Capítulo Um
KAPITOLA PRVNÍ
Os Manus, os Administradores do Universo
Manuové, vládci vesmíru
Em primeiro lugar, peço permissão para oferecer respeitosas reverências aos pés de lótus de meu mestre espiritual, Sua Divina Graça Śrī Śrīmad Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī Prabhupāda. Certa vez, no ano de 1935, quando Sua Divina Graça se encontrava no Rādhā-kuṇḍa, parti de Bombaim e fui vê-lo. Naquele ensejo, ele me concedeu importantes instruções a respeito da construção de templos e da publicação de livros. Ele próprio me disse que publicar livros é mais importante do que construir templos. Essas mesmas instruções permaneceram bem claras em minha mente por muitos anos. Em 1944, comecei a publicar minha revista Volta ao Supremo e, em 1958, quando me retirei da vida familiar, passei a publicar o Śrīmad-Bhāgavatam, em Déli. Quando três volumes do Śrīmad-Bhāgavatam haviam sido publicados na Índia, em 13 de agosto de 1965, parti para os Estados Unidos da América.
Nejprve skládám pokorné a uctivé poklony lotosovým nohám svého duchovního mistra, Jeho Božské Milosti Śrī Śrīmad Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Gosvāmīho Prabhupādy. Kdysi v roce 1935 jsem ho z Bombaje přijel navštívit, když pobýval u Rādhā-kuṇḍu. Dal mi tehdy mnoho důležitých pokynů ohledně stavění chrámů a vydávání knih. Osobně mi řekl, že vydávat knihy je důležitější než stavět chrámy. Tyto pokyny samozřejmě po mnoho let zůstaly uchovány v mé mysli. V roce 1944 jsem začal vydávat Back to Godhead*, a když jsem později zanechal rodinného života, v roce 1958 jsem začal v Dillí vydávat Śrīmad-Bhāgavatam. Poté, co v Indii vyšly jeho tři části, jsem se 13. srpna 1965 vydal do Spojených států.
Estou continuamente me esforçando para publicar livros, conforme recomendação de meu mestre espiritual. Agora, neste ano de 1976, completei o sétimo canto do Śrīmad-Bhāgavatam, e já se publicou um resumo do décimo canto, escrito sob a forma da trilogia Kṛṣṇa, a Suprema Personalidade de Deus. Falta, ainda, publicar o oitavo canto, o nono canto, o décimo canto, o décimo primeiro canto e o décimo segundo canto. Nesta ocasião, portanto, oro ao meu mestre espiritual que me dê forças para concluir este trabalho. Não sou um grande erudito nem um grande devoto; sou um simples e humilde servo de meu mestre espiritual e, com a cooperação dos meus discípulos americanos, estou fazendo tudo o que posso, tentando satisfazê-lo com a publicação destes livros. Felizmente, os eruditos em todo o mundo estão apreciando estas publicações. Uniremos, então, nossas forças e publicaremos mais e mais volumes do Śrīmad-Bhāgavatam apenas para satisfazer Sua Divina Graça Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura.
Neustále se snažím vydávat knihy, jak mě nabádal můj duchovní mistr. Nyní, v roce 1976, jsem dokončil sedmý zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu a pod názvem Kršna, Nejvyšší Osobnost Božství, již vyšlo shrnutí desátého zpěvu. Ještě však zbývá vydat osmý, devátý, desátý, jedenáctý a dvanáctý zpěv. Při této příležitosti se tedy modlím ke svému duchovnímu mistrovi, aby mi dal sílu potřebnou k dokončení tohoto díla. Nejsem ani velký učenec, ani velký oddaný; jsem pouze pokorný služebník mého duchovního mistra a ve spolupráci se svými žáky v Americe se ho snažím podle svých nejlepších schopností potěšit vydáváním těchto knih. Učenci na celém světě naštěstí tato díla oceňují. Vydávejme tedy společnými silami další a další pokračování Śrīmad-Bhāgavatamu, abychom potěšili Jeho Božskou Milost Bhaktisiddhāntu Sarasvatīho Ṭhākura.
