TEXT 1

VERZ 1

Verš

Besedilo

śrī-bhagavān uvāca
imaṁ vivasvate yogaṁ
proktavān aham avyayam
vivasvān manave prāha
manur ikṣvākave ’bravīt

Synonyma

Synonyms

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; imam — tuto; vivasvate — bohu Slunce; yogam — vědu o vztahu k Nejvyššímu; proktavān — vyložil jsem; aham — Já; avyayam — nemizící; vivasvān — Vivasvān (jméno boha Slunce); manave — otci lidstva (jménem Vaivasvata); prāha — řekl; manuḥ — otec lidstva; ikṣvākave — králi Ikṣvākuovi; abravīt — sdělil.

śrī-bhagavān uvāca – Gospod Śrī Kṛṣṇa, Vsevišnja Božanska Osebnost, je rekel; imam – to; vivasvate – bogu Sonca; yogam – znanost o odnosu živega bitja z Vsevišnjim; proktavān – razodel; aham – Jaz; avyayam – večno; vivasvān – Vivasvān (ime boga Sonca); manave – očetu človeštva (po imenu Vaivasvata); prāha – je izgovoril; manuḥ – oče človeštva; ikṣvākave – kralju Ikṣvākuju; abravīt – je povedal.

Překlad

Translation

Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, pravil: Tuto neměnnou vědu o yoze jsem vyložil bohu Slunce Vivasvānovi, Vivasvān ji předal Manuovi, otci lidstva, a Manu ji potom sdělil Ikṣvākuovi.

Gospod Śrī Kṛṣṇa, Božanska Osebnost, je rekel: To večno znanost o yogi sem razodel bogu Sonca Vivasvānu, Vivasvān je o njej poučil Manuja, očeta človeštva, Manu pa Ikṣvākuja.

Význam

Purport

Zde nalézáme historii Bhagavad-gīty, začínající v dávných dobách, kdy byla Gītā předána králům všech planet počínaje planetou Slunce. Hlavním úkolem vládců všech planet je chránit obyvatelstvo. Měli by tedy být obeznámeni s vědou v podání Bhagavad-gīty, aby dokázali vládnout občanům a chránit je před hmotným područím chtíče. Lidský život je určen k rozvíjení duchovního poznání, ve věčném vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, a nejvyšší představitelé všech států a planet jsou povinni vštěpovat toto ponaučení občanům prostřednictvím výchovy a vzdělání, kultury a oddanosti. Jinými slovy, všechny hlavy států mají šířit vznešenou vědu o vědomí Kṛṣṇy, aby jí lidé mohli využít a kráčet cestou úspěchu, který nabízí lidská forma života.

V tem verzu Gospod opisuje zgodovino Bhagavad-gīte od davnega časa, ko je bil o njej poučen kralj Sonca, potem pa še kralji vseh drugih planetov. Glavna naloga kraljev vseh planetov je, da ščitijo prebivalce. Da bi kraljevski stan lahko vladal državljanom in jih zaščitil pred sponami materialnega poželenja, mora razumeti znanost Bhagavad-gīte. Človeško življenje je namenjeno negovanju duhovnega znanja o našem večnem odnosu z Vsevišnjo Božansko Osebnostjo, zato je dolžnost voditeljev vseh držav na vseh planetih, da z vzgojo, kulturo in vdanim služenjem o tem poučijo državljane. Voditelji vseh držav bi morali torej širiti filozofijo zavesti Kṛṣṇe, da bi imeli ljudje korist od te velike znanosti in bi lahko dosegli popolnost ter tako izkoristili priložnost, ki jo daje človeška oblika življenja.

V tomto věku je bůh Slunce známý pod jménem Vivasvān — král Slunce, které je příčinou existence všech dalších planet ve vesmíru. V Brahma-saṁhitě (5.52) je verš:

V tej dobi se bog Sonca imenuje Vivasvān in kraljuje Soncu, izvoru vseh drugih planetov univerzuma. V Brahma-saṁhiti (5.52) je rečeno:

yac-cakṣur eṣa savitā sakala-grahāṇāṁ
rājā samasta-sura-mūrtir aśeṣa-tejāḥ
yasyājñayā bhramati sambhṛta-kāla-cakro
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Pán Brahmā řekl: “Uctívám Nejvyšší Osobnost Božství, Govindu (Kṛṣṇu), jenž je původní osobou a na jehož pokyn přijímá Slunce, král všech planet, nesmírnou sílu a žár. Slunce představuje Pánovo oko a putuje po své oběžné dráze, jak Pán nařizuje.”

„Častim Govindo [Kṛṣṇo], Vsevišnjo Božansko Osebnost,“ je dejal Brahmā, „ki je izvorna oseba in po čigar ukazu Sonce, kralj vseh planetov, izžareva brezmejno moč in toploto. Sonce predstavlja Gospodovo oko in se giblje po orbiti na Njegov ukaz.“

Slunce je králem všech planet a bůh Slunce Vivasvān vládne sluneční planetě, která ovládá všechny ostatní planety tím, že jim dodává teplo a světlo. Obíhá podle Kṛṣṇova nařízení. Pán Kṛṣṇa také učinil Vivasvāna svým prvním žákem, který měl pochopit nauku Bhagavad-gīty. Gītā tedy není spekulativním dílem určeným pro bezvýznamné světské učence, ale standardní knihou poznání předávaného od nepaměti.

