62. KAPITOLA
Глава 62
Setkání Úši a Aniruddhy
Срещата на Ӯш̣а̄ и Анируддха
Setkání Aniruddhy s Úšou, které zapříčinilo velkou bitvu mezi Pánem Krišnou a Pánem Šivou, je velice záhadné a zajímavé. Mahárádž Paríkšit chtěl vyslechnout celý příběh, a Šukadéva Gósvámí tedy vyprávěl: “Můj milý králi, jistě jsi už slyšel jméno krále Baliho. Byl to velký oddaný, který daroval vše, co měl — a patřil mu celý svět — Pánu Vámanadévovi, inkarnaci Višnua v podobě trpasličího bráhmany. Král Bali měl sto synů a nejstarší z nich se jmenoval Bánásura.”
Срещата на Ӯш̣а̄ и Анируддха, която предизвикала голямото сражение между Бог Кр̣ш̣н̣а и Шива, е много загадъчна и любопитна. Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит с нетърпение очаквал да чуе подробната история за нея от Шукадева Госва̄мӣ, който започнал да разказва: „Скъпи царю, вероятно си чувал за цар Бали. Той бил велик предан и дал като милостиня на Бог Ва̄мана, инкарнация на Виш̣н̣у като бра̄хман̣а джудже, всичко, което имал, а това бил целият свят. Цар Бали имал сто сина, най-голям от които бил Ба̄н̣а̄сура.“
Tento udatný hrdina Bánásura, potomek Mahárádže Baliho, byl velký oddaný Pána Šivy a byl vždy připravený mu sloužit. Svou oddaností si získal dobré postavení ve společnosti a dostávalo se mu úcty ve všech ohledech. Byl velice inteligentní a také štědrý a jeho jednání bylo vždy chvályhodné, protože nikdy neporušil svůj slib či dané slovo; co slíbil, důsledně dodržel. V té době vládl městu Šónitapuru. Milostí Pána Šivy měl Bánásura tisíc rukou a byl tak mocný, že dokonce i polobozi jako král Indra mu poslušně sloužili.
Големият герой Ба̄н̣а̄сура, син на Бали Маха̄ра̄джа, бил велик предан на Шива и винаги бил готов да му служи. Заради предаността си той постигнал много високо положение в обществото и получавал почести от всички. Всъщност той бил много интелигентен и свободомислещ и всичките му постъпки били достойни за възхвала, защото никога не нарушавал обещанието си и честната си дума; той бил много искрен и твърд, когато дадял обет. В онези дни той управлявал града Шонитапура. По благоволението на Шива Ба̄н̣а̄сура имал хиляда ръце и бил толкова силен, че дори царят на полубоговете Индра му служел като най-покорен слуга.
Kdysi dávno, když Pán Šiva tančil svůj slavný tanec tāṇḍava-nṛtya, kterým si vysloužil přezdívku Natarádž, mu Bánásura při tanci pomáhal rytmickým bubnováním svýma tisíci rukama. Pán Šiva je známý jako Ášutóša (“ten, jehož je snadné potěšit”) a je také velmi pozorný ke svým oddaným. Je mocným ochráncem těch, kdo se k němu uchýlí, a pánem všech živých bytostí v hmotném světě. S Bánásurou byl spokojený a řekl: “Můžeš ode mě mít, cokoliv si přeješ, neboť jsi mě velice potěšil.” Bánásura odpověděl: “Můj drahý pane, chceš- li, můžeš zůstat v mém městě a chránit mě před nepřáteli.”