Em resumo, este primeiro capítulo do oitavo canto pode ser apresentado como uma descrição dos quatro Manus, a saber, Svāyambhuva, Svārociṣa, Uttama e Tāmasa. Após ouvir até o fim do sétimo canto as descrições da dinastia de Svāyambhuva Manu, Mahārāja Parīkṣit quis saber sobre outros Manus. Ele desejou entender como a Suprema Personalidade de Deus desce – não apenas no passado, mas também no presente e no futuro –, e como Ele, sob a forma de Manu, age em vários passatempos. Como Parīkṣit Mahārāja estava ansioso por saber tudo isso, Śukadeva Gosvāmī, começando com os seis Manus que já haviam aparecido, gradualmente descreveu todos os Manus.
Tato první kapitola osmého zpěvu je souhrnným popisem čtyř Manuů: Svāyambhuvy, Svārociṣi, Uttamy a Tāmasy. Poté, co Mahārāja Parīkṣit vyslechl popisy dynastie Svāyambhuvy Manua, které skončily v sedmém zpěvu, přál si poznat osudy dalších Manuů. Chtěl se dozvědět, jakým způsobem Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, sestupuje — nejen v minulosti, ale i v přítomnosti a budoucnosti — a jak jedná v různých zábavách v roli Manua. Jelikož Mahārāja Parīkṣit to vše dychtil poznat, Śukadeva Gosvāmī postupně popsal všechny Manuy, počínaje šesti, kteří se zjevili v minulosti.
O primeiro Manu foi Svāyambhuva Manu. Suas duas filhas, chamadas Ākūti e Devahūti, deram à luz dois filhos, chamados Yajña e Kapila, respectivamente. Visto que já havia descrito no terceiro canto as atividades de Kapila, Śukadeva Gosvāmī descreve agora as atividades de Yajña. O Manu original, acompanhado de sua esposa, Śatarūpā, adentrou-se na floresta e, às margens do rio Sunandā, foi praticar austeridades. Durante cem anos, eles fizeram austeridades, e, depois, Manu, em transe, compôs orações para a Suprema Personalidade de Deus. Então, os Rākṣasas e os asuras tentaram devorá-lo, mas Yajña, juntamente com Seus filhos, os Yāmas, e com os semideuses, matou-os. Em seguida, o próprio Yajña assumiu o posto de Indra, o rei dos planetas celestiais.
Prvním Manuem byl Svāyambhuva Manu. Jeho dvě dcery, Ākūti a Devahūti, porodily dva syny, Yajñu a Kapilu. Kapilovy činnosti již Śukadeva Gosvāmī popsal ve třetím zpěvu, nyní tedy popíše činnosti Yajñi. První Manu odešel se svou manželkou Śatarūpou podstupovat askezi do lesa na břehu řeky Sunandy. Podrobovali se askezi sto let a potom Manu v transu sestavil modlitby k Nejvyšší Osobnosti Božství. Tehdy se ho pokusili sežrat Rākṣasové a asurové, ale Yajña je v doprovodu svých synů Yāmů a polobohů pozabíjel. Pak Yajña osobně zaujal místo Indry, krále nebeských planet.
O segundo Manu, cujo nome era Svārociṣa, era filho de Agni, e seus filhos eram encabeçados por Dyumat, Suṣeṇa e Rociṣmat. Na era deste Manu, Rocana se tornou Indra, o governante dos planetas celestiais, e houve muitos semideuses, os quais eram liderados por Tuṣita. Houve, também, muitas pessoas santas, tais como Ūrja e Stambha, e, entre elas, estava Vedaśirā, cuja esposa, Tuṣitā, deu à luz Vibhu. Vibhu instruiu oitenta e oito mil dṛḍha-vratas, ou pessoas santas, no autocontrole e austeridades.
Druhý Manu, jménem Svārociṣa, byl synem Agniho a mezi Jeho syny vynikali Dyumat, Suṣeṇa a Rociṣmat. Ve věku tohoto Manua se Indrou, vládcem nebeských planet, stal Rocana. V tomto věku žilo mnoho polobohů v čele s Tuṣitou a také mnoho světců, jako například Ūrja a Stambha. Jedním z nich byl Vedaśirā, jehož manželka Tuṣitā porodila Vibhua. Vibhu poučil osmdesát osm tisíc dṛḍha-vratů neboli světců o sebeovládání a askezi.
