80. KAPITOLA
Глава 80
Setkání Pána Krišny s bráhmanou Sudámou
Срещата на Кр̣ш̣н̣а с бра̄хман̣а Суда̄ма̄
Král Paríkšit poslouchal vyprávění Šukadévy Gósvámího o Krišnových a Balarámových zábavách. Naslouchání o všech těchto zábavách přináší transcendentální radost a Mahárádž Paríkšit oslovil Šukadévu Gósvámího následovně: “Můj drahý pane, Nejvyšší Osobnost Božství, Krišna, uděluje osvobození i lásku k Bohu současně. Každý, kdo se stane Jeho oddaným, získá automaticky osvobození, aniž by na to musel vynakládat zvláštní úsilí. Jelikož Pán je neomezený, Jeho zábavy a činnosti v rámci tvoření, udržování a ničení celého vesmírného projevu jsou také neomezené. Přeji si proto naslouchat o Jeho dalších zábavách, o kterých jsi zatím ještě nemluvil. Můj milý pane, podmíněné duše v hmotném světě jsou znechucené hledáním štěstí v uspokojování smyslů. Touhy po hmotném požitku stále bodají srdce podmíněných duší. Já však na vlastní kůži zažívám, jak mohou transcendentální popisy zábav Pána Krišny osvobozovat od nepříznivého vlivu hmotných činností konaných pro smyslový požitek. Myslím, že tuto metodu opakovaného naslouchání o Pánových zábavách nemůže odmítnout žádný inteligentní člověk; pouhé naslouchání stačí k tomu, aby zůstával neustále pohroužený v transcendentální blaženosti. Hmotné uspokojování smyslů ho pak nebude přitahovat.”
Цар Парӣкш̣ит слушал от Шукадева Госва̄мӣ разказите за забавленията на Бог Кр̣ш̣н̣а и Бог Балара̄ма. Те доставят на слушателя трансцендентално удоволствие и Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит казал на Шукадева Госва̄мӣ: „О, господарю мой, Кр̣ш̣н̣а, Върховната Божествена Личност, дарява едновременно освобождение и любов към Бога. Всеки, който стане предан на Бога, същевременно получава и освобождение, без да трябва да полага отделни усилия. Тъй като Богът е безкраен, забавленията и деянията му за създаването, поддържането и унищожението на цялото космическо проявление също са неограничени. Бих искал да чуя и останалите му забавления, за които още не си говорил. Мой скъпи учителю, обусловените души в материалния свят са разочаровани от безплодното търсене на удоволствие и щастие в удовлетворяването на сетивата. Желанията за материално наслаждение постоянно разкъсват сърцата на обусловените души. Но аз наистина виждам как трансценденталните разговори за забавленията на Бог Кр̣ш̣н̣а освобождават човек от привързаността към материалните дейности, целящи сетивно наслаждение. Мисля, че никой интелигентен човек няма да отхвърли пътя на многократното слушане на разказите за трансценденталните забавления на Бога. Просто като слуша, човек може винаги да остава потопен в трансценденталното удоволствие. И така ще изгуби влечението си към материалното сетивно наслаждение.“
V tomto prohlášení použil Mahárádž Paríkšit dvě významná slova: viṣaṇṇa a viśeṣa-jña. Viṣaṇṇa znamená “mrzutý”. Materialisté vynalézají mnoho způsobů a prostředků, jak dosáhnout úplné spokojenosti, ale ve skutečnosti zůstávají mrzutí. Někdo může namítnout, že i transcendentalisté jsou někdy mrzutí. Paríkšit Mahárádž však použil slovo viśeṣa-jña. Existují dva druhy transcendentalistů: impersonalisté a personalisté. Viśeṣa-jña poukazuje na stoupence osobní filosofie, které zajímá transcendentální rozmanitost. Oddaní jsou šťastní, když slyší popisy osobních činností Nejvyššího Pána, zatímco impersonalisté, které více přitahuje neosobní rys Pána, jsou Jeho osobními činnostmi přitahováni jen povrchně. Kvůli tomu nemohou, ani když přijdou do styku s Pánovými zábavami, plně poznat prospěch, který je možné získat, a proto jsou mrzutí stejně jako materialisté při provádění svých plodonosných činností.
Тук Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит използва две важни думи: виш̣ан̣н̣а и вишеш̣агя. Виш̣ан̣н̣а означава „потиснат“. Материалистите измислят множество начини и средства, за да постигнат пълно удовлетворение, но в действителност си остават потиснати. Някой може да възрази, че понякога трансценденталистите също са мрачни. Обаче Парӣкш̣ит Маха̄ра̄джа използва думата вишеш̣агя. Има два вида трансценденталисти: имперсоналисти и персоналисти. Вишеш̣агя се отнася до персоналистите, които се стремят към трансценденталното многообразие. Когато слушат описанията на личните занимания на Върховния Бог, преданите се изпълват с възторг, докато имперсоналистите, които са привлечени повече от безличностния аспект на Бога, само привидно оценяват личните дейности на Бога. Макар и да влизат в съприкосновение със забавленията на Бога, имперсоналистите не осъзнават напълно колко благодатни са те. И така, поради плодоносните си дейности, те остават в същото отчаяно положение, в каквото се намират материалистите.
Král Paríkšit pokračoval: “Schopnost mluvit se dokonale využívá jedině při popisování transcendentálních vlastností Pána. Schopnost pracovat svýma rukama může být úspěšná jedině tehdy, když jimi člověk dělá něco ve službě Pánu. Podobně mysl může být klidná jedině tehdy, když člověk myslí na Krišnu a je si plně vědom Krišny. To neznamená, že musí mít velké mentální schopnosti; stačí jen vědět, že Krišna neboli Absolutní Pravda prostřednictvím svého lokalizovaného aspektu, Paramátmy, prostupuje vším. Pokud je někdo jednoduše schopný myslet na to, že Krišna je jako Paramátmá přítomný všude, dokonce i v atomu, pak může dovést činnosti své mysli — myšlení, cítění a chtění — k dokonalosti. Dokonalý oddaný nevidí hmotný svět tak, jak se jeví hmotným očím, neboť všude vidí přítomnost svého uctívaného Pána v Jeho aspektu Paramátmy.”
