Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya » KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 22.45

Verš

kona bhāgye kāro saṁsāra kṣayonmukha haya
sādhu-saṅge tabe kṛṣṇe rati upajaya

Synonyma

kona bhāgye — díky štěstí; kāro — něčí; saṁsāra — podmíněný život; kṣaya-unmukha — téměř zničený; haya — je; sādhu-saṅge — díky společnosti oddaných; tabe — potom; kṛṣṇe — k Pánu Kṛṣṇovi; rati — náklonnost; upajaya — probudí se.

Překlad

„Díky štěstí může někdo získat schopnost překonat oceán nevědomosti, a když se délka jeho hmotné existence zkracuje, dostane příležitost sdružovat se s čistými oddanými. V této společnosti se probudí jeho náklonnost ke Kṛṣṇovi.“

Význam

Tento bod vysvětluje Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura. Je toto bhāgya (štěstí) výsledkem náhody, nebo něčeho jiného? V písmech jsou za štěstí považovány oddaná služba a zbožné jednání. Zbožné činnosti se dají rozdělit do tří skupin: zbožné činnosti probouzející naše spící vědomí Kṛṣṇy se nazývají bhakty-unmukhī sukṛti, zbožné činnosti přinášející hmotné bohatství se nazývají bhogonmukhī sukṛti a zbožné činnosti umožňující živé bytosti splynout s Nejvyšším se nazývají mokṣonmukhī sukṛti. Poslední dva výsledky zbožných činností šťastné ve skutečnosti nejsou. Zbožné činnosti jsou šťastné tehdy, když člověku pomáhají vyvinout vědomí Kṛṣṇy. Štěstí bhakty-unmukhī je dosažitelné jedině ve styku s oddaným. Dobrovolným i nedobrovolným stykem s oddaným člověk dělá pokrok v oddané službě, a tak se jeho spící vědomí Kṛṣṇy probudí.