Uttama, filho de Priyavrata, foi o terceiro Manu. Entre seus filhos, incluíam-se Pavana, Sṛñjaya e Yajñahotra. Durante o reinado deste Manu, os filhos de Vasiṣṭha, encabeçados por Pramada, tornaram-se as sete pessoas santas. Os Satyas, os Devaśrutas e os Bhadras se tornaram os semideuses, e Satyajit se tornou Indra. Do ventre de Sunṛtā, a esposa de Dharma, o Senhor apareceu como Satyasena, e matou todos os Yakṣas e Rākṣasas que lutavam com Satyajit.
Uttama, syn Priyavraty, byl třetím Manuem. Mezi jeho syny byli Pavana, Sṛñjaya a Yajñahotra. Za vlády tohoto Manua se Vasiṣṭhovi synové v čele s Pramadou stali sedmi světci. Satyové, Devaśrutové a Bhadrové se stali polobohy a Satyajit se stal Indrou. Pán se zjevil jako Satyasena z lůna Sunṛty, manželky Dharmy, a zabil všechny Yakṣi a Rākṣasy, kteří bojovali proti Satyajitovi.
Tāmasa, o irmão do terceiro Manu, foi o quarto Manu, e teve dez filhos, incluindo Pṛthu, Khyāti, Nara e Ketu. Durante seu reinado, os Satyakas, os Haris, os Vīras e outros foram semideuses, os sete grandes santos foram liderados por Jyotirdhāma, e Triśikha se tornou Indra. No ventre de sua esposa Hariṇī, Harimedhā gerou um filho chamado Hari. Esse Hari, uma encarnação de Deus, salvou o devoto Gajendra. Esse incidente é descrito como gajendra-mokṣaṇa. No final deste capítulo, Parīkṣit Mahārāja pergunta especificamente sobre esse episódio.
Tāmasa, bratr třetího Manua, byl čtvrtým Manuem a měl deset synů, například Pṛthu, Khyāti, Nara a Ketu. Za jeho vlády byli polobohy Satyakové, Hariové, Vīrové a další, v čele sedmi velkých světců stál Jyotirdhāma a Indrou se stal Triśikha. Harimedhā zplodil v lůně své manželky Hariṇī syna Hariho. Tento Hari, inkarnace Boha, zachránil oddaného Gajendru. Tato událost je známá jako gajendra-mokṣaṇa. Na ni se ptá Mahārāja Parīkṣit na konci této kapitoly.
- VERSO 1:
- O rei Parīkṣit disse: Ó meu senhor, meu mestre espiritual, acabo de ouvir tudo o que Vossa Graça descreveu a respeito da dinastia de Svāyambhuva Manu. Contudo, também existem outros Manus, e desejo ouvir sobre as suas dinastias. Por favor, descreve-as para nós.
- Sloka 1:
- Král Parīkṣit řekl: Ó můj pane, můj duchovní mistře, nyní jsem od tebe vyslechl úplný popis dynastie Svāyambhuvy Manua. Existují však ještě další Manuové a já bych rád slyšel o jejich dynastiích. Prosím, popiš nám je.
- VERSO 2:
- Ó brāhmaṇa erudito, Śukadeva Gosvāmī, os grandes eruditos, que têm muita inteligência, descrevem as atividades e o aparecimento que a Suprema Personalidade de Deus manifesta durante os vários manvantaras. Estamos ansiosíssimos por ouvir sobre essas narrações. Por favor, descreve-as.
- Sloka 2:
- Ó učený brāhmaṇo, Śukadeve Gosvāmī, velcí učenci s dokonalou inteligencí popisují činnosti a zjevení Nejvyšší Osobnosti Božství v průběhu různých manvantar. Dychtivě toužíme naslouchat těmto příběhům. Pověz nám o nich, prosím.
- VERSO 3:
- Ó brāhmaṇa erudito, por favor, descreve-nos todas as atividades que a Suprema Personalidade de Deus, o qual criou esta manifestação cósmica, realizou nos manvantaras passados, está realizando no momento presente e realizará nos futuros manvantaras.
- Sloka 3:
- Ó učený brāhmaṇo, popiš nám laskavě všechny činnosti, které Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž stvořil tento vesmírný projev, vykonával v minulých manvantarách, které vykonává v současné a které bude konat v budoucích.
- VERSO 4:
- Śukadeva Gosvāmī disse: Pelo presente kalpa, já passaram seis Manus. Já te descrevi Svāyambhuva Manu e o aparecimento de muitos semideuses. Neste kalpa de Brahmā, Svāyambhuva é o primeiro Manu.