Цар Парӣкш̣ит продължил: „Способността ни да говорим може да се усъвършенства само като описваме трансценденталните качества на Бога. Способността ни да работим с ръцете си може да ни доведе до успех само когато с тези ръце се посветим напълно на служене на Бога. Така е и с ума – той може да бъде спокоен само когато мислим за Кр̣ш̣н̣а, в пълно Кр̣ш̣н̣а съзнание. Това не означава, че човек винаги трябва да е потънал в дълбоки размишления. Той просто трябва да разбира, че чрез локализирания си аспект Кр̣ш̣н̣а, Абсолютната Истина, е всепроникващ. Просто ако можем да мислим, че Кр̣ш̣н̣а като Парама̄тма̄ се намира навсякъде, дори и в атомите, ще можем да усъвършенстваме дейностите на ума – мисленето, чувстването и желанието. Съвършеният предан не вижда материалния свят такъв, какъвто той изглежда за материалните очи, защото навсякъде вижда присъствието на своя обожаван Бог в аспекта му Парама̄тма̄.“
Mahárádž Paríkšit dále řekl, že funkce uší může být přivedena k dokonalosti prostým nasloucháním o transcendentálních činnostech Pána a hlavu lze plně využít, když se klaní před Pánem a Jeho představitelem. Skutečností je, že Pán je zastoupen v srdci každého, a proto vysoce pokročilý oddaný vzdává úctu každé živé bytosti, neboť její tělo je pro něho chrámem Pána. Všichni lidé se však nemohou dostat na tuto úroveň okamžitě, neboť to je úroveň prvotřídního oddaného. Oddaný druhé třídy může za Krišnovy představitele považovat vaišnavy neboli oddané Pána a oddaný, který je teprve na začátku, začátečník neboli oddaný třetí třídy, může sklánět hlavu před Božstvem v chrámu a před duchovním učitelem, který je přímým projevem Nejvyšší Osobnosti Božství. Jak v začátečním stádiu, tak v prostředním i dokonalém, plně rozvinutém stádiu lze tedy dokonale využít funkci hlavy poklonami před Pánem či Jeho představitelem. Podobně funkci očí lze dovést k dokonalosti díváním se na Pána a Jeho představitele. Takto může každý využívat různých částí svého těla na nejvyšší úrovni dokonalosti jednoduše tím, že je zaměstná ve službě Pánu nebo Jeho představiteli. Není-li člověk schopný dělat nic víc, může se jen klanět Pánu a Jeho představiteli a pít caraṇāmṛtu, vodu, která omývala lotosové nohy Pána či Jeho oddaného.
Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит продължил с думите, че предназначението на ушите можем да направим по-висше, когато ги използваме да слушаме разказите за трансценденталните дейности на Бога. Предназначението на главата може да получи пълна изява, когато я навеждаме в поклон пред Бога и неговия представител. Истина е, че Богът присъства във всяко сърце. Издигнатите предани отдават почитанията си на всички живи същества, защото смятат тялото за храм на Бога. Но не е възможно всички хора да стигнат веднага до това стъпало в живота – на него се намират преданите, които са най-напреднали. Преданите, които принадлежат към втората класа, могат да разпознават ваиш̣н̣авите, или преданите на Бога, като представители на Кр̣ш̣н̣а. А тези, които тъкмо започват – начинаещите, или преданите трета класа, – могат да свеждат глави пред мӯртито в храма и пред духовния учител, който е пряко проявление на Върховната Божествена Личност. И на началното, и на средното, и на най-високото стъпало човек може да използва главата си по съвършен начин, ако се покланя на Бога или на неговия представител. Така човек може да направи съвършени и очите си, гледайки Бога или неговия представител. И по този начин човек може да издига до най-голямо съвършенство действията на всяка една част на тялото си просто като я използва в служене на Бога или на неговия представител. Ако някой не е в състояние да прави нещо повече, може просто да се покланя на Бога и неговия представител и да пие чаран̣а̄мр̣та – водата, която е мила лотосовите крака на Бога или неговия предан.
Když Šukadéva Gósvámí slyšel, jak Mahárádž Paríkšit mluví, královo pokročilé pochopení vaišnavské filosofie ho uvedlo do extáze oddanosti. Šukadéva Gósvámí již vyprávěl o Pánových činnostech, a když ho Mahárádž Paríkšit požádal, aby o nich hovořil dále, pokračoval v přednášení Śrīmad-Bhāgavatamu s velkým potěšením.
При тези думи на Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит Шукадева Госва̄мӣ бил обзет от предан екстаз, че царят така възвишено разбирал философията на ваиш̣н̣авите. Шукадева Госва̄мӣ вече бил описал някои от дейностите на Бога, но когато Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит го помолил да разкаже още, той с голямо удоволствие продължил да представя Шрӣмад Бха̄гаватам.
Pán Krišna měl jednoho pěkného bráhmanského přítele. Jako dokonalý bráhmana byl velice pokročilý v transcendentálním poznání, a díky tomu nebyl ani trochu připoutaný k hmotnému požitku. Byl proto velice klidný a nabyl naprosté vlády nad svými smysly. To znamená, že tento bráhmana byl dokonalý oddaný, protože nikdo jiný nemůže dosáhnout nejvyšší úrovně poznání. V Bhagavad-gītě je řečeno, že člověk, který dosáhl dokonalosti poznání, se odevzdá Nejvyšší Osobnosti Božství. Jinými slovy — každý, kdo odevzdal svůj život službě Nejvyšší Osobnosti Božství, dospěl k dokonalému poznání. Výsledkem dokonalého poznání je, že se člověk odpoutá od materialistického způsobu života. Být odpoutaný znamená zcela ovládat své smysly, které jsou vždy přitahované k hmotnému požitku. Smysly oddaného se očistí, a na této úrovni se zaměstnají službou Pánu. To je úplná podoba oddané služby.
