Texts 26-27
Sloka 26-27
Devanagari
Dévanágarí
पुरुषस्तु विषज्जेत गुणेषु प्रकृते: स्वदृक् ॥ २६ ॥
गुणाभिमानी स तदा कर्माणि कुरुतेऽवश: ।
शुक्लं कृष्णं लोहितं वा यथाकर्माभिजायते ॥ २७ ॥
Text
Verš
bhagavantaṁ paraṁ gurum
puruṣas tu viṣajjeta
guṇeṣu prakṛteḥ sva-dṛk
bhagavantaṁ paraṁ gurum
puruṣas tu viṣajjeta
guṇeṣu prakṛteḥ sva-dṛk
karmāṇi kurute ’vaśaḥ
śuklaṁ kṛṣṇaṁ lohitaṁ vā
yathā-karmābhijāyate
karmāṇi kurute ’vaśaḥ
śuklaṁ kṛṣṇaṁ lohitaṁ vā
yathā-karmābhijāyate
Synonyms
Synonyma
yadā — when; ātmānam — the Supreme Soul; avijñāya — forgetting; bhagavantam — the Supreme Personality of Godhead; param — supreme; gurum — the instructor; puruṣaḥ — the living entity; tu — then; viṣajjeta — gives himself up; guṇeṣu — to the modes; prakṛteḥ — of material nature; sva-dṛk — one who can see his own welfare; guṇa-abhimānī — identified with the modes of nature; saḥ — he; tadā — at that time; karmāṇi — fruitive activities; kurute — performs; avaśaḥ — spontaneously; śuklam — white; kṛṣṇam — black; lohitam — red; vā — or; yathā — according to; karma — work; abhijāyate — takes birth.
yadā — když; ātmānam — Nejvyšší Duše; avijñāya — zapomíná; bhagavantam — Nejvyšší Osobnost Božství; param — svrchovaný; gurum — učitel; puruṣaḥ — živá bytost; tu — potom; viṣajjeta — odevzdává se; guṇeṣu — kvalitám; prakṛteḥ — hmotné přírody; sva-dṛk — ten, kdo dokáže vidět své vlastní dobro; guṇa-abhimānī — ztotožněný s kvalitami přírody; saḥ — on; tadā — tehdy; karmāṇi — plodonosné činnosti; kurute — vykonává; avaśaḥ — spontánně; śuklam — bílá; kṛṣṇam — černá; lohitam — červená; vā — nebo; yathā — podle; karma — práce; abhijāyate — rodí se.
Translation
Překlad
The living entity by nature has minute independence to choose his own good or bad fortune, but when he forgets his supreme master, the Personality of Godhead, he gives himself up unto the modes of material nature. Being influenced by the modes of material nature, he identifies himself with the body and, for the interest of the body, becomes attached to various activities. Sometimes he is under the influence of the mode of ignorance, sometimes the mode of passion and sometimes the mode of goodness. The living entity thus gets different types of bodies under the modes of material nature.
Živá bytost má od přírody nepatrnou nezávislost zvolit si sama svůj dobrý či špatný osud, ale když zapomene na svého svrchovaného vládce, Osobnost Božství, odevzdá se kvalitám hmotné přírody. Pod jejich vlivem se ztotožňuje s tělem a v jeho zájmu ulpívá na různých činnostech. Někdy je pod vlivem kvality nevědomosti, někdy kvality vášně a někdy kvality dobra, a tak dostává různé druhy těl.
Purport
Význam
These different types of bodies are explained in Bhagavad-gītā (13.22):
Tyto různé druhy těl popisuje Bhagavad-gītā (13.22):
bhuṅkte prakṛtijān guṇān
kāraṇaṁ guṇa-saṅgo ’sya
sad-asad-yoni-janmasu
bhuṅkte prakṛtijān guṇān
kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya
sad-asad-yoni-janmasu
“The living entity in material nature follows the ways of life, enjoying the three modes of nature. This is due to his association with that material nature. Thus he meets with good and evil among various species.”
“Živá bytost pobývá v hmotné přírodě a užívá si jejích tří kvalit. To je způsobeno jejími styky s touto přírodou. Setkává se tak s dobrem a zlem v různých životních druzích.”
Because of associating with the modes of nature, the living entity gets a variety of bodies from the 8,400,000 forms. It is clearly explained herein that the living entity has a little independence, indicated by the word sva-dṛk, meaning “one who can see his own welfare.” The living entity’s constitutional position is very minute, and he can be misled in his choice. He may choose to imitate the Supreme Personality of Godhead. A servant may desire to start his own business and imitate his master, and when he chooses to do so, he may leave the protection of his master. Sometimes he is a failure, and sometimes he is successful. Similarly, the living entity, part and parcel of Kṛṣṇa, starts his own business to compete with the Lord. There are many competitors out to attain the Lord’s position, but to become like the Lord is not at all possible. Thus there is a great struggle for existence with the material world as different parties try to imitate the Lord. Material bondage is caused by deviation from the service of the Lord and attempts to imitate Him. The Lord is imitated by Māyāvādī philosophers, who try to become one with the Lord in an artificial way. When the Māyāvādī philosophers think of themselves as liberated, they are under the delusion of mental concoction. No one can become one with or equal to God. To imagine this is to continue one’s bondage in material existence.
Živá bytost se stýká s kvalitami přírody, a proto dostává různá těla z 8 400 000 životních podob. Zde je jasně řečeno, že živá bytost má malou nezávislost, což vyjadřuje slovo sva-dṛk, které znamená “ten, kdo může vidět své vlastní dobro”. Živá bytost je svým přirozeným postavením velice nepatrná a může být svedena a začít napodobovat Nejvyšší Osobnost Božství. Služebník může chtít napodobovat svého pána a založit si vlastní firmu, a když se tak rozhodne, opustí pánovu ochranu. Někdy je neúspěšný a někdy úspěšný. Stejně tak si živá bytost, nedílná část Kṛṣṇy, zakládá vlastní firmu, aby soutěžila s Pánem. Je mnoho těch, kteří chtějí dosáhnout Pánova postavení, ale vyrovnat se Pánu je zcela nemožné. Různé strany se však snaží Pána napodobovat, a proto v hmotném světě zuří velký boj o přežití. Příčinou hmotného otroctví je odchýlení se od služby Pánu a pokusy Pána napodobovat. To je případ māyāvādských filozofů, kteří se umělým způsobem snaží s Pánem splynout. Když se māyāvādští filozofové považují za osvobozené, jsou ošáleni svými mentálními výmysly. Nikdo nemůže splynout s Bohem nebo se Mu vyrovnat. Ten, kdo si to představuje, pouze prodlužuje své otroctví v hmotném světě.