- Sloka 4:
- Śukadeva Gosvāmī pravil: V současné kalpě se již vystřídalo šest Manuů. Popsal jsem ti Svāyambhuvu Manua a zjevení mnoha polobohů. Svāyambhuva je v této Brahmově kalpě prvním Manuem.
- VERSO 5:
- Svāyambhuva Manu tinha duas filhas, chamadas Ākūti e Devahūti, de cujos ventres a Suprema Personalidade de Deus apareceu como dois filhos chamados Yajñamūrti e Kapila, respectivamente. Esses filhos ficaram encarregados de pregar religião e conhecimento.
- Sloka 5:
- Svāyambhuva Manu měl dvě dcery, které se jmenovaly Ākūti a Devahūti. Z lůna Ākūti se Nejvyšší Pán zjevil jako Yajñamūrti a z lůna Devahūti jako Kapila. Tito synové byli pověřeni kázáním náboženství a poznání.
- VERSO 6:
- Ó melhor dos Kurus, já descrevi [no terceiro canto] as atividades de Kapila, o filho de Devahūti. Agora, descreverei as atividades de Yajñapati, o filho de Ākūti.
- Sloka 6:
- Ó nejlepší z Kuruovců, činnosti Kapily, syna Devahūti, jsem již popsal (ve třetím zpěvu). Nyní popíši jednání Yajñapatiho, syna Ākūti.
- VERSO 7:
- Svāyambhuva Manu, o esposo de Śatarūpā, por natureza não era nem um pouco apegado ao gozo dos sentidos. Assim, abandonou seu reino de gozo dos sentidos e, com sua esposa, adentrou a floresta para praticar austeridades.
- Sloka 7:
- Svāyambhuva Manu, manžel Śatarūpy, byl svou povahou naprosto nepřipoutaný ke smyslovému požitku. Vzdal se proto svého království, jež bylo plné smyslového požitku, a odešel se svou manželkou do lesa podrobit se askezi.
- VERSO 8:
- Ó descendente de Bharata, após ter entrado na floresta com sua esposa, Svāyambhuva Manu se colocou à margem do rio Sunandā, ficou apoiado em apenas uma de suas pernas e, nessa posição, com apenas uma perna em contato com a terra, ele realizou grandes austeridades durante cem anos. Enquanto realizava essas austeridades, ele falou as seguintes palavras.
- Sloka 8:
- Ó potomku Bharaty, poté, co Svāyambhuva Manu se svou ženou odešel do lesa, stál na jedné noze na břehu řeky Sunandy a tímto způsobem — dotýkaje se země pouze jednou nohou — po sto let vykonával přísnou askezi. Zároveň pronášel následující slova.
- VERSO 9:
- O senhor Manu disse: O ser vivo supremo criou este mundo material animado, e ninguém deve concluir que Ele tenha sido criado por este mundo material. Quando tudo está silencioso, o Ser Supremo permanece desperto como uma testemunha. A entidade viva não O conhece, mas Ele conhece tudo.
- Sloka 9:
- Śrī Manu řekl: Pán, svrchovaná živá bytost, stvořil tento hmotný svět plný života; hmotný svět nestvořil Jeho. Když všude panuje ticho, Pán jakožto Nejvyšší Bytost bdí jako svědek. Živá bytost Ho nezná, ale On zná vše.
- VERSO 10:
- Dentro deste universo, a Suprema Personalidade de Deus, sob Sua forma de Superalma, está presente em toda parte – isto é, onde quer que haja seres móveis ou imóveis. Portanto, a pessoa deve aceitar apenas sua cota; ninguém deve desejar apossar-se do pertence alheio.
- Sloka 10:
- Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je ve svém aspektu Nadduše přítomný všude v tomto vesmíru, kdekoliv jsou živé či neživé bytosti. Každý má tedy přijímat pouze to, co je mu vyměřeno; nikdo nemá sahat na majetek druhých.
- VERSO 11:
- Embora a Suprema Personalidade de Deus observe constantemente as atividades do mundo, ninguém O vê. Entretanto, a pessoa não deve pensar que, porque ela não O vê, Ele não vê, pois Sua capacidade de ver jamais diminui. Portanto, todos devem adorar a Superalma, que sempre permanece um amigo da alma individual.