Бог Кр̣ш̣н̣а имал един много добър приятел бра̄хман̣а. Той бил съвършен бра̄хман̣а, бил много издигнат в трансценденталното знание и заради напредъка си изобщо не бил привързан към материалното наслаждение. Затова бил много спокоен – бил постигнал пълна власт над сетивата си. Това означава, че този бра̄хман̣а бил съвършен предан – само един съвършен предан може да достигне най-висшето знание. В Бхагавад-гӣта̄ се казва, че този, който е достигнал до съвършенството в знанието, се отдава на Върховната Божествена Личност. С други думи, всеки, който е отдал живота си на служене на Върховната Божествена Личност, е постигнал съвършеното знание. Следствие от съвършеното знание е, че човек се освобождава от привързаността си към материалистическия начин на живот. Тази непривързаност означава пълна власт над сетивата, които непрекъснато ни теглят към материално наслаждение. Сетивата на предания се пречистват и в това състояние започват да отдават служене на Бога. Това е цялото поле на преданото служене.
I když byl bráhmanský přítel Pána Krišny hospodář, nedbal na hromadění majetku, aby mohl žít v pohodlí; spokojil se s tím, co k němu přicházelo automaticky podle jeho osudu. To je známka dokonalého poznání. Člověk s dokonalým poznáním ví, že nikdo nemůže mít více štěstí, než kolik je mu dáno osudem. V hmotném světě je každému předurčeno zakoušet určité množství utrpení a těšit se z určitého množství štěstí. Kolik toho štěstí a utrpení bude, je každé živé bytosti předem dáno. Nikdo nemůže zvětšit nebo zmenšit štěstí materialistického způsobu života. Bráhmana se proto nesnažil získat více hmotného štěstí; místo toho využíval svůj čas pro rozvoj vědomí Krišny. Navenek vypadal velice chudý, protože neměl žádné honosné šaty a nemohl je opatřit ani své ženě. Jelikož nebyli po hmotné stránce příliš bohatí, neměli ani dostatek jídla, a proto byli oba velice hubení. Ženě nešlo o to, aby měla pohodlí pro sebe, ale dělala si starosti o svého manžela, který byl tak zbožným bráhmanou. Kvůli chatrnému zdraví se celá třásla, a přestože nerada manželovi něco nařizovala, promluvila následovně.
Макар че приятелят на Кр̣ш̣н̣а бил глава на семейство, той не бил зает да трупа богатство, за да живее в охолство. Той се задоволявал с приходите, които идвали от само себе си, по волята на съдбата. Това е белегът, че някой е постигнал истинско знание. Човек, който притежава съвършено знание, знае, че никой не може да бъде по-щастлив, отколкото му е предопределено да бъде. В материалния свят на всеки се пада да изстрада определено количество нещастия и да се наслаждава на определено количество щастие. Съотношението между щастието и нещастието е точно определено за всяко живо същество. Никой не може нито да увеличи, нито да намали щастието си, отдавайки се на материализъм. Затова бра̄хман̣ът не полагал прекалени усилия да получи повече материално щастие. Вместо това той използвал времето си да напредва в Кр̣ш̣н̣а съзнание. Външно погледнато той бил много беден, защото нямал скъпи дрехи, не можел да осигури хубави дрехи и на съпругата си. Материалното им положение не било много цветущо – те нямали възможност дори да се хранят достатъчно и изглеждали много слаби. Жената не се тревожела за личните си удобства, но била загрижена за съпруга си, който бил толкова благочестив бра̄хман̣а. Тя цялата треперела, защото здравето ѝ било крехко, и макар че не обичала да се налага на съпруга си, веднъж казала:
“Můj milý pane, vím, že Pán Krišna, manžel bohyně štěstí, je tvůj osobní přítel. Jsi také Jeho oddaný a On je vždy připravený svým oddaným pomáhat. Dokonce i když si myslíš, že Pánu neprokazuješ žádnou oddanou službu, jsi Mu odevzdaný a Pán je ochránce odevzdaných duší. Navíc vím, že Pán Krišna ideálně ztělesňuje védskou kulturu. Vždy přeje bráhmanské kultuře a je velice laskavý ke kvalifikovaným bráhmanům. Jsi nejšťastnější člověk, protože Nejvyšší Osobnost Božství je tvým přítelem. Pán Krišna je jediným útočištěm pro osoby, jako jsi ty, protože ses Mu úplně odevzdal. Jsi zbožný, učený a zcela ovládáš své smysly. Pán Krišna je tedy tvé jediné útočiště. Proto tě prosím, jdi za Ním. Jsem si jistá, že okamžitě pochopí, v jaké žiješ chudobě. Jsi hospodář, a bez peněz máš proto nouzi. Jakmile však On pozná, v jakém jsi postavení, jistě ti dá dostatek bohatství, abys byl zajištěný. Pán Krišna je nyní králem dynastií Bhódžů, Vrišniovců a Andhaků a slyšela jsem, že nikdy neopouští své hlavní město Dváraku. Žije tam a za žádnými povinnostmi nikam nevyjíždí. Je tak laskavý a štědrý, že komukoliv, kdo se Mu odevzdá, dá okamžitě všechno, dokonce i Sám Sebe. Jelikož je připravený dát oddanému Sebe Samotného, není nic podivuhodného na tom, když dá nějaké hmotné bohatství. Ovšemže neposkytne mnoho hmotného bohatství oddanému, který není příliš stálý, ale myslím, že v tvém případě dobře ví, jak jsi stálý v oddané službě. Nebude se proto zdráhat poskytnout ti nějakou hmotnou výpomoc, abys měl základní věci, které potřebuješ k životu.”
