Skip to main content

Text 125

Text 125

Verš

Texto

abhidheya-nāma ‘bhakti’, ‘prema’ — prayojana
puruṣārtha-śiromaṇi prema mahā-dhana
abhidheya-nāma ‘bhakti’, ‘prema’ — prayojana
puruṣārtha-śiromaṇi prema mahā-dhana

Synonyma

Palabra por palabra

abhidheya — činnosti určené k obnovení svého vztahu; nāma — nazývají se; bhakti — oddaná služba; prema — láska k Bohu; prayojana — konečný životní cíl; puruṣa-artha-śiromaṇi — nejvyšší zájem živé bytosti; prema — láska k Bohu; mahā-dhana — největší bohatství.

abhidheya — las actividades para revivir la relación; nāma — llamadas; bhakti — servicio devocional; prema — amor por Dios; prayojana — el objetivo supremo de la vida; puruṣa-artha-śiromaṇi — el interés supremo de la entidad viviente; prema — amor por Dios; mahā-dhana — la mayor riqueza.

Překlad

Traducción

„Oddaná služba neboli jednání smyslů určené k uspokojení Pána se nazývá abhidheya, protože může rozvinout naši původní lásku k Bohu, jež je cílem života. Tento cíl je pro živou bytost tím nejvyšším zájmem a největším bohatstvím. Tak živá bytost dosáhne úrovně transcendentální láskyplné služby Pánu.“

«El servicio devocional, es decir, las actividades de los sentidos destinadas a satisfacer al Señor, se llama abhidheya, porque nos permite cultivar nuestro amor original por Dios, que es el objetivo de la vida. Ese objetivo es el interés supremo de la entidad viviente, y su mayor riqueza. De ese modo se alcanza el plano del servicio amoroso trascendental del Señor.

Význam

Significado

Podmíněná duše je zmatená vnější hmotnou energií, která ji plně zaměstnává různými druhy uspokojování smyslů. Kvůli těmto hmotným činnostem je zahaleno její původní vědomí Kṛṣṇy. Kṛṣṇa si však jako nejvyšší otec všech živých bytostí přeje, aby se Jeho synové vrátili zpátky domů, zpátky k Bohu, a proto osobně přichází přednést védskou literaturu, jako je Bhagavad-gītā. Své důvěrné služebníky zaměstnává jako duchovní mistry, jejichž úkolem je osvítit podmíněné živé bytosti. Pán je přítomný v srdci každé bytosti a dává živým bytostem svědomí, se kterým mohou přijmout Védy a duchovního mistra. Takto může živá bytost pochopit své přirozené postavení a svůj vztah s Nejvyšším Pánem. Samotný Pán v Bhagavad-gītě (15.15) říká: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ – studiem vedānty si může člověk plně uvědomit svůj vztah k Nejvyššímu Pánu a jednat podle toho. Nakonec tak může dosáhnout úrovně láskyplné služby Pánu. Poznat Nejvyššího Pána je v nejlepším zájmu živé bytosti. Živé bytosti však naneštěstí zapomněly, že je to v jejich nejlepším zájmu, a proto Śrīmad-Bhāgavatam říká: na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum (Bhāg. 7.5.31).

El alma condicionada se halla confundida bajo el influjo de la energía material externa, que la ocupa por entero en toda una gama de complacencia de los sentidos. Al ocuparse en actividades materiales, su conciencia de Kṛṣṇa original queda cubierta. Sin embargo, Kṛṣṇa, como padre supremo de todas las entidades vivientes, quiere que Sus hijos vayan de regreso al hogar, de vuelta a Dios; por eso, Él en persona viene a entregarnos la Bhagavad-gītā y demás Escrituras védicas. Él ocupa a Sus sirvientes íntimos para que sirvan como maestros espirituales e iluminen a las entidades vivientes condicionadas. El Señor, que está en el corazón de todos, da a las entidades vivientes la consciencia que les permite aceptar los Vedas y al maestro espiritual. De ese modo, la entidad viviente puede entender su posición constitucional y su relación con el Señor Supremo. Como el Señor explica personalmente en la Bhagavad-gītā (15.15): vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ: mediante el estudio del Vedānta, podemos llegar a ser plenamente conscientes de nuestra relación con el Señor Supremo y actuar conforme a ello. De ese modo, finalmente podemos alcanzar el plano del servicio amoroso del Señor. El mayor interés de la entidad viviente es llegar a entender al Señor Supremo. Por desgracia, las entidades vivientes han olvidado que ése es su interés más grande, y, por esa razón, el Śrīmad-Bhāgavatam dice: na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum (Bhāg. 7.5.31).

Každý chce dosáhnout konečného cíle života, ale kvůli tomu, jak jsme pohroužení do hmotné energie, jen marníme čas smyslovým požitkem. Studium védské literatury, jejíž esencí je Bhagavad-gītā, vede k vědomí Kṛṣṇy. Tak se živá bytost zapojí do oddané služby zvané abhidheya. Když opravdu rozvine lásku k Bohu, dosáhne konečného cíle, prayojany. Jinými slovy, ten, kdo si je plně vědom Kṛṣṇy, již dosáhl dokonalosti života.

Todos queremos alcanzar el objetivo supremo de la vida, pero, debido a que estamos absortos en la energía material, perdemos el tiempo en la complacencia de los sentidos. Mediante el estudio de las Escrituras védicas, cuya esencia es la Bhagavad-gītā, llegamos al cultivo de conciencia de Kṛṣṇa. De ese modo nos ocupamos en servicio devocional, que se denomina abhidheya. Cuando la entidad viviente adquiere realmente amor por Dios, ha alcanzado el objetivo supremo, prayojana. En otras palabras, aquel que se vuelve plenamente consciente de Kṛṣṇa ha alcanzado la perfección de la vida.