Веднъж, това било много отдавна, Шива танцувал прословутия си танц та̄н̣д̣ава-нр̣тя, заради който е известен като Нат̣ара̄джа, а Ба̄н̣а̄сура му помагал, биейки в такт барабани с хилядата си ръце. Шива е добре известен като А̄шутош̣а („този, който лесно може да бъде удовлетворен“) и освен това е много привързан към преданите си слуги. Той е верен покровител на личностите, които приемат подслон при него, и е господар на всички живи същества в материалния свят. Тогава Шива бил много удовлетворен от Ба̄н̣а̄сура и му казал: „Ще изпълня всичко, което поискаш от мен, защото много ме зарадва.“ Ба̄н̣а̄сура отговорил: „О, мой повелителю, моля те, остани в града ми, за да ме защитаваш от ръцете на враговете ми.“
Jednou přišel Bánásura vzdát Pánu Šivovi úctu. Poklonil se mu a svou helmou zářící jako slunce se dotkl Šivových lotosových nohou. Při poklonách řekl: “Můj drahý pane, každý, kdo nedosáhl svého vytouženého cíle, toho bude schopen, jakmile přijme útočiště u tvých lotosových nohou, které jsou jako strom přání, plnící každou touhu. Můj drahý pane, dal jsi mi tisíc paží, ale já nevím, co s nimi mám dělat. Jsou pro mě jen přítěží, protože je nemohu náležitě využít k boji — kromě tebe, původního otce hmotného světa, nenacházím nikoho, kdo by se mnou byl schopný bojovat. Někdy cítím velké nutkání bít se svými pažemi a hledám vhodného válečníka, jenže všichni přede mnou prchají, neboť znají mou neobyčejnou sílu. Když nenacházím protivníka a nevím, co si počít, uspokojím svrbění svých paží bušením do hor. Mnoho velkých hor jsem tak už roztříštil na kusy.”
Веднъж Ба̄н̣а̄сура отишъл да отдаде почитанията си на Шива. С шлема си, който светел като слънчевия диск, той докоснал лотосовите крака на Шива и така изразил почитта си. Докато се покланял, той казал: „Господарю мой, всеки, който не е постигнал стремленията си, може да ги осъществи, ако се подслони в лотосовите ти нозе, които са като дървета на желанията. От тях човек може да получи всичко, което пожелае. Господарю, ти ми даде хиляда ръце, но аз не знам какво да правя с тях. Моля те да ми простиш, но не мога да ги използвам както трябва в сраженията. Не мога да открия никой, достоен да се бие с мен, освен твоя светлост, първоначалния баща на материалния свят. Понякога изпитвам голямо желание да използвам ръцете си в битка и отивам да потърся достоен воин. За жалост, всички се разбягват, защото познават необикновената ми сила. Така опитите ми да си намеря противник винаги се провалят и аз уталожвам сърбежа в ръцете си, като удрям планините. Направил съм на парчета много големи планини.“
Pán Šiva si uvědomil, že jeho požehnání začalo být Bánásurovi na obtíž, a oslovil ho: “Ty darebáku! Prahneš po boji, ale jsi nešťastný, jelikož nemáš s kým bojovat. Sice si myslíš, že mimo mě není na tomto světě nikoho, kdo by se ti mohl postavit, ale já ti říkám, že nakonec takového soupeře najdeš. Tehdy budou tvé dny sečteny a tvůj prapor vítězství již nebude déle vlát. Pak uvidíš, jak bude tvá falešná pýcha rozdrcena na prach!”
Шива разбрал, че благословията му е източник на неудобства за Ба̄н̣а̄сура и му казал: „Ах ти, негоднико! Гориш от желание да се биеш и се чувстваш нещастен, понеже няма с кого. Макар да мислиш, че на този свят няма никой, освен мен, който да може да ти се противопостави, аз ти казвам, че един ден ще срещнеш достоен противник. Тогава дните ти ще бъдат преброени и знамето на твоята победа няма да се развява повече. Тогава неоснователната ти гордост ще бъде разбита на пух и прах!“
Bánásuru, který byl velice pyšný na svou moc, naplnila slova Pána Šivy radostným vzrušením, že potká někoho, kdo ho dokáže rozdrtit. Celý šťastný se pak vrátil domů a stále jen čekal na den, kdy přijde vhodný bojovník a zdolá jeho sílu. Tak hloupý démon to byl. Zdá se, že když jsou hloupé, démonské lidské bytosti vybavené zbytečně velkými hmotnými prostředky, chtějí se s nimi předvádět, a potom cítí uspokojení, když jsou jejich prostředky vyčerpány. Problém je, že tito hloupí lidé nevědí, jak upotřebit svou energii pro správné účely, jelikož nechápou prospěšnost vědomí Krišny. Ve skutečnosti existují dva druhy lidí: jedni si jsou vědomi Krišny, a druzí ne. Ti, kteří si nejsou vědomi Krišny, obvykle uctívají polobohy, zatímco lidé vědomí si Krišny jsou oddaní Nejvyšší Osobnosti Božství a používají všechno ve službě Krišnovi. Ti, kdo si nejsou vědomi Krišny, používají všechno k uspokojování smyslů a Bánásura je dokonalým příkladem takové osoby. Velice si přál použít svou neobyčejnou schopnost bojovat pro své uspokojení. Když nenacházel žádného protivníka, bil svými mocnými pažemi do hor, které tříštil na kusy. Jeho opakem byl Ardžuna, který také vlastnil neobyčejné bojové schopnosti, ale používal je pouze pro Krišnu.
