Skip to main content

Text 25

Sloka 25

Devanagari

Dévanágarí

यदा कदाचिज्जीवात्मा संसरन् निजकर्मभि: ।
नानायोनिष्वनीशोऽयं पौरुषीं गतिमाव्रजेत् ॥ २५ ॥

Text

Verš

yadā kadācij jīvātmā
saṁsaran nija-karmabhiḥ
nānā-yoniṣv anīśo ’yaṁ
pauruṣīṁ gatim āvrajet
yadā kadācij jīvātmā
saṁsaran nija-karmabhiḥ
nānā-yoniṣv anīśo ’yaṁ
pauruṣīṁ gatim āvrajet

Synonyms

Synonyma

yadā — when; kadācit — sometimes; jīva-ātmā — the living entity; saṁsaran — rotating in the cycle of birth and death; nija-karmabhiḥ — because of his own fruitive activities; nānā-yoniṣu — in different species of life; anīśaḥ — not independent (completely under the control of material nature); ayam — this living entity; pauruṣīm gatim — the situation of being human; āvrajet — wants to obtain.

yadā — když; kadācit — někdy; jīva-ātmā — živá bytost; saṁsaran — rotující v koloběhu zrození a smrti; nija-karmabhiḥ — kvůli svým plodonosným činnostem; nānā-yoniṣu — v různých životních druzích; anīśaḥ — není nezávislá (je zcela pod vládou hmotné přírody); ayam — tato živá bytost; pauruṣīm gatim — postavení člověka; āvrajet — chce získat.

Translation

Překlad

While rotating in the cycle of birth and death again and again in different species because of his own fruitive activities, the dependent living entity, by good fortune, may happen to become a human being. This human birth is very rarely obtained.

Závislá živá bytost, která kvůli svému plodonosnému jednání znovu a znovu prochází různými životními druhy v koloběhu zrození a smrti, může mít to štěstí, že se stane člověkem. Získat toto lidské tělo je velice vzácné.

Purport

Význam

The Supreme Personality of Godhead is fully independent. Thus it is not always a fact that a living being’s loss of all opulence is a sign of the Supreme Lord’s mercy upon him. The Lord can act any way He likes. He may take away one’s opulence, or He may not. There are varieties of forms of life, and the Lord treats them according to the circumstances, as He chooses. Generally it is to be understood that the human form of life is one of great responsibility.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je naprosto nezávislý. Nemusí tedy být vždy pravda, že ztráta veškerého bohatství je projevem Pánovy milosti. Nejvyšší Pán může jednat, jak se Mu zlíbí. Může člověku vzít jeho bohatství, a také nemusí. Existuje mnoho forem života a Pán se k nim chová různě, podle daných okolností. Všeobecně se rozumí, že s lidskou formou života se pojí velká zodpovědnost.

puruṣaḥ prakṛti-stho hi
bhuṅkte prakṛtijān guṇān
kāraṇaṁ guṇa-saṅgo ’sya
sad-asad-yoni-janmasu
puruṣaḥ prakṛti-stho hi
bhuṅkte prakṛtijān guṇān
kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya
sad-asad-yoni-janmasu

“The living entity in material nature follows the ways of life, enjoying the three modes of nature. This is due to his association with that material nature. Thus he meets with good and evil amongst various species.” (Bg. 13.22) After thus rotating through many, many forms of life in the cycle of birth and death, the living being gets a chance for a human form. Therefore every human being, especially one belonging to a civilized nation or culture, must be extremely responsible in his activities. He should not risk degradation in the next life. Because the body will change (tathā dehāntara-prāptir), we should be extremely careful. To see to the proper use of life is the purpose of Kṛṣṇa consciousness. The foolish living entity declares freedom from all control, but factually he is not free; he is fully under the control of material nature. He must therefore be most careful and responsible in the activities of his life.

“Živá bytost v hmotné přírodě si užívá jejích tří kvalit. To je způsobeno jejím stykem s touto přírodou. Tak se setkává s dobrem a zlem v různých životních druzích.” (Bg. 13.22) Poté, co v koloběhu zrození a smrti prošla živá bytost mnoha formami života, dostane příležitost v podobě lidské těla. Každý člověk — a zvláště ten, který patří k civilizovanému národu či kultuře — tedy musí být ve svém jednání velice zodpovědný a nevystavovat se nebezpečí, že v příštím životě poklesne. Tělo se každopádně změní (tathā dehāntara-prāptiḥ), a proto bychom měli být nesmírně opatrní. Dbát na správné využití života je účelem vědomí Kṛṣṇy. Pošetilá živá bytost prohlašuje, že je svobodná, ale ve skutečnosti svobodná není; je zcela v moci hmotné přírody. Proto musí být nanejvýš opatrná a zodpovědná ohledně toho, co v životě udělá.