Text 7
Sloka 7
Devanagari
Dévanágarí
नैर्गुण्यस्था रमन्ते स्म गुणानुकथने हरे: ॥ ७ ॥
Text
Verš
nivṛttā vidhi-ṣedhataḥ
nairguṇya-sthā ramante sma
guṇānukathane hareḥ
nivṛttā vidhi-ṣedhataḥ
nairguṇya-sthā ramante sma
guṇānukathane hareḥ
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
O King Parīkṣit, mainly the topmost transcendentalists, who are above the regulative principles and restrictions, take pleasure in describing the glories of the Lord.
Ó králi Parīkṣite! Hlavně nejvyšší transcendentalisté, na které se již nevztahuje dodržování usměrňujících zásad a omezení, nalézají potěšení v popisování slávy Pána.
Purport
Význam
The topmost transcendentalist is a liberated soul and is therefore not within the purview of the regulative principles. A neophyte, who is intended to be promoted to the spiritual plane, is guided by the spiritual master under regulative principles. He may be compared to a patient who is treated by various restrictions under medical jurisdiction. Generally, liberated souls also take pleasure in describing the transcendental activities. As mentioned above, since Nārāyaṇa, Hari, the Personality of Godhead, is beyond the material creation, His form and attributes are not material. The topmost transcendentalists or the liberated souls realize Him by advanced experience of transcendental knowledge, and therefore they take pleasure in the discussion of the transcendental qualities of the Lord’s pastimes. In the Bhagavad-gītā (4.9), the Personality of Godhead declares that His appearance and activities are all divyam, or transcendental. The common man, who is under the spell of material energy, takes it for granted that the Lord is like one of us, and therefore he refuses to accept the transcendental nature of the Lord’s form, name, etc. The topmost transcendentalist is not interested in anything material, and his taking interest in the matter of the Lord’s activities is definite proof that the Lord is not like one of us in the material world. In the Vedic literatures also, it is confirmed that the Supreme Lord is one, but that He is engaged in His transcendental pastimes in the company of His unalloyed devotees and that simultaneously He is present as the Supersoul, an expansion of Baladeva, in the heart of all living entities. Therefore, the highest perfection of transcendental realization is to take pleasure in hearing and describing the transcendental qualities of the Lord and not in merging into His impersonal Brahman existence, for which the impersonalist monist aspires. Real transcendental pleasure is realized in the glorification of the transcendental Lord, and not in the feeling of being situated in His impersonal feature. But there are also others who are not the topmost transcendentalists but are in a lower status, and who do not take pleasure in describing the transcendental activities of the Lord. Rather, they discuss such activities of the Lord formally with the aim of merging into His existence.
Nejvyšší z transcendentalistů je osvobozená duše, na kterou se nevztahují usměrňující zásady. Nováček, který má být povýšen na duchovní úroveň, dodržuje usměrňující zásady pod vedením duchovního mistra. Můžeme ho přirovnat k pacientovi, který má pod lékařským dohledem předepsaná různá omezení. Osvobozené duše všeobecně nalézají potěšení v popisech transcendentálních činností. Jak jsme se již zmínili, Nārāyaṇa neboli Hari, Osobnost Božství, je nad hmotným stvořením, a proto Jeho podoba a vlastnosti nejsou hmotné. Vrcholní transcendentalisté neboli osvobozené duše Ho realizovali svou pokročilostí v transcendentálním poznání, a nalézají proto potěšení v rozmluvách o transcendentální povaze Pánových zábav. Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (4.9) prohlašuje, že Jeho příchod a všechny Jeho skutky jsou divyam neboli transcendentální. Běžný člověk, oklamaný hmotnou energií, je pevně přesvědčen, že Pán je stejný jako my, a proto odmítá uznat, že povaha jména, podoby atd. Pána je transcendentální. Ale nejvyšší transcendentalista se o nic hmotného nezajímá, a tak jeho zájem o činy Pána je jasný důkaz toho, že Pán není bytostí tohoto hmotného světa. Védská literatura potvrzuje, že Nejvyšší Pán je jeden, ale věnuje se Svým transcendentálním zábavám ve společnosti Svých čistých oddaných a zároveň je přítomný v srdcích všech živých bytostí jako Nadduše, expanze Baladeva. Nalézat potěšení v naslouchání a vyprávění o transcendentálních vlastnostech Pána je tedy nejvyšší dokonalostí transcendentální realizace, a nikoliv splynout s neosobní existencí Pána, jak usilují neosobní monisté. Skutečné transcendentální potěšení může živá bytost poznat při oslavování transcendentálního Pána a nikoliv v pocitu sounáležitosti s Jeho neosobním rysem. Existují ovšem také transcendentalisté na nižších úrovních, kteří namísto toho, aby nalézali potěšení v líčení transcendentálních činností Pána, hovoří o těchto Pánových činnostech pouze formálně a jen proto, aby docílili splynutí s Jeho existencí.