След думите на Шива Ба̄н̣а̄сура се зарадвал, че ще срещне някой, който ще е в състояние да го направи на пух и прах. Той твърде много се гордеел с могъществото си. После се върнал у дома си много доволен и непрекъснато очаквал деня, когато ще дойде храбрият воин да прекърши силата му. Той бил много глупав демон. Глупавите и демоничните хора винаги искат да вадят на показ материалните способности, с които са надарени, а когато тези им дарби се изчерпят, изпитват глупаво задоволство. Проблемът е в това, че те не знаят как да изразходват енергията си в полза на истинската цел, защото не подозират какъв е смисълът на Кр̣ш̣н̣а съзнанието. Всъщност хората се разделят на две – едните имат съзнание за Кр̣ш̣н̣а, а другите – не. Тези, които нямат съзнание за Кр̣ш̣н̣а, обикновено се посвещават на полубоговете, докато осъзнатите за Кр̣ш̣н̣а хора се отдават на Върховната Божествена Личност. Те използват всичко в служене на Бога. Тези, които не са Кр̣ш̣н̣а осъзнати, използват всичко за сетивно наслаждение. Ба̄н̣а̄сура е съвършен пример за такъв човек. Той горял от нетърпение да използва за свое удоволствие неимоверната си сила да се сражава. Като не си намирал противник, с могъщите си ръце той сипел удари по планините и ги трошал на парчета. Арджуна също притежавал необикновени бойни дарби, но за разлика от него ги използвал единствено за Кр̣ш̣н̣а.
Bánásura měl velice krásnou dceru, která se jmenovala Úšá. Když dospěla do věku na vdávání a spala pohromadě s mnoha přítelkyněmi, zdál se jí jedné noci sen o Aniruddhovi, jak byl po jejím boku a těšil se s ní z manželského vztahu—i když ve skutečnosti ho ještě nikdy neviděla ani o něm neslyšela. Probudila se ze sna a hlasitě zvolala: “Můj milovaný, kde jsi?” Trochu se zastyděla, neboť se takto prozradila před svými přítelkyněmi. Jednou z nich byla Čitralékhá, dcera Bánásurova prvního ministra. Čitralékhá a Úšá byly důvěrné přítelkyně a Čitralékhá se zvědavě zeptala: “Má milá krásná princezno, dosud nejsi vdaná za žádného chlapce a ještě jsi ani žádného neviděla; proto se divím tvému volání. Koho to hledáš? Kdo je tvým vyvoleným?”
Ба̄н̣а̄сура имал много красива дъщеря, наречена Ӯш̣а̄. Тя вече била достигнала възраст за женене. Една нощ Ӯш̣а̄ спяла сред многобройните си приятелки и сънувала, че до нея е Анируддха и че вкусва с него от насладите на съпружеските взаимоотношения, макар че никога преди не го била виждала, нито била чувала за него. Тя се събудила и силно извикала: „Къде си, любими мой?“ И веднага се смутила, защото се била издала пред приятелките си. Една от тях била Читралекха̄, дъщерята на първия министър на Ба̄н̣а̄сура. Читралекха̄ и Ӯш̣а̄ били много близки приятелки и измъчвана от любопитство, Читралекха̄ я запитала: „Мила моя красива принцесо, ти все още не си омъжена и досега не си виждала никакви мъже. Викът ти много ме изненада. Кого търсиш? Кой е твоят избраник?“
Úšá na její otázky odpověděla: “Má milá přítelkyně, ve snu jsem viděla mladého muže, který je nesmírně krásný. Má snědou pleť, jeho oči jsou jako okvětní lístky lotosu a na sobě má žluté šaty. Paže má dlouhé a jeho tělesné rysy jsou tak přitažlivé, že by mu žádná dívka nemohla odolat. S pýchou mohu říci, že mě tento krásný mladík líbal a že jsem si velice vychutnávala nektar jeho polibků. S lítostí ale musím dodat, že hned nato zmizel a já jsem se ocitla ve víru zklamání. Má milá přítelkyně, toužím najít toho nádherného mladíka, vytouženého pána mého srdce.”