- Sloka 11:
- Ačkoliv Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, neustále sleduje činnosti, které se ve světě odehrávají, Jeho nikdo nevidí. Neměli bychom si však myslet, že když Jeho nikdo nevidí, On také nevidí — Jeho schopnost vidět nikdy neslábne. Každý by proto měl uctívat Nadduši, Jež neustále setrvává s individuální duší jako přítel.
- VERSO 12:
- A Suprema Personalidade de Deus não tem começo, fim ou meio. Tampouco Ele pertence a alguma pessoa ou nação específica. Ele não tem interior ou exterior. Nenhuma das dualidades encontradas neste mundo material, tais como começo e fim, meu e alheio, está presente na personalidade do Senhor Supremo. O universo, o qual emana dEle, também é um aspecto do Senhor. Portanto, o Senhor Supremo é a verdade definitiva, e Sua grandeza é completa.
- Sloka 12:
- Nejvyšší Osobnost Božství nemá počátek, konec ani střed. Nepatří také žádné osobě ani národu. Nemá vnitřek ani vnějšek. Protiklady, jaké nalézáme v tomto hmotném světě — jako například počátek a konec, moje a jejich — v osobnosti Nejvyššího Pána neexistují. Vesmír, který z Něho emanuje, je Jeho dalším rysem. Nejvyšší Pán je tedy nejvyšší pravda a Jeho velikost je úplná.
- VERSO 13:
- Toda a manifestação cósmica é o corpo da Suprema Personalidade de Deus, a Verdade Absoluta, que tem milhões de nomes e potências ilimitadas. Ele produz forte refulgência e Ele é não nascido e imutável. Ele é o começo de tudo, mas Ele não tem começo. Visto que, através de Sua energia externa, Ele criou esta manifestação cósmica, o universo parece ser criado, mantido e aniquilado por Ele. Entretanto, Ele permanece inativo em Sua energia espiritual e não é atingido pelas atividades da energia material.
- Sloka 13:
- Celý vesmírný projev je tělem Nejvyšší Osobnosti Božství, Absolutní Pravdy, Jež má milióny jmen a neomezeně mnoho energií. Pán vydává svou vlastní záři, je nezrozený a neměnný. Je počátkem všeho, ale sám nemá žádný počátek. Jelikož tento vesmírný projev stvořil svou vnější energií, vypadá to, jako kdyby jej sám tvořil, udržoval a ničil. On však zůstává nečinný ve své duchovní energii a činnosti hmotné energie se Ho nedotýkají.
- VERSO 14:
- Portanto, a fim de capacitar as pessoas para alcançarem a etapa de atividades que não são estigmatizadas pelos resultados fruitivos, grandes santos primeiramente as ocupam em atividades fruitivas, pois, a menos que alguém comece a realizar as atividades recomendadas nos śāstras, não poderá alcançar a fase de liberação em que as atividades não produzem reações.
- Sloka 14:
- Proto velcí světci, kteří chtějí lidem umožnit, aby dosáhli stádia, ve kterém jejich jednání již nebude poznamenáno výslednými plody, je nejprve zaměstnávají plodonosnými činnostmi. Nikdo nemůže dosáhnout stavu osvobození neboli jednání, jež nepřináší reakce, aniž by začal vykonáváním činností doporučených v śāstrách.
- VERSO 15:
- A Suprema Personalidade de Deus é plena de opulências por Seu próprio mérito, e Ele age como o criador, mantenedor e aniquilador deste mundo material. Apesar dessa atitude, Ele nunca Se enreda. A partir disso, conclui-se que os devotos que seguem Seus passos jamais se enredam, tal qual o Senhor.
- Sloka 15:
- Nejvyšší Pán v plné míře oplývá veškerým bohatstvím, které získává sám ze sebe, ale přesto jedná jako stvořitel, udržovatel a ničitel tohoto hmotného světa. Navzdory tomuto jednání však není nikdy zapleten, a proto nejsou zapleteni ani oddaní, kteří kráčejí v Jeho stopách.
- VERSO 16:
- Kṛṣṇa, a Suprema Personalidade de Deus, age exatamente como um ser humano comum, mas Ele não deseja gozar dos frutos do trabalho. Ele é pleno de conhecimento, livre de desejos e distrações materiais e tem completa independência. Como o supremo preceptor da sociedade humana, Ele ensina Seu próprio método de atividades e, dessa maneira, estabelece o verdadeiro caminho da religião. Solicito a todos que O sigam.