„Господарю мой, зная, че Бог Кр̣ш̣н̣а, съпругът на богинята на щастието, е твой личен приятел. Освен това ти си предан на Бог Кр̣ш̣н̣а, а Той винаги е готов да помогне на преданите си. Дори и да смяташ, че не му отдаваш никакво служене, все пак ти си му се отдал, а Богът е закрилник на отдадените души. Нещо повече, знам, че Бог Кр̣ш̣н̣а е съвършената личност на ведическата култура. Той винаги се придържа към брахминската култура и е много милостив към благородните бра̄хман̣и. Ти си най-щастливото същество, защото Върховната Божествена Личност ти е приятел. Бог Кр̣ш̣н̣а е единственото убежище за личности като теб – ти напълно си се отдал на него. Ти си свят, образован и напълно владееш сетивата си. Така че твоето единственото убежище е Бог Кр̣ш̣н̣а. Моля те, иди при него. Сигурна съм, че Той веднага ще разбере бедността ти. Освен това ти си глава на семейство – ако нямаш средства, положението става бедствено. Щом разбере какво е положението ти, Той ще ти даде достатъчно богатства, за да можеш да живееш добре. Сега Бог Кр̣ш̣н̣а е цар на династиите Бходжа, Вр̣ш̣н̣и и Андхака и аз чух, че никога не напуска столицата си Два̄рака̄. Той живее там и не се занимава с нищо извън града. Той е толкова милостив и щедър, че веднага дава всичко, дори самия себе си на този, който му се отдаде. Щом е готов да отдаде самия себе си на своя предан, няма нищо удивително, ако даде някому някакви материални богатства. Разбира се, Кр̣ш̣н̣а не дава много материални богатства на предания си, ако той не е устойчив, но аз мисля, че Той знае съвършено добре колко твърдо установен в преданото служене си ти. Затова няма да се поколебае да те дари с някои материални блага, с които да задоволим най-простите си житейски нужди.“
Takto bráhmanova žena znovu a znovu naléhala, velice pokorně a skromně, aby šel za Pánem Krišnou. Bráhmana si myslel, že není potřeba žádat Pána Šrí Krišnu o nějaké hmotné věci, ale žena ho svými opakovanými prosbami přemluvila. Kromě toho uvažoval: “Když tam půjdu, budu mít možnost vidět Pána osobně. To bude jedinečná příležitost, i když Ho o žádný hmotný majetek nepožádám.” Jakmile byl rozhodnutý za Krišnou jít, zeptal se své ženy, zda má něco v domě, co by mohl Krišnovi věnovat, protože musí mít pro svého přítele nějaký dárek. Manželka ihned sehnala od přátelských sousedek čtyři hrstě rýžových vloček, svázala je do uzlíčku a dala je svému manželovi jako dárek pro Krišnu. Bráhmana už na nic nečekal, vzal dárek s sebou a vydal se do Dváraky navštívit svého Pána. Byl pohroužený v myšlenkách na to, jak bude moci spatřit Pána Krišnu. V srdci nemyslel na nic jiného než na Krišnu.
Така съпругата на бра̄хман̣а няколко пъти помолила много кротко и смирено мъжа си да отиде при Бог Кр̣ш̣н̣а. Той мислел, че не бива да иска от Бог Шрӣ Кр̣ш̣н̣а материални блага, но непрекъснатите молби на съпругата му най-накрая го принудили. Освен това си помислил: „Ако отида, ще мога лично да видя Бога. Това е една рядка възможност, дори и да не искам от него никакви материални богатства.“ Щом решил да отиде при Кр̣ш̣н̣а, той попитал жена си дали има у дома нещо, което да може да подари на Кр̣ш̣н̣а, защото трябва да занесе подарък на приятеля си. Жената бързо събрала от съседите няколко шепи ориз, увила го в малко парче плат, не по-голямо от носна кърпа, и го дала на съпруга си да го подари на Кр̣ш̣н̣а. Без да се бави повече, бра̄хман̣ът взел подаръка и се запътил към Два̄рака̄ да види Бога. Той бил изцяло погълнат от мисълта, че ще може да види Бог Кр̣ш̣н̣а. В сърцето му нямало никакви други мисли, освен Кр̣ш̣н̣а.
Dostat se do paláců králů jaduovské dynastie bylo samozřejmě velice těžké, ale bráhmanům byly návštěvy dovoleny. Když tam Krišnův bráhmanský přítel přišel, musel společně s dalšími bráhmany projít třemi vojenskými tábory. V každém táboře stály velké brány, jimiž musel také projít. Za branami a tábory stálo šestnáct tisíc velkých paláců, jež obývalo šestnáct tisíc Krišnových královen. Bráhmana vstoupil do jednoho paláce, který byl nádherně vyzdobený, a pocítil, že plave v oceánu transcendentální blaženosti. Měl pocit, že se neustále potápí do tohoto transcendentálního oceánu a opět vynořuje na hladinu.
Разбира се, било много трудно да се проникне в дворците на Я̄давите, но на бра̄хман̣ите било разрешено да ги посещават. Когато бра̄хман̣ът, приятелят на Бог Кр̣ш̣н̣а, отишъл там, трябвало да мине през три военни заграждения. На входа на всяко имало много високи порти. След портите и загражденията имало шестнайсет хиляди големи дворци, в които живеели шестнайсетте хиляди царици на Бог Кр̣ш̣н̣а. Бра̄хман̣ът влязъл в един от тях. Той имал разкошна украса и щом влязъл в този красив палат, бра̄хман̣ът почувствал, че плува в океан от трансцендентално удоволствие. Той усещал как постоянно потъва в дълбините на този трансцендентален океан и отново изплува на повърхността.