На въпросите на Читралекха̄ Ӯш̣а̄ отговорила: „Скъпа приятелко, в съня си видях един обаятелен младеж с изключителна красота. Кожата му беше мургава, очите му – досущ като лотосови цветове. Той беше облечен в жълти дрехи. Ръцете му бяха много дълги и външността му беше толкова прекрасна, че всяко младо момиче би се увлякло. С голяма гордост ще ти призная, че този прекрасен младеж ме целуваше и аз изпитвах невероятно щастие от нектара на целувките му. Но за жалост след това той изчезна и аз попаднах във водовъртежа на отчаянието. Скъпа приятелко, няма да си върна спокойствието, докато не открия този удивителен младеж, желания господар на сърцето ми.“
Na Úšina slova Čitralékhá okamžitě odpověděla: “Chápu tvůj zármutek a ujišťuji tě, že je-li ten chlapec někde ve třech světech: vyšším, středním nebo nižším planetárním systému, musím ho pro tvou spokojenost nalézt. Pokud ho poznáš podle svého snu, postarám se, aby tvá mysl měla klid. Nakreslím teď nějaké obrázky na ukázku, a jakmile uvidíš podobu svého vytouženého manžela, dej mi vědět. Nezáleží na tom, kde je; znám umění, jak ho sem přivést. Jakmile ho tedy poznáš, okamžitě to zařídím.”
След думите на Ӯш̣а̄ Читралекха̄ незабавно отвърнала: „Разбирам тъгата ти и те уверявам, че ако този младеж съществува някъде из трите свята – горните, средните и низшите планети, – ще го намеря, за да бъдеш щастлива. Ако можеш да го познаеш по съня си, ще съумея да те утеша. Сега ще нарисувам няколко портрета, които ти ще разгледаш и ще ми кажеш, щом откриеш лика на този, когото желаеш за съпруг. Независимо къде се намира той, аз знам как да го доведа тук. Аз владея това умение. Щом го разпознаеш, веднага ще се погрижа за това.“
Zatímco Čitralékhá mluvila, začala malovat mnoho obrázků polobohů obývajících vyšší planetární soustavy, pak obrázky Gandharvů, Siddhů, Čáranů, Pannagů, Daitjů, Vidjádharů a Jakšů a také mnoha lidských bytostí. (Údaje Śrīmad-Bhāgavatamu a dalších védských textů nezvratně dokazují, že na každé planetě žijí různé druhy živých bytostí. Je proto hloupost prohlašovat, že neexistují jiné živé bytosti než ty, které žijí tady na Zemi.) Čitralékhá namalovala mnoho obrázků. Z lidských bytostí nakreslila členy vrišniovské dynastie včetně Vasudévy, Krišnova otce; Šúrasény, Krišnova děda; Šrí Balarámadžího; Krišny a mnoha dalších. Když Úšá uviděla Pradjumnův obrázek, pocítila trochu stud, ale když uviděla obrázek Aniruddhy, začala se stydět natolik, že okamžitě sklopila hlavu a usmívala se, neboť našla muže, jehož hledala. Potvrdila své přítelkyni, že na obrázku je muž, který jí ukradl srdce.
Както говорела, Читралекха̄ започнала да рисува изображения на полубоговете, които населяват владенията на висшите планети, след това изображения на Гандхарвите, Сиддхите, Ча̄ран̣ите, Паннагите, Даитите, Видя̄дхарите и Якш̣ите, също и на много човешки същества. (Думите на Шрӣмад Бха̄гаватам и на останалата ведическа литература определено доказват, че живи същества, многообразни по своята същност, има на всяка планета. Затова е много глупаво да се твърди, че освен на земята, никъде другаде няма живи същества.) Читралекха̄ нарисувала много картини. Сред тези, които изобразявали човешки същества, били и портретите на потомците на династията Вр̣ш̣н̣и – Васудева (бащата на Кр̣ш̣н̣а), Шӯрасена (дядото на Кр̣ш̣н̣а), Шрӣ Балара̄маджӣ, Бог Кр̣ш̣н̣а и много други. Когато Ӯш̣а̄ видяла изображението на Прадюмна, малко се смутила, но когато видяла Анируддха, така се засрамила, че веднага навела глава и се усмихнала, защото вече била намерила мъжа, когото търсела. И казала на Читралекха̄, че на тази картина е изобразен човекът, на когото принадлежи сърцето ѝ.