- Sloka 16:
- Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, jedná jako obyčejná lidská bytost, ale zároveň netouží užívat si plodů své práce. Má úplné poznání, je prostý hmotných tužeb, nepodléhá rozptýlení a je zcela nezávislý. Jako svrchovaný učitel lidstva učí svůj vlastní způsob jednání, a tak zavádí skutečnou cestu náboženství. Žádám každého, aby Ho následoval.
- VERSO 17:
- Śukadeva Gosvāmī prosseguiu: Svāyambhuva Manu estava, então, em um transe, cantando os mantras de instrução védica conhecidos como as Upaniṣads. Ao verem-no, os Rākṣasas e os asuras, estando famintos, quiseram devorá-lo. Portanto, perseguiram-no com grande velocidade.
- Sloka 17:
- Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Svāyambhuva Manu byl v transu a pronášel mantry plné védských pokynů, jež jsou známé jako Upaniṣady. Když ho viděli Rākṣasové a asurové, chtěli ho pozřít, neboť měli velký hlad. Běželi proto rychle k němu.
- VERSO 18:
- O Senhor Supremo, Viṣṇu, que está situado no coração de todos, apareceu como Yajñapati e percebeu que os Rākṣasas e demônios estavam decididos a devorar Svāyambhuva Manu. Então, o Senhor, acompanhado de Seus filhos chamados Yāmas e de todos os outros semideuses, matou os demônios e os Rākṣasas. Em seguida, assumiu o posto de Indra e passou a governar o reino celestial.
- Sloka 18:
- Nejvyšší Pán, Viṣṇu, jenž sídlí v srdci každého a který se zjevil jako Yajñapati, zpozoroval, že Rākṣasové a démoni se chystají pozřít Svāyambhuvu Manua. V doprovodu svých synů nazývaných Yāmové a všech ostatních polobohů proto démony a Rākṣasy pozabíjel. Potom se ujal postu Indry a vlády nad nebeským královstvím.
- VERSO 20:
- Durante o reinado de Svārociṣa, o posto de Indra foi assumido por Rocana, o filho de Yajña. Tuṣita e outros se tornaram os principais semideuses, e Ūrja, Stambha e outros se tornaram os sete santos. Todos eles eram fiéis devotos do Senhor.
- Sloka 20:
- Během vlády Svārociṣi zaujal postavení Indry Rocana, syn Yajñi. Tuṣita a další se stali hlavními polobohy a Ūrja, Stambha a ostatní se stali sedmi světci. Všichni byli věrnými oddanými Pána.
- VERSO 22:
- Vibhu permaneceu brahmacārī e jamais se casou em toda a sua vida. Outros oitenta e oito mil santos receberam dele lições sobre autocontrole, austeridade e comportamento dentro dessa mesma linha.
- Sloka 22:
- Vibhu zůstal celý život brahmacārīnem a nikdy se neoženil. Od něho se učilo sebeovládání, askezi a podobnému chování osmdesát osm tisíc dalších světců.
- VERSO 24:
- Durante o reinado do terceiro Manu, Pramada e outros filhos de Vasiṣṭha se tornaram os sete sábios. Os Satyas, os Vedaśrutas e os Bhadras se tornaram semideuses, e Satyajit foi escolhido para ser Indra, o rei dos céus.
- Sloka 24:
- Během vlády třetího Manua se sedmi mudrci stali Pramada a další synové Vasiṣṭhy. Satyové, Vedaśrutové a Bhadrové se stali polobohy a Satyajit byl vybrán, aby se stal Indrou, nebeským králem.
- VERSO 25:
- Neste manvantara, a Suprema Personalidade de Deus apareceu do ventre de Sūnṛtā, que era a esposa de Dharma, o semideus encarregado da religião. O Senhor, que era celebrado como Satyasena, apareceu com outros semideuses, conhecidos como Satyavratas.
- Sloka 25:
- V této manvantaře se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zjevil z lůna Sūnṛty, jež byla manželkou Dharmy, poloboha dohlížejícího na náboženství. Byl známý jako Satyasena a zjevil se společně s polobohy zvanými Satyavratové.
- VERSO 26:
- Satyasena, juntamente com Seu amigo Satyajit, que era o rei dos céus, Indra, matou todos os mentirosos, ímpios e malcomportados Yakṣas, Rākṣasas e entidades vivas fantasmagóricas, os quais infligiam dores aos outros seres vivos.