Pán Krišna právě seděl na posteli královny Rukminí. Už z dálky viděl, že do Jeho domu přichází bráhmana, a poznal v něm svého přítele. Okamžitě vstal a vyšel mu naproti, aby ho přivítal. Jakmile se setkali, oběma pažemi bráhmanu obejmul. Pán Krišna je zdrojem veškeré transcendentální radosti, a přesto sám pocítil velkou radost, když chudého bráhmanu objímal, protože se setkal se svým drahým přítelem. Usadil ho na vlastní postel a osobně mu přinesl různé druhy ovoce a nápojů, jak se sluší při vítání ctihodných hostů. Pán Šrí Krišna je svrchovaně čistý, ale jelikož hrál úlohu obyčejné lidské bytosti, ihned omyl bráhmanovi nohy a pro své očištění si touto vodou pokropil hlavu. Pak potřel bráhmanovo tělo různými druhy vonných mastí — ze santálu, aguru a šafránu. Zapálil několik druhů vonných tyčinek, a jak je zvykem, uctil ho obřadem ārati s hořícími lampičkami. Poté, co ho takto náležitě přivítal, a poté, co se bráhmana najedl a napil, Pán Krišna řekl: “Můj milý příteli, je velkým požehnáním, že jsi sem přišel.”
В това време Бог Кр̣ш̣н̣а се бил облегнал на ложето на Рукмин̣ӣ. Още отдалече Той видял как бра̄хман̣ът идва към дома му и разбрал, че това е приятелят му. Бог Кр̣ш̣н̣а незабавно станал от мястото си, приближил се да посрещне приятеля си и го прегърнал в обятията си. Бог Кр̣ш̣н̣а е вместилище на цялото трансцендентално удоволствие и въпреки това самият Той почувствал огромно удоволствие, когато прегърнал бедния бра̄хман̣а, защото това било среща с много скъп приятел. Бог Кр̣ш̣н̣а го поканил да седне на собственото му място и лично му донесъл всякакви видове плодове и напитки, както е редно при посрещането на любим гост. Бог Шрӣ Кр̣ш̣н̣а е върховната чистота, но понеже играел ролята на обикновено човешко същество, измил краката на бра̄хман̣а и с водата напръскал главата си, за да се пречисти. След това Богът намазал тялото на бра̄хман̣а с различни видове благоуханен балсам: сандалово дърво, агуру и шафран. После запалил няколко вида благовония и както обикновено, му отдал а̄рати със запалени светилници. След като го посрещнал както подобава и след като бра̄хман̣ът ял и пил до насита, Бог Кр̣ш̣н̣а казал: „Скъпи приятелю, толкова се радвам, че дойде тук.“
Jelikož byl bráhmana chudý, nebyl dobře oblečený; měl děravé a špinavé šaty, byl hubený a slabý. Nevypadal příliš čistě a na vyzáblém těle mu zřetelně vystupovaly kosti. Bohyně štěstí Rukminídéví ho začala osobně ovívat čámarou, ale ostatní ženy v paláci žasly nad Krišnovým chováním, že toho bráhmanu přijímá takovým způsobem. S údivem hleděly na dychtivost Pána Krišny, se kterou tohoto bráhmanu vítal. Divily se, že Pán Krišna osobně vítá chudého, nepříliš čistého a nuzně oblečeného bráhmanu, ale zároveň chápaly, že tento bráhmana není obyčejná lidská bytost. Věděly, že jistě musel vykonat neobyčejné zbožné činnosti — proč by se o něho jinak Pán Krišna, manžel bohyně štěstí, tak staral? Ještě více žasly, když viděly bráhmanu sedět na Krišnově posteli, a zvláště je udivilo, když ho Pán Krišna objal, jako by objímal svého staršího bratra Balarámadžího. Pán Krišna totiž obvykle objímal pouze Rukminí nebo Balarámu, a nikoho jiného.
Бра̄хман̣ът бил много беден и не бил облечен добре, дрехите му били окъсани и мръсни, тялото му било изпито и слабо. Той не изглеждал особено чист и костите по слабото му тяло ясно изпъквали. Богинята на щастието Рукмин̣ӣдевӣ лично започнала да му вее с ча̄мара, но другите жени в двореца били удивени от поведението на Бог Кр̣ш̣н̣а при посрещането на бра̄хман̣а. Те се изненадали, като видели с какво нетърпение Бог Кр̣ш̣н̣а очаква този бра̄хман̣а. Чудели се как може Кр̣ш̣н̣а сам да посреща един бра̄хман̣а, който е толкова беден, не твърде чист, нито спретнат, и е лошо облечен. Но същевременно разбирали, че този бра̄хман̣а не е обикновено живо същество. Те знаели, че той сигурно е извършвал много велики и благочестиви дейности, иначе защо Бог Кр̣ш̣н̣а, съпругът на богинята на щастието, би се грижил толкова много за него? Те още повече се изненадали, като видели, че бра̄хман̣ът седи на ложето на Бог Кр̣ш̣н̣а. А най-много се удивили, като видели, че Бог Кр̣ш̣н̣а го прегърнал точно както прегръщал по-големия си браг Балара̄маджӣ – защото Бог Кр̣ш̣н̣а прегръщал само Рукмин̣ӣ и Балара̄ма и никой друг.
Poté, co se bráhmanovi dostalo pěkného uvítání a byl usazen na loži Pána Krišny, obloženém polštáři, vzali se s Krišnou za ruce a začali mluvit o svém dětství, kdy oba žili v gurukule (internátní škole). Pán Krišna řekl: “Můj milý bráhmanský příteli, jsi velice inteligentní osobnost a dobře znáš zásady náboženského života. Věřím, že poté, co jsi ukončil studium v domě našeho učitele a dostatečně ses mu odměnil, ses jistě vrátil do svého domova a přijal způsobilou ženu za manželku. Dobře vím, že od samého začátku jsi vůbec nebyl připoutaný k materialistickému způsobu života, ani sis nepřál být po hmotné stránce příliš bohatý, a proto máš málo peněz. Osoby nepřipoutané k hmotnému bohatství jsou v tomto hmotném světě velice vzácné. Takoví nepřipoutaní lidé nemají nejmenší touhu hromadit majetek a zajistit si blahobyt pro smyslový požitek, ale někdy je možné je vidět, jak shánějí peníze, jen aby předvedli ukázkový život hospodáře. Ukazují, jak se náležitým rozdělováním majetku může člověk stát ideálním hospodářem a zároveň velkým oddaným. O takových ideálních hospodářích je třeba vědět, že kráčejí v Mých stopách. Doufám, můj milý bráhmanský příteli, že se pamatuješ na všechny ty dny našeho školního života, které jsme trávili společně v gurukule. Veškeré poznání, které jsme oba dva v životě získali, jsme ve skutečnosti nahromadili během našeho studentského života.