Čitralékhá byla velká mystická jóginí, a jakmile Úšá ukázala na správný obrázek, její přítelkyně ihned věděla, že znázorňoval Aniruddhu, Krišnova vnuka, přestože do té doby ani jedna z nich neznala jeho jméno a nikdy ho neviděla. Té samé noci cestovala Čitralékhá po nebi a za krátkou dobu se dostala do Dváraky, kterou dobře chránil Pán Krišna. Vešla do paláce a nalezla Aniruddhu, jak spí ve své ložnici na přepychové posteli. Svou mystickou silou Čitralékhá okamžitě přenesla spícího Aniruddhu do města Šónitapuru, aby mohla Úšá vidět svého vytouženého manžela. Úšá se hned rozzářila štěstím a s velkým uspokojením se začala těšit z Aniruddhovy společnosti.
Читралекха̄ била много велика йогинӣ, която владеела мистични сили. Когато Ӯш̣а̄ разпознала на картината избраника си, Читралекха̄ веднага разбрала, че това е Анируддха, внук на Кр̣ш̣н̣а, макар че никоя от тях не го била виждала, нито пък знаела името му отпреди. Още същата нощ тя отпътувала по въздуха за град Два̄рака̄, който бил добре пазен от Кр̣ш̣н̣а. Читралекха̄ влязла в двореца и видяла Анируддха да спи в спалнята си на разкошна постеля. С мистичните си сили тя отвела спящия Анируддха в град Шонитапура, за да може Ӯш̣а̄ да види скъпия си избраник. Ӯш̣а̄ разцъфнала от щастие и започнала да се наслаждава на обществото на Анируддха с много голямо удоволствие.
Palác, ve kterém Úšá a Čitralékhá žily, byl tak dobře opevněný, že žádný muž nemohl vniknout ani nahlédnout dovnitř. Úšá s Aniruddhou žili v paláci spolu a její láska k němu rostla každým dnem. Těšila ho drahými šaty, květinami, girlandami, voňavkami a vonnými tyčinkami. Na jeho nočním stolku byly další věci k příjemnému pobytu: lahodné nápoje jako mléko a šerbet a dobrá jídla, která se mohla žvýkat nebo polykat. Především ho však těšila sladkými slovy a ochotnou službou. Úšá uctívala Aniruddhu, jako by byl Nejvyšší Osobnost Božství. Svou prvotřídní službou dala Aniruddhovi zapomenout na všechno ostatní a dokázala k sobě upoutat všechnu jeho pozornost a lásku. V tomto ovzduší lásky a služby Aniruddha úplně ztratil pojem o světě a ani si nedokázal vybavit, kolik dní už tráví mimo svůj skutečný domov.
Дворецът, в който живеели Ӯш̣а̄ и Читралекха̄, бил толкова добре укрепен, че било невъзможно никакъв мъж да проникне в него или да види какво става вътре. Ӯш̣а̄ и Анируддха заживели заедно в двореца и с всеки ден любовта им се усилвала десеторно. Със скъпите си дрехи, цветя, гирлянди, благовония и парфюми Ӯш̣а̄ доставяла радост на Анируддха. До постелята, на която той седял, имало и други необходими неща: хубави напитки – мляко и шербет, – вкусни ястия и дъвчащи лакомства. Но преди всичко тя го удовлетворявала с нежните си слова и покорното си служене. Ӯш̣а̄ го обожавала така, като че ли той бил Върховната Божествена Личност. Прекрасното ѝ служене накарало Анируддха да забрави всичко останало и да насочи цялото си внимание и любов единствено към нея. Заобиколен от такава нежност и грижи, Анируддха напълно забравил кой е и не можел да си спомни преди колко дни е напуснал истинския си дом.
