Skip to main content
Library » Śrīmad-Bhāgavatam (Bhāgavata Purāṇa) » Canto 3: The Status Quo » CHAPTER TWENTY-SEVEN

Text 24

Sloka 24

Devanagari

Dévanágarí

भुक्तभोगा परित्यक्ता द‍ृष्टदोषा च नित्यश: ।
नेश्वरस्याशुभं धत्ते स्वे महिम्नि स्थितस्य च ॥ २४ ॥

Text

Verš

bhukta-bhogā parityaktā
dṛṣṭa-doṣā ca nityaśaḥ
neśvarasyāśubhaṁ dhatte
sve mahimni sthitasya ca
bhukta-bhogā parityaktā
dṛṣṭa-doṣā ca nityaśaḥ
neśvarasyāśubhaṁ dhatte
sve mahimni sthitasya ca

Synonyms

Synonyma

bhukta — enjoyed; bhogā — enjoyment; parityaktā — given up; dṛṣṭa — discovered; doṣā — faultiness; ca — and; nityaśaḥ — always; na — not; īśvarasya — of the independent; aśubham — harm; dhatte — she inflicts; sve mahimni — in his own glory; sthitasya — situated; ca — and.

bhukta — užívaný; bhogā — požitek; parityaktā — vzdává se; dṛṣṭa — odhalená; doṣā — nedokonalost; ca — a; nityaśaḥ — vždy; na — ne; īśvarasya — nezávislého; aśubham — škoda; dhatte — způsobuje; sve mahimni — ve své vlastní slávě; sthitasya — umístěná; ca — a.

Translation

Překlad

By discovering the faultiness of his desiring to lord it over material nature and by therefore giving it up, the living entity becomes independent and stands in his own glory.

Když živá bytost odhalí, jak nedokonalá je její touha panovat hmotné přírodě, a proto se jí vzdá, stane se nezávislou a spočívá ve své vlastní slávě.

Purport

Význam

Because the living entity is not actually the enjoyer of the material resources, his attempt to lord it over material nature is, at the ultimate issue, frustrated. As a result of frustration, he desires more power than the ordinary living entity and thus wants to merge into the existence of the supreme enjoyer. In this way he develops a plan for greater enjoyment.

Živá bytost není skutečným poživatelem hmotných zdrojů, a proto jsou její pokusy panovat hmotné přírodě odsouzeny ke konečnému nezdaru. Po zažitém zklamání si přeje získat větší moc, než mají obyčejné živé bytosti, a chce proto splynout s existencí nejvyššího poživatele. Tímto způsobem spřádá plány na větší požitek.

When one is actually situated in devotional service, that is his independent position. Less intelligent men cannot understand the position of the eternal servant of the Lord. Because the word “servant” is used, they become confused; they cannot understand that this servitude is not the servitude of this material world. To be the servant of the Lord is the greatest position. If one can understand this and can thus revive one’s original nature of eternal servitorship of the Lord, one stands fully independent. A living entity’s independence is lost by material contact. In the spiritual field he has full independence, and therefore there is no question of becoming dependent upon the three modes of material nature. This position is attained by a devotee, and therefore he gives up the tendency for material enjoyment after seeing its faultiness.

Když člověk skutečně vykonává oddanou službu, je ve svém nezávislém postavení. Méně inteligentní lidé nechápou postavení věčného služebníka Pána. Když slyší slovo “služebník”, jsou zmateni — nechápou, že se jedná o jinou službu, než je služba v hmotném světě. Být služebníkem Pána je nejvyšší postavení. Jestliže to člověk pochopí a na základě toho oživí svůj původní postoj věčné služby Pánu, je plně nezávislý. Živá bytost ztrácí svoji nezávislost stykem s hmotou. V duchovním světě je plně nezávislá, a proto nepřipadá v úvahu její podřízenost třem kvalitám hmotné přírody. Oddaný dosáhl tohoto postavení, a proto se zříká touhy po hmotném požitku, když poznal, jak je nesprávná.

The difference between a devotee and an impersonalist is that an impersonalist tries to become one with the Supreme so that he can enjoy without impediment, whereas a devotee gives up the entire mentality of enjoying and engages in the transcendental loving service of the Lord. That is his constitutional glorified position. At that time he is īśvara, fully independent. The real īśvara or īśvaraḥ paramaḥ, the supreme īśvara, or supreme independent, is Kṛṣṇa. The living entity is īśvara only when engaged in the service of the Lord. In other words, transcendental pleasure derived from loving service to the Lord is actual independence.

Rozdíl mezi oddaným a impersonalistou je, že impersonalista chce splynout s Nejvyšším, aby si mohl bez překážek užívat, zatímco oddaný se zcela vzdává touhy po požitku a věnuje se transcendentální láskyplné službě Pánu. To je jeho přirozené slavné postavení. Tehdy je īśvara, plně nezávislý. Skutečný īśvara neboli īśvaraḥ paramaḥ, nejvyšší īśvara a nejvýše nezávislý jedinec, je Kṛṣṇa. Živá bytost je īśvara, jedině když slouží Pánu. Transcendentální radost získaná z láskyplné služby Pánu je skutečnou nezávislostí.