sanātanaḥ je jednoznačné. Vedy uvádějí, že Nejvyšší Pán se projevuje v nespočetně mnoha expanzích, z nichž prvotní mají název viṣṇu-tattva a druhotné se nazývají živé bytosti. Viṣṇu-tattva značí osobní expanze a živé bytosti jsou expanze oddělené. Prostřednictvím svých osobních expanzí se Pán projevuje v různých podobách, jako Pán Rāma, Nṛsiṁhadeva, Viṣṇumūrti a všechna vládnoucí Božstva na vaikunthských planetách. Oddělené expanze — živé bytosti — jsou věčně služebníky. Osobní expanze Nejvyššího Pána, Jeho individuální podoby s vlastní totožností, existují stále. Stejně tak má svou totožnost i každá z oddělených expanzí, živých bytostí. Ty jsou dílčími částmi Nejvyššího a jako takové mají také malý díl Jeho vlastností, z nichž jednou je nezávislost. Každá živá bytost má jakožto individuální duše svou osobní individualitu a částečnou nezávislost — pokud této nezávislosti zneužije, stává se podmíněnou duší, a pokud s ní nakládá správně, je stále osvobozená. V obou případech je stejně jako Nejvyšší Pán kvalitativně věčná. V osvobozeném stavu je prosta hmotného podmínění a prokazuje transcendentální láskyplnou službu Pánu, zatímco v podmíněném životě je ovládána hmotnými kvalitami přírody a na službu Pánu zapomíná. Výsledkem je, že musí v hmotném světě svádět těžký boj o přežití.
The living entities, not only human beings and the cats and dogs, but even the greater controllers of the material world – Brahmā, Lord Śiva and even Viṣṇu – are all parts and parcels of the Supreme Lord. They are all eternal, not temporary manifestations. The word karṣati (“struggling” or “grappling hard”) is very significant. The conditioned soul is bound up, as though shackled by iron chains. He is bound up by the false ego, and the mind is the chief agent which is driving him in this material existence. When the mind is in the mode of goodness, his activities are good; when the mind is in the mode of passion, his activities are troublesome; and when the mind is in the mode of ignorance, he travels in the lower species of life. It is clear, however, in this verse, that the conditioned soul is covered by the material body, with the mind and the senses, and when he is liberated this material covering perishes, but his spiritual body manifests itself in its individual capacity. The following information is there in the Mādhyandināyana-śruti: sa vā eṣa brahma-niṣṭha idaṁ śarīraṁ martyam atisṛjya brahmābhisampadya brahmaṇā paśyati brahmaṇā śṛṇoti brahmaṇaivedaṁ sarvam anubhavati. It is stated here that when a living entity gives up this material embodiment and enters into the spiritual world, he revives his spiritual body, and in his spiritual body he can see the Supreme Personality of Godhead face to face. He can hear and speak to Him face to face, and he can understand the Supreme Personality as He is. From smṛti also it is understood, vasanti yatra puruṣāḥ sarve vaikuṇṭha-mūrtayaḥ: in the spiritual planets everyone lives in bodies featured like the Supreme Personality of Godhead’s. As far as bodily construction is concerned, there is no difference between the part-and-parcel living entities and the expansions of viṣṇu-mūrti. In other words, at liberation the living entity gets a spiritual body by the grace of the Supreme Personality of Godhead.
Všechny živé bytosti — nejen lidé, kočky či psi, ale i mocní vládci hmotného světa, jako Brahmā, Śiva a dokonce i Viṣṇu — jsou částmi Nejvyššího Pána. Jsou věčnými, nikoliv dočasnými projevy. Velmi důležité je slovo karṣati (bojovat či usilovně zápasit). Podmíněná duše je spoutána jako v železných okovech. Poutá ji falešné ego a mysl je její hlavní pohon v hmotném bytí. Když je mysl na úrovni kvality dobra, činy jsou dobré; je-li pod vlivem kvality vášně, činy vedou k těžkostem, a je-li pod vlivem kvality nevědomosti, živá bytost poklesne mezi nižší druhy života. Z tohoto verše je nicméně jasné, že podmíněná duše je pokryta hmotným tělem vybaveným myslí a smysly; když dosáhne osvobození, tento hmotný pokryv zanikne a projeví se její příslušné duchovní tělo. V Mādhyandināyana-śruti je tento údaj: sa vā eṣa brahma-niṣṭha idaṁ śarīraṁ martyam atisṛjya brahmābhisampadya brahmaṇā paśyati brahmaṇā śṛṇoti brahmaṇaivedaṁ sarvam anubhavati. Tím je řečeno, že když se živá bytost zbaví hmotného těla a přijde do duchovního světa, obnoví své duchovní tělo, se kterým může vidět tváří v tvář Nejvyššího Pána, Osobnost Božství. Osobně Mu může naslouchat a hovořit s Ním a znát Ho takového, jaký je. Ze smṛti se také dozvídáme, že na duchovních planetách mají všichni těla podobná tělu Nejvyšší Osobnosti Božství (vasanti yatra puruṣāḥ sarve vaikuṇṭha-mūrtayaḥ). Ve stavbě těla není mezi částmi, jimiž jsou živé bytosti, a expanzemi zvanými viṣṇu-mūrti žádný rozdíl. Po osvobození tedy živá bytost dostává milostí Nejvyšší Osobnosti Božství duchovní tělo.
The words mamaivāṁśaḥ (“fragmental parts and parcels of the Supreme Lord”) are also very significant. The fragmental portion of the Supreme Lord is not like some material broken part. We have already understood in the Second Chapter that the spirit cannot be cut into pieces. This fragment is not materially conceived. It is not like matter, which can be cut into pieces and joined together again. That conception is not applicable here, because the Sanskrit word sanātana (“eternal”) is used. The fragmental portion is eternal. It is also stated in the beginning of the Second Chapter that in each and every individual body the fragmental portion of the Supreme Lord is present (dehino ’smin yathā dehe). That fragmental portion, when liberated from the bodily entanglement, revives its original spiritual body in the spiritual sky in a spiritual planet and enjoys association with the Supreme Lord. It is, however, understood here that the living entity, being the fragmental part and parcel of the Supreme Lord, is qualitatively one with the Lord, just as the parts and parcels of gold are also gold.
Velmi důležitý je také výraz mamaivāṁśaḥ (dílčí části Nejvyššího Pána). Oddělená část Nejvyššího Pána není jako nějaký hmotný úlomek. Ve druhé kapitole jsme se již dozvěděli, že duši nelze rozsekat na kousky. Tuto částečku si nelze představovat hmotným způsobem. Liší se od hmoty, kterou můžeme rozkouskovat a potom zase spojit dohromady. Taková představa se zde nedá použít, protože v tomto verši je sanskrtské slovo sanātana (věčná). Oddělená část Nejvyššího Pána je tedy věčná. Na začátku druhé kapitoly je rovněž řečeno, že se nachází v každém těle (dehino 'smin yathā dehe). Jakmile je vysvobozena z hmotného těla, získá znovu své původní duchovní tělo v duchovním nebi na některé z duchovních planet a bude si užívat společnosti Nejvyššího Pána. Zde se však konkrétně jedná o to, že živá bytost je s Nejvyšším Pánem jakožto Jeho dílčí část kvalitativně totožná, stejně jako jsou malé kousky zlata také zlato.