Časem byla na Úše vidět tělesná znamení, podle kterých se dalo poznat, že se stýká s nějakým mužem. Příznaky byly tak jasné, že se její jednání již nedalo před nikým utajit. V Aniruddhově společnosti byla Úšá vždy veselá a její spokojenost neznala hranic. Správce domu a palácové stráže mohli snadno vytušit, že má poměr s mužem, a aniž by čekali na další vývoj událostí, ohlásili to společně svému pánovi, Bánásurovi. Ve védské kultuře se styky svobodné dívky s mužem považují za největší ostudu pro rodinu, a správci paláce proto obezřetně informovali svého pána, že se na Úše projevují znaky svědčící o tomto ostudném počínání. Služebníci také řekli svému pánovi, že hlídání domu nikdy nezanedbali a že střeží ve dne v noci, aby tam žádný mladík nevnikl. Byli tak důslední, že muži nemohli dokonce ani vidět, co se uvnitř děje, a proto je překvapilo, jak mohla být poskvrněna. Jelikož nechápali, jak se to mohlo stát, předložili celou záležitost svému pánovi.
С течение на времето у Ӯш̣а̄ започнали да се забелязват признаци, от които ставало ясно, че поддържа любовна връзка с мъж. Тези признаци били толкова явни, че действията ѝ вече не били тайна за никого. Когато била с Анируддха, Ӯш̣а̄ винаги много се забавлявала и не знаела граници на удоволствието си. Жената, която водела домакинството, и стражите на двореца лесно се досетили, че Ӯш̣а̄ има любовни отношения с мъж и без да чакат нещата да се развият докрай, отишли и съобщили на господаря си Ба̄н̣а̄сура. Във ведическото общество най-големият позор за едно семейство е неомъженото момиче да има връзки с мъж. Затова пазачът съобщил на господаря си много предпазливо, че у Ӯш̣а̄ се наблюдават признаци, които свидетелстват за такава безчестна връзка. Слугите казали на господаря си, че са пазили дома с голямо старание и са били нащрек ден и нощ, за да не може да влезе никакъв младеж. Те били толкова внимателни, че нито един мъж не можел да види дори какво става вътре и затова били много изненадани, че тя е загубила чистотата си и невинността си. И понеже не можели да открият причината, изложили всичко това пред господаря си.
Bánásura byl otřesen, když se dozvěděl, že jeho dcera Úšá už není panna. Těžce ho to zasáhlo do srdce a neprodleně pospíchal k paláci, kde Úšá žila. Tam spatřil Úšu a Aniruddhu, jak spolu sedí a hovoří. Vypadali vedle sebe velice krásně; však byl také Aniruddha synem Pradjumny, samotného Amora. Bánásura viděl svou dceru a Aniruddhu jako pár, který se k sobě hodí, ale kvůli rodinné pověsti se mu toto spojení ani trochu nelíbilo. Bánásura nemohl vědět, kdo ten chlapec ve skutečnosti je. Uznal, že si ve třech světech Úšá nemohla vybrat nikoho hezčího. Aniruddhova pleť byla zářivá a snědá, měl na sobě žluté šaty a jeho oči připomínaly okvětní lístky lotosu. Jeho paže byly dlouhé a měl krásné kadeřavé namodralé vlasy. Oslňující paprsky z jeho třpytivých náušnic a jeho kouzelný úsměv na rtech byly jistě úchvatné, ale Bánásura se přesto velice hněval.
Ба̄н̣а̄сура бил смаян, когато научил, че дъщеря му вече не е невинна девица. Това много дълбоко наранило сърцето му и без да губи нито миг, той се втурнал към двореца, в който живеела Ӯш̣а̄. Там видял Ӯш̣а̄ и Анируддха, които седели един до друг и разговаряли. Те изглеждали много красиви заедно, още повече че Анируддха бил син на Прадюмна, самия бог на любовта. Ба̄н̣а̄сура забелязал, че дъщеря му и Анируддха са много хубава двойка, но заради честта на семейството и през ум не му минало да одобри един такъв съюз. Ба̄н̣а̄сура не можел да разбере кой е всъщност този младеж. Той оценил избора на Ӯш̣а̄ и признал, че и в трите свята тя не би могла да намери по-голям красавец. Кожата на Анируддха била смугла и блестяща. Той бил облечен в жълти дрехи, а очите му били като лотосови цветове. Ръцете му били много дълги, а косата му се спускала на прекрасни синкавочерни къдрици. Искрящите му обици и красивата усмивка на устните му били толкова привлекателни, но въпреки това Ба̄н̣а̄сура бил много разгневен.
