Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 4.62
Verš
cid-aṁśe samvit — yāre jñāna kari’ māni
Synonyma
Překlad
Hlādinī je Jeho aspektem blaženosti, sandhinī je aspekt věčné existence a samvit, která je aspektem vědomí, je také chápána jako poznání.
Význam
Pánovy energie vysvětluje Śrīla Jīva Gosvāmī ve svém díle Bhagavat-sandarbha (103): transcendentální energie, kterou Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, udržuje svoji existenci, se nazývá sandhinī. Transcendentální energie, pomocí které zná sám sebe a která umožňuje ostatním, aby Jej poznali, se nazývá samvit. Transcendentální energie, která Jemu i Jeho oddaným přináší transcendentální blaženost, se nazývá hlādinī.
Úplný projev těchto energií se nazývá viśuddha-sattva. Když Nejvyšší Pán sestoupí do hmotného světa, je tato úroveň duchovní různorodosti projevena dokonce i tam. Zábavy a projevy Pána v hmotném světě proto nejsou v žádném případě hmotné, ale jsou zcela na transcendentální úrovni. V Bhagavad-gītě je potvrzeno, že každý, kdo pochopí transcendentální povahu Pánova zjevení, činností a odchodu, je způsobilý k tomu, aby byl po opuštění své hmotné schránky zbaven hmotných pout. Pak může vstoupit do duchovního království a sdružovat se s Nejvyšší Osobností Božství, přičemž mezi ním a Pánem dochází k výměnám energie hlādinī. Ve světské kvalitě dobra jsou příměsi vášně a nevědomosti, a proto se jí říká miśra-sattva. Avšak transcendentální různorodost viśuddha-sattvy je všech světských kvalit zcela prostá. Viśuddha-sattva je tudíž náležitou atmosférou, ve které lze vnímat Pána, Osobnost Božství, a Jeho transcendentální zábavy. Duchovní různorodost je věčně nezávislá na jakýchkoliv hmotných podmínkách a nijak se neliší od Nejvyšší Osobnosti Božství, protože je stejně jako On absolutní. Na základě moci energie samvit vnímají Pán a s Ním i Jeho oddaní energii hlādinī přímo.
Jak přímo i nepřímo potvrzují všechny védské texty, hmotné kvality přírody ovládají podmíněné duše, ale Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jimi nikdy ovlivněn není. V jedenáctém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu (11.25.12) Pán Kṛṣṇa říká: sattvaṁ rajas tama iti guṇājīvasya naiva me – „Hmotné kvality dobra, vášně a nevědomosti se týkají podmíněných duší, ale nikdy ne Mě, Nejvyšší Osobnosti Božství.“ Viṣṇu Purāṇa to potvrzuje:
yatra na prākṛtā guṇāḥ
sa śuddhaḥ sarva-śuddhebhyaḥ
pumān ādyaḥ prasīdatu
„Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu, se nachází nad kvalitami dobra, vášně a nevědomosti. Žádné hmotné kvality se v Něm nenacházejí. Kéž je s námi tento Nārāyaṇa, původní osoba, která zaujímá zcela transcendentální postavení, spokojený.“ V desátém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu (10.27.4) vychvaluje Indra Kṛṣṇu:
tapo-mayaṁ dhvasta-rajas-tamaskam
māyā-mayo 'yaṁ guṇa-sampravāho
na vidyate te 'grahaṇānubandhaḥ
„Můj drahý Pane, Tvoje sídlo je viśuddha-sattva, což znamená, že ho nikdy nenarušují hmotné kvality, a činnosti, jež se tam odehrávají, jsou transcendentální láskyplnou službou Tvým nohám. Dobro, odříkání a askeze oddaných ještě zkrášlují tyto činnosti, které nejsou nikdy znečištěny kvalitami vášně a nevědomosti. Hmotné kvality se Tě za žádných okolností nemohou dotknout.“
Pokud kvality hmotné přírody nejsou projevené, říká se, že jsou na úrovni dobra. Když se však navenek projeví a začnou vytvářet různorodost hmotné existence, říká se, že jsou na úrovni vášně. Schází-li v nich činnost a různorodost, říká se, že jsou na úrovni nevědomosti. Vážnost je jinými slovy znakem dobra, činorodost znakem vášně a nečinnost znakem nevědomosti. Nad všemi těmito projevy světských kvalit se nachází viśuddha-sattva. Převládá-li v ní sandhinī, lze ji vnímat jako existenci všeho. Převládá-li v ní samvit, lze ji vnímat jako poznání v transcendenci, a převládá-li v ní hlādinī, lze ji vnímat jako nejdůvěrnější lásku k Bohu. Viśuddha-sattva, která je souhrnným projevem těchto tří energií, je hlavním rysem království Boha.
Absolutní Pravda je tedy podstatou reality, věčně projevenou ve třech energiích. Projevem vnitřní energie Pána je nepředstavitelně různorodý duchovní svět, projevem okrajové energie jsou živé bytosti a projevem vnější energie je hmotný vesmír. Absolutní Pravdu proto tvoří tyto čtyři principy: samotný Nejvyšší Pán neboli Osobnost Božství, Jeho vnitřní energie, Jeho okrajová energie a Jeho vnější energie. Podoba Pána a její expanze jako svayam-rūpa a vaibhava-prakāśa si přímo užívají vnitřní energie, jež věčně projevuje duchovní svět, nejdůvěrnější ze všech energetických projevů. Vnější projev neboli hmotná energie dává podmíněným živým bytostem od Brahmy až po nepatrného mravence těla, která je pokrývají. Tato zahalující energie je projevena v rámci tří kvalit hmotné přírody a živé bytosti ji mohou vnímat jak ve vyšších, tak i v nižších formách života.
Každá ze tří složek vnitřní energie – sandhinī, samvit a hlādinī – ovlivňuje jednu z vnějších energií, kterými jsou ovládány živé bytosti. Tento vliv projevuje tři kvality hmotné přírody a s konečnou platností dokazuje, že okrajová energie neboli živé bytosti jsou věčnými služebníky Pána a jako takoví jsou ovládáni buď vnitřní, nebo vnější energií.