- Sloka 26:
- Satyasena se svým přítelem Satyajitem, jenž byl nebeským králem Indrou, pozabíjel všechny prolhané, bezbožné a nemravné Yakṣi, Rākṣasy a bytosti podobné duchům, jež sužovali ostatní živé bytosti.
- VERSO 27:
- O irmão do terceiro Manu, Uttama, era denominado Tāmasa, e se tornou o quarto Manu. Tāmasa teve dez filhos, encabeçados por Pṛthu, Khyāti, Nara e Ketu.
- Sloka 27:
- Bratr třetího Manua, Uttamy, byl známý pod jménem Tāmasa, a stal se čtvrtým Manuem. Měl deset synů, mezi nimiž vynikali Pṛthu, Khyāti, Nara a Ketu.
- VERSO 28:
- Durante o reinado de Tāmasa Manu, entre os semideuses, incluíam-se Satyakas, Haris e Vīras. O rei celestial, Indra, era Triśikha. Os sábios em saptarṣi-dhāma eram encabeçados por Jyotirdhāma.
- Sloka 28:
- Za vlády Tāmasy Manua patřili mezi polobohy Satyakové, Hariové a Vīrové. Králem nebes Indrou byl Triśikha. V čele mudrců v saptarṣi- dhāmu stál Jyotirdhāma.
- VERSO 29:
- Ó rei, no manvantara de nome Tāmasa, os filhos de Vidhṛti, que eram conhecidos como Vaidhṛtis, também se tornaram semideuses. Uma vez que, no decorrer do tempo, a autoridade védica foi preterida, esses semideuses, mediante seus próprios poderes, protegeram a autoridade védica.
- Sloka 29:
- Ó králi, v Tāmasově manvantaře se polobohy stali také synové Vidhṛtiho zvaní Vaidhṛtiové. Jelikož se autorita Véd působením času vytrácela, tito polobozi ji svou silou obnovili.
- VERSO 30:
- Também neste manvantara, o Senhor Supremo, Viṣṇu, nasceu do ventre de Hariṇī, a esposa de Harimedhā, e era conhecido como Hari. Hari salvou da boca de um crocodilo o Seu devoto Gajendra, o rei dos elefantes.
- Sloka 30:
- V této manvantaře se narodil Nejvyšší Pán Viṣṇu z lůna Hariṇī, manželky Harimedhy. Jmenoval se Hari a byl to On, kdo zachránil svého oddaného Gajendru, krále slonů, z tlamy krokodýla.
- VERSO 31:
- O rei Parīkṣit disse: Meu senhor, Bādarāyaṇi, desejamos que nos contes minuciosamente como o rei dos elefantes, tendo sido atacado por um crocodilo, foi liberto por Hari.
- Sloka 31:
- Král Parīkṣit řekl: Můj pane, Bādarāyaṇi, chceme od tebe dopodrobna vyslechnout, jak Hari vysvobodil krále slonů, když ho napadl krokodýl.
- VERSO 32:
- Toda literatura ou narração que descreve e glorifica a Suprema Personalidade de Deus, Uttamaśloka, decerto é notável, pura, ilustre, auspiciosa e inteiramente sublime.
- Sloka 32:
- Jakékoliv písmo či vyprávění, jež líčí a oslavuje Nejvyšší Osobnost Božství, Uttamaśloku, je významné, čisté, slavné, příznivé a všedobré.
- VERSO 33:
- Śrī Sūta Gosvāmī disse: Ó brāhmaṇas, quando Parīkṣit Mahārāja, que aguardava a morte iminente, pediu a Śukadeva Gosvāmī que falasse, Śukadeva Gosvāmī, sentindo-se animado com as palavras do rei, ofereceu respeitos ao rei e, com grande prazer, falou na assembleia de sábios, os quais desejavam ouvi-lo.
- Sloka 33:
- Śrī Sūta Gosvāmī pravil: Ó brāhmaṇové, když Mahārāja Parīkṣit, jenž očekával blížící se smrt, požádal Śukadeva Gosvāmīho, aby promluvil, Śukadeva Gosvāmī, povzbuzen královými slovy, vzdal králi úctu a před shromážděním mudrců, kteří si přáli mu naslouchat, začal s velkým potěšením hovořit.