Бог Кр̣ш̣н̣а посрещнал бра̄хман̣а много хубаво, настанил го на собствената си постеля с меки възглавници и казал: „Скъпи приятелю, ти си най-интелигентната личност и много добре познаваш правилата на религиозния живот. Вярвам, че след като завърши учението си в дома на учителя ни и щедро му се отплати, ти си се върнал вкъщи и си си намерил подходяща съпруга. Знам много добре, че още от самото начало ти никак не беше привързан към материалистическия живот, нито пък желаеше да притежаваш големи материални богатства, затова сега имаш нужда от средства. В материалния свят много рядко се срещат личности, които да не са привързани към материалното богатство. Такива непривързани личности нямат никакво желание да завоюват богатство и да трупат благосъстояние за свое сетивно удовлетворение. Но понякога събират пари само за да покажат какъв трябва да бъде образцовият живот на един глава на семейство. Те показват, че като разпределя правилно богатството си, човек може да бъде съвършен глава на семейство и същевременно велик предан. Такива съвършени семейни наистина следват моите стъпки. Скъпи приятелю бра̄хман̣а, надявам се, че помниш ученическите ни години, когато живеехме заедно в общата къща. Всъщност цялото знание, което ти и Аз сме придобили в живота си, бе натрупано по време на ученическите ни години.
Pokud během studentského života pod vedením pravého učitele člověk nabude dostatečného vzdělání, jeho život bude v budoucnosti úspěšný. Dokáže velice snadno překonat oceán nevědomosti a nebude podléhat vlivu klamné energie. Můj milý příteli, každý by měl považovat svého otce za svého prvního učitele, protože jeho milostí dostal toto tělo. Otec je proto přirozený duchovní učitel. Naším dalším duchovním učitelem je ten, kdo nás zasvětí do transcendentálního poznání, a toho je třeba uctívat stejně jako Mě. Duchovní učitel nemusí být jen jeden. Duchovní učitel, který poučuje žáka o duchovních záležitostech, se nazývá śikṣā-guru a duchovní učitel, který dá žákovi zasvěcení, se nazývá dīkṣā-guru. Oba jsou Mými představiteli. Může být mnoho duchovních učitelů, kteří dávají pokyny, ale zasvěcující duchovní učitel je jeden. Pokud člověk využije těchto duchovních učitelů, získá od nich náležité poznání, a tak překoná oceán hmotné existence, znamená to, že náležitě využil své lidské životní podoby. Má praktické poznání, že konečným životním zájmem, který lze naplnit pouze v tomto lidském těle, je dosáhnout duchovní dokonalosti, a tak se dostat zpátky domů, zpátky k Bohu.
Ако човек получи правилно образование под ръководството на опитен учител, животът му в бъдеще ще бъде пълноценен. Човек лесно ще прекоси океана на невежеството и няма да бъде подчинен на въздействието на илюзорната енергия. Скъпи приятелю, всеки трябва да смята баща си за първия си учител, защото по негова милост получава тялото си. Затова бащата е нашият духовен учител по рождение. Следващият духовен учител е този, който ни посвещава в трансценденталното знание, и той трябва да бъде обожаван колкото мен. Може да имаме повече от един духовен учител. Този, който дава наставления на ученика в духовния живот, се нарича шикш̣а̄-гуру, а този, който му дава посвещение, се нарича дӣкш̣а̄-гуру. И двамата са мои представители. Човек може да има много духовни учители, които му дават наставления, но посвещаващият го духовен учител е един. Човешките същества, които се възползват от духовните учители и след като получат знание от тях, прекосяват океана на материалното съществуване, са употребили правилно човешката си форма на живот. Те притежават истинското знание, че крайната цел на живота, която може да се осъществи само в тази човешка форма, е да постигнем духовно съвършенство и да се върнем вкъщи, обратно при Бога.
Můj milý příteli, Já jsem Paramátmá, Nadduše sídlící v srdci každého, a Mým přímým nařízením je, aby se lidská společnost řídila zásadami jednotlivých varen a ášramů. Jak jsem prohlásil v Bhagavad-gītě, lidská společnost má být rozdělená do čtyř varen podle vlastností a činností. Podobně by si měl každý rozdělit svůj život do čtyř stádií. První stádium by měl využít k tomu, aby se stal řádným studentem, získal přiměřené poznání a dodržoval slib brahmacaryi, aby mohl svůj život plně zasvětit službě duchovnímu učiteli bez holdování smyslovému požitku. Brahmačárí má vést asketický život. Hospodář má vést život usměrněného smyslového požitku, ale nikdo by neměl zůstat hospodářem i ve třetím životním stádiu. Tehdy se má člověk navrátit k askezi, kterou praktikoval jako brahmačárí, a tak se zbavit připoutanosti k životu hospodáře. Poté, co se oprostí od svých pout k materialistickému způsobu života, může přijmout sannyās.
Скъпи приятелю, Аз съм Парама̄тма̄, Свръхдушата, която се намира в сърцето на всеки, и по моя пряка заповед човешкото общество следва правилата на варн̣а и а̄шрама. Както казах в Бха̄гавад-гӣта̄, човешкото общество трябва да бъде разделено на четири варн̣и според качествата и деянията на хората. По подобен начин човек трябва да раздели и живота си на четири части. Първата част трябва да използва, за да стане искрен ученик, да получава правилно знание и да спазва обет за брахмачаря, така че да може напълно да отдаде живота си на служене на духовния учител, а не на сетивно наслаждение. Един брахмача̄рӣ трябва да води живот на отречения и въздържания. Семейните трябва да водят живот на контролирано сетивно наслаждение, но в третата част на живота си никой не бива да остава семеен. Тогава човек трябва да се върне към отреченията и въздържанията, които е следвал по-рано като брахмача̄рӣ, и така да се избави от привързаността си към семейния живот. След като се освободи от привързаността си към материалистическия живот, човек може да приеме стъпалото сання̄са.