Sonce, ki mu vlada bog Sonca (zdajšnjemu je ime Vivasvān), je kralj vseh planetov in le-te oskrbuje s toploto in svetlobo. Kroži po ukazu Kṛṣṇe, ki je sprejel Vivasvāna za Svojega prvega učenca in ga poučil o Bhagavad-gīti. Gītā torej ni filozofska razprava, namenjena nepomembnim posvetnim učenjakom, temveč temeljna knjiga znanja iz pradavnih časov.

V Mahābhāratě (Śānti-parva 348.51-52) můžeme vysledovat historii Gīty:

V Mahābhārati (Śānti-parva 348.51–52) je zgodovina Gīte opisana takole:

tretā-yugādau ca tato
vivasvān manave dadau
manuś ca loka-bhṛty-arthaṁ
sutāyekṣvākave dadau
ikṣvākuṇā ca kathito
vyāpya lokān avasthitaḥ

“Na počátku věku zvaného Tretā-yuga předal Vivasvān tuto vědu o vztahu s Nejvyšším Manuovi. Manu, otec lidstva, ji předal svému synovi Mahārājovi Ikṣvākuovi, jenž byl králem této planety Země a praotcem raghuovské dynastie, ve které se zjevil Pán Rāmacandra.” Bhagavad-gītā je tedy v lidské společnosti od dob Mahārāje Ikṣvākua.

„Na začetku dobe po imenu tretā-yuga je Vivasvān to znanost o odnosu med živimi bitji in Vsevišnjim predal Manuju. Manu, oče človeštva, je o njej poučil svojega sina Mahārājo Ikṣvākuja, kralja planeta Zemlje in praočeta dinastije Raghujev, v kateri se je pojavil Gospod Rāmacandra.“ Bhagavad-gītā je torej človeški družbi poznana že od časa Mahārāje Ikṣvākuja.

V tuto chvíli máme za sebou pět tisíc let Kali-yugy, která trvá 432 000 let. Před ní byla Dvāpara-yuga (trvala 800 000 let) a před ní Tretā-yuga (1 200 000 let). Manu tedy přednesl Bhagavad-gītu svému žákovi a synovi Mahārājovi Ikṣvākuovi, králi planety Země, zhruba před dvěma milióny pěti tisíci lety. Věk nynějšího Manua má trvat přibližně 305 300 000 let, z čehož 120 400 000 již uplynulo. Když vezmeme na vědomí, že Pán vyložil Gītu svému žákovi, bohu Slunce Vivasvānovi, před Manuovým narozením, byla podle hrubého odhadu pronesena před nejméně sto dvaceti milióny čtyřmi sty tisíci lety; a v lidské společnosti je známá dva milióny let. Pán ji znovu sdělil před zhruba pěti tisíci lety Arjunovi. To je přibližná historie Gīty, jak ji líčí Gītā samotná i Pán Kṛṣṇa, který ji přednesl. Vyslechnout ji měl bůh Slunce Vivasvān, neboť je také kṣatriyou a otcem všech kṣatriyů dynastie sūrya-vaṁśa neboli potomků boha Slunce. Bhagavad-gītā, kterou pronesl Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je na stejné úrovni jako Vedy, a vzhledem k tomu je toto poznání apauruṣeya, nadlidské. Védské pokyny jsou přijímány takové, jaké jsou, bez světských výkladů lidí — a proto je nutné stejně přijmout i Gītu. Světští polemikové sice mohou spekulovat o Gītě po svém, ale pak to není ta pravá Bhagavad-gītā. Bhagavad-gītu je třeba přijmout takovou, jaká je, od učednické posloupnosti. Tento verš líčí, že Pán ji přednesl bohu Slunce, bůh Slunce svému synovi Manuovi a Manu svému synovi Ikṣvākuovi.

Od začetka kali-yuge, ki traja 432 000 let, je minilo pet tisoč let. Pred tem je bila dvāpara-yuga (ki je trajala 800 000 let), pred njo pa tretā-yuga (ta je trajala 1 200 000 let). Manu je torej prenesel Bhagavad-gīto svojemu sinu in učencu Mahārāji Ikṣvākuju, kralju planeta Zemlje, pred približno 2 005 000 leti. Izračunano je, da traja doba zdajšnjega Manuja približno 305 300 000 let, od katerih je minilo 120 400 000 let. Gospod je pred Manujevim rojstvom izgovoril Gīto Svojemu učencu, bogu Sonca Vivasvānu, kar pomeni, da je bila Gītā po grobi oceni izgovorjena pred najmanj 120 400 000 leti. Človeška družba jo pozna dva milijona let. Pred približno pet tisoč leti jo je Gospod znova razodel Arjuni. To je kratka zgodovina Gīte, kakor jo navajata Gītā sama in njen govornik, Gospod Śrī Kṛṣṇa. Gospod je razodel Gīto bogu Sonca Vivasvānu, ker je tudi slednji kṣatriya; Vivasvān je oče mnogih kṣatrij, imenovanih sūrya-vaṁśa kṣatriye ali kṣatriye, ki so potomci boga Sonca. Bhagavad-gītā je enakovredna Vedam, saj jo je izgovoril Vsevišnji Gospod, zato je znanje, ki ga vsebuje, apauruṣeya, nadčloveško. Ker je treba navodila iz Ved sprejeti taka, kakršna so, ne da bi jih po svoje razlagali, moramo tako sprejeti tudi Gīto in ne smemo poslušati posvetnih razlag. Posvetni razpravljalci jo lahko po svoje razlagajo, ampak to ni Bhagavad-gītā, kakršna je. Bhagavad-gīto moramo sprejeti táko, kakršna je, preko nasledstva duhovnih učiteljev, o katerem govori ta verz: Gospod jo je izgovoril bogu Sonca, bog Sonca Manuju, Manu pa svojemu sinu Ikṣvākuju.