Text 19

Sloka 19

Devanagari

Dévanágarí

क्‍व देहो भौतिकोऽनात्मा क्‍व चात्मा प्रकृते: पर: ।
कस्य के पतिपुत्राद्या मोह एव हि कारणम् ॥ १९ ॥

Text

Verš

kva deho bhautiko ’nātmā
kva cātmā prakṛteḥ paraḥ
kasya ke pati-putrādyā
moha eva hi kāraṇam

Synonyms

Synonyma

kva — where is; dehaḥ — this material body; bhautikaḥ — made of five elements; anātmā — not the spirit soul; kva — where is; ca — also; ātmā — the spirit soul; prakṛteḥ — to the material world; paraḥ — transcendental; kasya — of whom; ke — who is; pati — husband; putra-ādyāḥ — or son and so on; mohaḥ — illusion; eva — indeed; hi — certainly; kāraṇam — cause.

kva — kde je; dehaḥ — toto hmotné tělo; bhautikaḥ — tvořené pěti prvky; anātmā — nikoliv duše; kva — kde je; ca — také; ātmā — duše; prakṛteḥ — vůči hmotnému světu; paraḥ — transcendentální; kasya — koho; ke — kdo je; pati — manžel; putra-ādyāḥ — nebo syn a tak dále; mohaḥ — iluze; eva — vskutku; hi — jistě; kāraṇam — příčina.

Translation

Překlad

Kaśyapa Muni continued: What is this material body, made of five elements? It is different from the spirit soul. Indeed, the spirit soul is completely different from the material elements from which the body is made. But because of bodily attachment, one is regarded as a husband or son. These illusory relationships are caused by misunderstanding.

Kaśyapa Muni pokračoval: Co je toto hmotné tělo, tvořené pěti prvky? Je odlišné od duše. Duše se naprosto liší od hmotných prvků, jež tvoří tělo. Pod vlivem tělesné připoutanosti je však živá bytost považována za manžela či syna. Tyto iluzorní vztahy mají příčinu v nepochopení.

Purport

Význam

The spirit soul (ātmā or jīva) is certainly different from the body, which is a combination of five material elements. This is a simple fact, but it is not understood unless one is spiritually educated. Kaśyapa Muni met his wife, Aditi, in the heavenly planets, but the same misconception extends throughout the entire universe and is also here on earth. There are different grades of living entities, but all of them are more or less under the impression of the bodily conception of life. In other words, all living entities in this material world are more or less devoid of spiritual education. The Vedic civilization, however, is based on spiritual education, and spiritual education is the special basis on which Bhagavad-gītā was spoken to Arjuna. In the beginning of Bhagavad-gītā, Kṛṣṇa instructed Arjuna to understand that the spirit soul is different from the body.

Duše (ātmā neboli jīva) se liší od těla, které je kombinací pěti hmotných prvků. To je prostá skutečnost, ale člověk ji nechápe, dokud nezíská duchovní vzdělání. Kaśyapa Muni a jeho žena Aditi se setkali na nebeských planetách, ale stejné nepochopení existuje po celém vesmíru a je běžné i zde na Zemi. Živé bytosti se sice nacházejí na různých úrovních, ale všechny jsou více či méně ovlivněné tělesným pojetím života. Všem živým bytostem v hmotném světě v té či oné míře chybí duchovní vzdělání. Védská civilizace se však zakládá na duchovním vzdělání, a na jeho základě byla také Arjunovi sdělena Bhagavad-gītā. Kṛṣṇa hned na začátku Bhagavad-gīty Arjunu nabádal, aby pochopil, že se duše od těla liší.

dehino ’smin yathā dehe
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati

dehino 'smin yathā dehe
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati

“As the embodied soul continually passes, in this body, from boyhood to youth to old age, the soul similarly passes into another body at death. The self-realized soul is not bewildered by such a change.” (Bg. 2.13) Unfortunately, this spiritual education is completely absent from modern human civilization. No one understands his real self-interest, which lies with the spirit soul, not with the material body. Education means spiritual education. To work hard in the bodily conception of life, without spiritual education, is to live like an animal. Nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛ-loke kaṣṭān kāmān arhate vid-bhujāṁ ye (Bhāg. 5.5.1). People are working so hard simply for bodily comforts, without education regarding the spirit soul. Thus they are living in a very risky civilization, for it is a fact that the spirit soul has to transmigrate from one body to another (tathā dehāntara-prāptiḥ). Without spiritual education, people are kept in dark ignorance and do not know what will happen to them after the annihilation of the present body. They are working blindly, and blind leaders are directing them. Andhā yathāndhair upanīyamānās te ’pīśa-tantryām uru-dāmni baddhāḥ (Bhāg. 7.5.31). A foolish person does not know that he is completely under the bondage of material nature and that after death material nature will impose upon him a certain type of body, which he will have to accept. He does not know that although in his present body he may be a very important man, he may next get the body of an animal or tree because of his ignorant activities in the modes of material nature. Therefore the Kṛṣṇa consciousness movement is trying to give the true light of spiritual existence to all living entities. This movement is not very difficult to understand, and people must take advantage of it, for it will save them from the risky life of irresponsibility.

“Tak jako vtělená duše přechází v tomto těle z dětství do mládí a do stáří, přechází také v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nedá zmást.” (Bg. 2.13) V dnešní civilizaci se toto duchovní vzdělání bohužel zcela vytratilo. Nikdo nechápe, co je jeho skutečným zájmem, který se týká duše, a nikoliv hmotného těla. Vzdělání znamená duchovní vzdělání. Těžce pracovat s tělesným pojetím života, bez duchovního vzdělání, znamená žít jako zvíře. Nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛ-loke kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye (Bhāg. 5.5.1). Lidé tak těžce pracují jen pro pohodlí těla, aniž by měli ponětí o duši. Žijí tedy ve velice nebezpečné civilizaci, neboť to, že se duše musí převtělit, je skutečnost (tathā dehāntara-prāptiḥ). Bez duchovního vzdělání jsou lidé udržováni v temnotě nevědomosti a nevědí, co se s nimi po zničení současného těla stane. Slepě pracují pod vedením slepých vůdců. Andhā yathāndhair upanīyamānās te 'pīśa-tantryām uru-dāmni baddhāḥ (Bhāg. 7.5.31). Pošetilá živá bytost neví, že je zcela v područí hmotné přírody, a ta jí po smrti vnutí určité tělo, které bude muset přijmout. Neví, že i když v současném těle je možná velice důležitou osobou, kvůli svým nevědomým činnostem pod vlivem kvalit hmotné přírody může v příštím životě dostat tělo zvířete nebo stromu. Proto se hnutí pro vědomí Kṛṣṇy snaží předat všem živým bytostem pravé světlo duchovní existence. Tomuto hnutí není příliš těžké porozumět a lidé ho musí využít, neboť to je zachrání před nebezpečným životem plným nezodpovědnosti.