Jako Nadduše živých bytostí sídlím v srdcích všech a sleduji činnosti každého v každém životním stádiu. Bez ohledu na to, v jakém stádiu se člověk nachází, je Mi nanejvýš drahý ten, kdo vážně a upřímně plní svoje povinnosti, jež mu uložil jeho duchovní učitel, a tak zasvěcuje svůj život službě duchovnímu učiteli. Co se týče brahmacaryi — dokáže-li někdo pokračovat v životě brahmačárího pod vedením duchovního mistra, je to výborné; pokud však při takovém životě cítí sexuální nutkání, měl by svého duchovního mistra opustit. Předtím by ho však měl ještě uspokojit podle toho, jaké má guru přání. Védský systém je dát duchovnímu učiteli dar zvaný guru-dakṣiṇā. Pak by měl žák přijmout život hospodáře a s náboženským obřadem se oženit.”
Като Свръхдуша, която се намира във всяко сърце, Аз наблюдавам дейностите на всеки на всички стъпала и във всички отрязъци от живота му. Независимо на кое стъпало се намира човек, когато видя, че сериозно и искрено изпълнява задълженията, които му е възложил духовният му учител, и е посветил живота си на служене на духовния си учител, тази личност ми става много скъпа. Що се отнася до живота в брахмачаря, ако под ръководството на духовния си учител човек може да продължи да живее като брахмача̄рӣ, това е много добре. Но ако усеща някакво полово влечение, трябва да удовлетвори духовния си учител в съответствие с желанията му и да го напусне. Според ведическите обичаи на духовния учител се прави подарък, който се нарича гуру-дакш̣ин̣а̄. След това ученикът трябва да приеме съпруга и да започне семеен живот съгласно религиозните правила.“
Tyto pokyny, které dal Pán Krišna během rozhovoru se svým přítelem, učeným bráhmanou, jsou velice dobré pro vedení celé lidské společnosti. Lidská civilizace, která nepodporuje existenci varen a ášramů, není ničím jiným než naleštěnou zvířecí civilizací. V lidské společnosti je nepřijatelné, aby svobodný muž či svobodná žena žili pohlavním životem. Muž má striktně dodržovat zásady života brahmačárího, nebo se má se svolením duchovního učitele oženit. Život s nedovoleným sexem bez uzavření manželství je zvířecí život, neboť zvířata žádnou takovou instituci jako manželství nemají.
Тези наставления, дадени от Бог Кр̣ш̣н̣а в разговора му с неговия учен приятел бра̄хман̣а, са много подходящи за правилното насочване на човешкото общество. Човешката цивилизация, която не насърчава варн̣а и а̄шрама, не е нищо друго, освен едно излъскано животинско общество. В едно истински човешко общество никога не е било прието мъже и жени, които не са женени, да водят полов живот. Човек или трябва строго да се придържа към принципите на живота на брахмача̄рӣ, или с разрешение на духовния си учител да се ожени. Когато неженен човек води забранен полов живот, той се изравнява с животните, защото при тях не съществува институцията на брака.
Moderní společnost nemá za cíl naplnit poslání lidského života, kterým je vrátit se domů, zpátky k Bohu. Aby toto poslání mohlo být naplněno, je nutné uplatňovat systém varen a ášramů. Je-li tento systém následován důsledně a vědomě, zajistí naplnění životního poslání, ale je-li následován s odchylkami, bez vedení vyšší autority, pak jen vytvoří rozruch ve společnosti a po klidu a blahobytu není ani památky.
Съвременното общество не води човека към изпълняване целта на човешкия живот – да се върнем вкъщи, обратно при Бога. За да осъществим тази цел, трябва да следваме системата на варн̣а и а̄шрама. Ако я следваме безкомпромисно и съзнателно, ще постигнем целта на човешкия живот, но ако я следваме своеволно, без по-висше ръководство, само ще предизвикваме неприятности и в обществото няма да има мир и благоденствие.
Krišna pokračoval v rozhovoru se svým bráhmanským přítelem: “Můj milý příteli, myslím, že si pamatuješ, co jsme dělali za dnů, kdy jsme žili jako studenti. Možná si vzpomeneš, že jsme jednou na nařízení ženy našeho gurua šli do lesa na dříví. Jak jsme sbírali suché dřevo, vešli jsme do hustého lesa, a tam jsme se ztratili. Nečekaně se zvedla písečná bouře, přihnaly se mraky, na nebi se blýskalo a burácely hromy. Pak zapadlo slunce a my jsme bloudili v tmavé džungli. Nato se spustil prudký liják; celá země byla zaplavená vodou a my nemohli najít cestu zpátky do ášramu našeho gurua. Pamatuješ se na ten prudký déšť? Tomu se ani nedalo říkat déšť, ale spoušť. Písečná bouře a prudký déšť nám začaly působit velkou trýzeň, a ať jsme se vydali kterýmkoliv směrem, nikam to nevedlo. V té tísnivé situaci jsme se vzali za ruce a snažili se najít cestu ven. Tak jsme strávili celou noc a brzy ráno, když náš gurudéva zjistil naši nepřítomnost, poslal své další žáky, aby nás šli hledat. Sám šel také a našli nás v džungli celé vystrašené.