Když ho Bánásura spatřil, Aniruddha si hrál s Úšou. Byl krásně oblečený a Úšá ho ověnčila různými pěknými květy. Tu a tam byl na girlandě otřený červený kunkumový prášek, kterým si ženy zdobí ňadra, což znamenalo, že ho Úšá objímala. Bánásura se divil tomu, že Aniruddha klidně sedí s Úšou i v jeho přítomnosti. Aniruddha však věděl, že jeho případný tchán je nespokojený a že v paláci shromažďuje mnoho vojáků, aby na něho zaútočil.
Когато той влязъл, Анируддха си играел с Ӯш̣а̄. Младежът бил облечен в прекрасни дрехи и Ӯш̣а̄ му била поставила гирлянд от най-различни красиви цветя. Червеникавият прашец кун̇кума, който жените слагат на гърдите си, се бил посипал тук-там по гирлянда, което показвало, че двамата са се прегръщали. Ба̄н̣а̄сура бил направо смаян, че дори и в негово присъствие Анируддха спокойно седи до Ӯш̣а̄. Анируддха обаче знаел, че бъдещият му тъст никак не е радостен и събира в двореца много воини, за да го нападне.
Aniruddha tedy uchopil velkou železnou tyč, jedinou zbraň, kterou našel, a postavil se před Bánásuru s jeho vojáky. Odhodlaně zaujal postavení vyjadřující, že touto železnou tyčí srazí k zemi každého, kdo na něho zaútočí. Bánásura a jeho vojáci viděli chlapce stojícího před nimi jako pána smrti se svým neúprosným žezlem. Na Bánásurův příkaz ho vojáci napadli ze všech stran, aby ho zajali a uvěznili. Když se opovážili před něho předstoupit, Aniruddha je zasáhl tyčí, kterou jim rozbíjel hlavy, lámal nohy, ruce i stehna, a oni jeden po druhém padali k zemi. Zabíjel je, jako když vůdce stáda divokých kanců jednoho po druhém zabíjí štěkající psy. Tak se mu podařilo uniknout z paláce.
И така, като не намерил никакво друго оръжие, Анируддха взел един дълъг железен прът и се изправил пред Ба̄н̣а̄сура и войниците му. Той застанал пред тях смело и дал да се разбере, че ако го нападнат, ще повали с тази желязна тояга всички воини. Ба̄н̣а̄сура и съпровождащите го воини видели, че младежът стои пред тях като самия повелител на смъртта с непобедимия си боздуган. По заповед на Ба̄н̣а̄сура воините го нападнали от всички страни и се опитали да го пленят. Когато се осмелявали да се приближат до него, Анируддха им нанасял удари с тоягата, чупел им главите, краката, ръцете и бедрата и те падали на земята един по един. Той убил всички, както водачът на ято ястреби убива едно след друго глутница лаещи кучета. Така Анируддха успял да избяга от двореца.
Bánásura ovládal různé druhy bojového umění a milostí Pána Šivy uměl lapit nepřítele pomocí hadí smyčky (nāga-pāśa), a tak chytil Aniruddhu při vycházení z paláce. Když se Úšá dozvěděla, že její otec Aniruddhu zajal, zachvátil ji zármutek a zmatek. Z očí jí tekly slzy a neschopna se ovládnout propukla v hlasitý nářek.
Ба̄н̣а̄сура владеел много бойни изкуства и по милостта на Шива знаел как да плени врага си с на̄га-па̄ша, ласо от змии. Така пленил Анируддха, когато той излязъл от двореца. Щом чула вестта за пленяването на Анируддха, Ӯш̣а̄ била обзета от скръб и отчаяние. Сълзи потекли по страните ѝ и без да може да се сдържа, тя заплакала високо.
Takto končí Bhaktivédántův výklad 62. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Setkání Úši a Aniruddhy”.
Така завършва пояснението на Бхактиведанта върху шестдесет и втора глава на книгата „Кр̣ш̣н̣а, изворът на вечно наслаждение“, наречена „Срещата на Ӯш̣а̄ и Анируддха“.