Skip to main content

Text 221

Text 221

Text

Verš

ācārya kahena, — “tumi nā kariha bhaya
sei ācariba, yei śāstra-mata haya
ācārya kahena, — “tumi nā kariha bhaya
sei ācariba, yei śāstra-mata haya

Synonyms

Synonyma

ācārya kahena — Advaita Ācārya said; tumi — you; — not; kariha — do; bhaya — fear; sei ācariba — I shall behave in that way; yei — whatever; śāstra-mata — sanctioned by the revealed scriptures; haya — is.

ācārya kahena — Advaita Ācārya řekl; tumi — ty; — ne; kariha — čiň; bhaya — strach; sei ācariba — budu se chovat tak; yei — cokoliv; śāstra-mata — schváleno zjevenými písmy; haya — je.

Translation

Překlad

Advaita Ācārya replied, “My dear Haridāsa, do not be afraid. I shall behave strictly according to the principles of the revealed scriptures.

Advaita Ācārya odpověděl: „Můj drahý Haridāsi, neboj se. Jednám přísně v souladu se zásadami zjevených písem.“

Purport

Význam

Śrīla Advaita Ācārya was not afraid of the strict brahminical culture and customs of society. As stated in the śāstric injunctions, which are the true medium of evidence or proof, anyone can go back to Godhead, even if born of a low family. Kṛṣṇa says in the Bhagavad-gītā (9.32):

VÝZNAM: Śrīla Advaita Ācārya se neobával přísné brāhmaṇské kultury a společenských zvyklostí. Podle śāster, které jsou skutečným zprostředkovatelem důkazů, může jít zpátky k Bohu kdokoliv, i ten, kdo se narodil v nízké rodině. Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (9.32) říká:

māṁ hi pārtha vyapāśrityaye ’pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te ’pi yānti parāṁ gatim
māṁ hi pārtha vyapāśritya
ye 'pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te 'pi yānti parāṁ gatim

“O son of Pṛthā, those who take shelter in Me, though they be of lower birth — women, vaiśyas [merchants] and śūdras [workers] — can attain the supreme destination.” Though having taken a low birth in human society, one who accepts Kṛṣṇa as the Supreme Personality of Godhead is quite competent to go back home, back to Godhead; and one who is a bona fide candidate for going back to Godhead should not be considered a lowborn person, or caṇḍāla. That is also a śāstric injunction. As stated in Śrīmad-Bhāgavatam (2.4.18):

„Ó synu Pṛthy, ti, kdo se ke Mně uchýlí, mohou dosáhnout nejvyššího cíle, i kdyby byli nižšího původu, ženy, vaiśyové (obchodníci) a śūdrové (dělníci).“ Ten, kdo přijme Kṛṣṇu jako Nejvyšší Osobnost Božství, je oprávněný jít zpátky domů, zpátky k Bohu, i když má v lidské společnosti nízký původ, a ten, kdo je pravým uchazečem o návrat k Bohu, by zároveň neměl být považován za člověka nízkého původu nebo za candālu. To je také nařízení śāster. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (2.4.18) se uvádí:

kirāta-hūṇāndhra-pulinda-pulkaśā
ābhīra-śumbhā yavanāḥ khasādayaḥ
ye ’nye ca pāpā yad-apāśrayāśrayāḥ
śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ
kirāta-hūṇāndhra-pulinda-pulkaśā
ābhīra-śumbhā yavanāḥ khasādayaḥ
ye 'nye ca pāpā yad-apāśrayāśrayāḥ
śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ

Not only the yavanas and khasādayaḥ but even those born in still lower families can be purified (śudhyanti) by the grace of a devotee of Lord Kṛṣṇa, for Kṛṣṇa empowers such devotees to perform this purification. Advaita Ācārya had confidence in the śāstric evidence and did not care about social customs. The Kṛṣṇa consciousness movement, therefore, is a cultural movement that does not care about local social conventions. Following in the footsteps of Śrī Caitanya Mahāprabhu and Advaita Ācārya, we can accept a devotee from any part of the world and recognize him as a brāhmaṇa as soon as he is qualified due to following the principles of Vaiṣṇava behavior.

Nejen yavanové a khasové, ale i ti, kdo se narodili v ještě nižších rodinách, mohou být milostí oddaného Pána Kṛṣṇy očištěni (śudhyanti), protože Kṛṣṇa tyto oddané zmocňuje, aby takové očištění mohli provést. Advaita Ācārya měl důvěru v důkazy písem a o společenské zvyky se nestaral. Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je proto kulturním hnutím, které nedbá na místní společenské konvence. Po vzoru Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Advaity Ācāryi můžeme přijmout oddaného z kterékoliv části světa a uznat ho za brāhmaṇu, jakmile se kvalifikuje následováním zásad vaiṣṇavského chování.