Кр̣ш̣н̣а продължил да разговаря с приятеля си бра̄хман̣а: „Скъпи приятелю, сигурно помниш с какво се занимавахме по времето, когато живеехме като ученици. Вероятно помниш как веднъж по поръка на жената на нашия гуру отидохме да съберем в гората дърва за горене. Докато събирахме сухи дърва, без да искаме, навлязохме дълбоко в гъстата гора и се загубихме. Неочаквано се изви прашна буря, в небето се появиха облаци и светкавици, загърмяха гръмотевици. Слънцето залезе и ние се загубихме в тъмната джунгла. След това заваля силен дъжд, всичко бе залято от вода и ние не можехме да намерим пътя към а̄шрама на нашия гуру. Може би си спомняш този пороен дъжд – всъщност това не беше дъжд, а някакъв унищожителен потоп. Сред прашната буря и проливния дъжд ние се чувствахме много нещастни и не знаехме в коя посока да тръгнем. В това окаяно състояние се хванахме за ръце и се опитахме да намерим обратния път. Така измина цялата нощ, а рано сутринта нашият гурудева разбра за отсъствието ни и изпрати други ученици да ни търсят. Той също излезе с тях. Намериха ни насред джунглата, обзети от дълбоко отчаяние.“
Náš gurudéva řekl s velkým soucitem: ,Moji milí hoši, je obdivuhodné, že jste pro mě tolik trpěli. Každý se rád stará především o svoje tělo, ale vy jste tak dobří a věrní svému guruovi, že bez ohledu na tělesné pohodlí jste pro mě podstoupili takové těžkosti. Rád vidím, když upřímní žáci, jako jste vy, podstupují jakékoliv nesnáze pro uspokojení duchovního učitele. To je způsob, jak se pravý žák může zbavit dluhu vůči svému duchovnímu učiteli. Žák má povinnost odevzdat svůj život službě duchovnímu učiteli. Moji drazí, nejlepší z dvojzrozených, vaše jednání mě velice těší a žehnám vám: Nechť se naplní všechny vaše touhy a přání. Nechť poznání Véd, jemuž jste se ode mne naučili, zůstane navždy ve vaší paměti, abyste si v každém okamžiku dokázali vzpomenout na to, co Védy učí, a bez potíží mohli citovat jejich pokyny. Tak nikdy nepoznáte zklamání, v tomto životě ani v příštím.`”
С много състрадание нашият гурудева каза: „Скъпи момчета, колко е удивително, че сте изтърпели толкова много неприятности заради мен. Всички обичат да се грижат най-напред за тялото си. Вие обаче сте толкова добри и сте така верни на своя гуру, че без да се грижите за удобствата на тялото си, заради мен сте се подложили на толкова страдания. Много се радвам, че сте такива искрени ученици и сте готови да изтърпите всякакви изпитания, за да удовлетворите духовния си учител. Това е начинът, по който искреният ученик изплаща дълга си към духовния си учител. Дълг на ученика е да отдаде живота си в служене на духовния учител. О, най-достойни сред два пъти родените, много съм доволен от постъпката ви и ви благославям: нека се осъществят всичките ви желания и стремления. Нека знанието ви върху Ведите, което получихте от мен, винаги да остане в паметта ви. Нека всеки миг да можете да си припомняте Ведите и с лекота да цитирате наставленията им. Така няма да бъдете разочаровани никога – нито в този живот, нито в следващия.“
Krišna pokračoval: “Můj milý příteli, možná si vzpomínáš na mnoho takových událostí, které se přihodily, když jsme žili v ášramu našeho gurua. Oba víme, že bez požehnání duchovního učitele nemůže být nikdo šťastný. Milostí duchovního učitele a díky jeho požehnání může člověk dosáhnout spokojenosti a blahobytu a být schopen naplnit poslání lidského života.”
Кр̣ш̣н̣а продължил: „Скъпи приятелю, може би помниш тези случки от живота ни в а̄шрама на духовния ни учител. И двамата сме осъзнали, че без благословията на духовния си учител никой не може да бъде щастлив. Благодарение на милостта на духовния си учител и на неговата благословия човек може да постигне мир и благоденствие и да успее да осъществи целта на човешкия живот.“
Když to učený bráhmana slyšel, odpověděl: “Můj milý Krišno, jsi Nejvyšší Pán a nejvyšší duchovní učitel každého, a jelikož jsem měl to štěstí, že jsem s Tebou mohl žít v domě našeho gurua, myslím, že už se nemusím zabývat předepsanými védskými povinnostmi. Můj milý Pane, védské hymny, rituální obřady, náboženské činnosti a vše ostatní, co je nezbytné k tomu, aby byl lidský život dokonalý, včetně ekonomického rozvoje, smyslového požitku a osvobození, to vše pochází z jednoho zdroje: z Tvojí svrchované osobnosti. Všechny různé životní procesy jsou v konečném smyslu určeny k pochopení Tvé osobnosti. Jsou to, jinými slovy, různé části Tvého transcendentálního těla. A přesto jsi hrál roli žáka a žil s námi v domě gurua. To znamená, že jsi všechny tyto zábavy prováděl jen pro Své potěšení; jinak nemáš zapotřebí hrát úlohu lidské bytosti.”
На тези думи ученият бра̄хман̣а отговорил: „Скъпи Кр̣ш̣н̣а, Ти си Върховният Бог и върховният духовен учител на всички. И понеже имах щастието да живея с теб в дома на нашия гуру, мисля, че няма какво повече да правя по отношение на предписаните ведически задължения. Скъпи Господи, ведическите химни, обредните церемонии, религиозните дейности и всичко друго, необходимо за усъвършенстването на човешкия живот, в това число икономическото развитие, сетивното наслаждение и освобождението, имат само един източник: твоята върховна личност. Всички пътища в живота в крайна сметка целят едно: да бъде разбрана твоята личност. Иначе казано, те са различните части на твоята трансцендентална форма. И въпреки това Ти игра ролята на ученик и живя с нас в дома на нашия гуру. Това означава, че прие тези забавления само за свое удоволствие – няма друга причина, която да те кара да влизаш в ролята на човешко същество.“
Takto končí Bhaktivédántův výklad 80. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Setkání Pána Krišny s bráhmanou Sudámou”.
Така завършва пояснението на Бхактиведанта върху осемдесета глава на книгата „Кр̣ш̣н̣а, изворът на вечно наслаждение“, наречена „Срещата на Бог Кр̣ш̣н̣а с бра̄хман̣а Суда̄ма̄“.