Skip to main content

Text 53

Sloka 53

Devanagari

Dévanágarí

एतावतालं कालेन व्यतिक्रान्तेन मे प्रभो ।
इन्द्रियार्थप्रसङ्गेन परित्यक्तपरात्मन: ॥ ५३ ॥

Text

Verš

etāvatālaṁ kālena
vyatikrāntena me prabho
indriyārtha-prasaṅgena
parityakta-parātmanaḥ
etāvatālaṁ kālena
vyatikrāntena me prabho
indriyārtha-prasaṅgena
parityakta-parātmanaḥ

Synonyms

Synonyma

etāvatā — so much; alam — for nothing; kālena — time; vyatikrāntena — passed by; me — my; prabho — O my lord; indriya-artha — sense gratification; prasaṅgena — in the matter of indulging; parityakta — disregarding; para-ātmanaḥ — knowledge of the Supreme Lord.

etāvatā — tolik; alam — pro nic; kālena — času; vyatikrāntena — uplynulo; me — můj; prabho — ó můj pane; indriya-artha — smyslový požitek; prasaṅgena — v holdování; parityakta — zanedbávající; para-ātmanaḥ — poznání o Nejvyšším Pánu.

Translation

Překlad

Until now we have simply wasted so much of our time in sense gratification, neglecting to cultivate knowledge of the Supreme Lord.

Dosud jsme pouze promarnili spoustu času smyslovým požitkem a zanedbávali jsme rozvoj poznání o Nejvyšším Pánu.

Purport

Význam

Human life is not meant to be wasted, like that of the animals, in sense gratificatory activities. Animals always engage in sense gratification — eating, sleeping, fearing and mating — but that is not the engagement of the human being, although, because of the material body, there is need of sense gratification according to a regulative principle. So in effect Devahūti said to her husband, “So far we have these daughters, and we have enjoyed material life in the aerial mansion, traveling all over the universe. These boons have come by your grace, but they have all been for sense gratification. Now there must be something for my spiritual advancement.”

Lidský život není určen k tomu, aby byl promarněn uspokojováním smyslů, jako je tomu u zvířat. Zvířata se neustále věnují uspokojování smyslů — jedí, spí, bojí se a páří se — ale to nejsou činnosti pro člověka, i když kvůli hmotnému tělu člověk určitý usměrněný smyslový požitek potřebuje. Devahūti tedy v podstatě řekla svému manželovi: “Zatím máme tyto dcery a užívali jsme si hmotného života ve vzdušném zámku, ve kterém jsme cestovali po celém vesmíru. Tato požehnání přišla tvou milostí, ale všechna sloužila pro uspokojení smyslů. Nyní je zde potřeba něčeho pro můj duchovní pokrok.”