Skip to main content

Text 135

Text 135

Verš

Texto

pūrva-dike tāte māṭī alpa khudite
dhanera jhāri paḍibeka tomāra hātete
pūrva-dike tāte māṭī alpa khudite
dhanera jhāri paḍibeka tomāra hātete

Synonyma

Palabra por palabra

pūrva-dike — na východě; tāte — tam; māṭī — hlíny; alpa — trochu; khudite — když vykopeš; dhanera — s pokladem; jhāri — nádobu; paḍibeka — dostaneš; tomāra — tvých; hātete — do rukou.

pūrva-dike — en el lado este; tāte — allí; māṭī — la tierra; alpa — pequeña cantidad; khudite — tras cavar; dhanera — del tesoro; jhāri — la vasija; paḍibeka — obtendrás; tomāra — tuyas; hātete — en las manos.

Překlad

Traducción

„  ,Na východní straně však stačí vykopat jen trochu hlíny, a tvé ruce se okamžitě dotknou nádoby s pokladem.“

«“Sin embargo, por el este, bastará con que remuevas un poco de tierra para que tus manos toquen inmediatamente la vasija del tesoro.”

Význam

Significado

Védská literatura včetně Purāṇ uvádí, že v závislosti na postavení živé bytosti existují různé procesy, jako je karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa, yoga a bhakti-yoga. Karma-kāṇḍa je přirovnána k vosám a trubcům, kteří každého, kdo se k nim uchýlí, pouze poštípou. Jñāna-kānda, spekulativní proces, je jako duch, který způsobí mentální problémy. Yoga neboli mystický proces je přirovnán k černému hadu, který požírá lidi neosobním rozvojem kaivalyi. Když se však člověk uchýlí k bhakti-yoze, dosáhne rychle úspěchu. Jinak řečeno, pomocí bhakti-yogy se ruce dotknou skrytého pokladu bez potíží.

Las Escrituras védicas, y entre ellas los Purāṇas, explican que hay diversos procesos, en función de la posición del alma condicionada: karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa, el proceso de yoga y el proceso de bhakti-yoga. Karma-kāṇḍa se compara a avispas y zánganos que picarán a quien se refugie en ellos. Jñāna-kāṇḍa, el proceso especulativo, es como un fantasma que crea trastornos en la mente. Yoga, el proceso místico, se compara a una serpiente negra que devora a la gente mediante el cultivo impersonal de kaivalya. Sin embargo, si adoptamos el proceso de bhakti-yoga, obtendremos rápidamente el éxito. En otras palabras, mediante el bhakti-yoga, las manos tocan el tesoro oculto sin dificultad.

Cílem všech zjevených písem a védských pokynů je Kṛṣṇa, jak sám říká v Bhagavad-gītě (15.15): vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Protože tedy Védy přikazují vyhledat Kṛṣṇu a přijmout útočiště u Jeho lotosových nohou a protože to nelze dokázat žádným jiným védským procesem než oddanou službou, je nutné přijmout oddanou službu. Podle Bhagavad-gīty (18.55) je jediným konečným procesem bhakti. Bhaktyā mām abhijānāti. To je závěrečný výrok Véd a každý, kdo vážně hledá Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, si tento proces musí osvojit. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v této souvislosti podává následující vysvětlení. Východ představuje oddanou službu Pánu Kṛṣṇovi. Jih zastupuje proces plodonosných činností (karma-kāṇḍa), které vrcholí hmotným ziskem. Západní strana představuje jñāna-kāṇḍu, proces mentální spekulace, nebo někdy siddhi-kāṇḍu, mystický jógový systém. Sever představuje mystické yogu a někdy metodu spekulace. Jedině východní strana neboli oddaná služba umožní dosáhnout skutečného cíle života. Na jižní straně se nacházejí plodonosné činnosti, za které člověk podléhá Yamarājovu trestu. U toho, kdo následuje tento proces plodonosného jednání, zůstávají v popředí hmotné touhy. Výsledky tohoto procesu se tedy přirovnávají k vosám a trubcům. Vosy a trubci plodonosných činností živou bytost bodají, a život za životem tak musí trpět v hmotné existenci. Následováním tohoto procesu se nikdo nezbaví hmotných tužeb. A protože sklony k hmotnému požitku nemají konce, živá bytost bez konce trpí v koloběhu rození a umírání.

El objetivo de todas las Escrituras reveladas y de todas las instrucciones védicas es Kṛṣṇa, como Él mismo dice en la Bhagavad-gītā (15.15): vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Puesto que los Vedas ordenan buscar a Kṛṣṇa y refugiarse en Sus pies de loto, y puesto que, aparte del servicio devocional, ningún otro proceso védico nos ayudará en ese empeño, debemos adoptar el proceso del servicio devocional. Según explica la Bhagavad-gītā (18.55) sólo se considera definitivo el proceso del bhakti. Bhaktyā mām abhijānāti. Ésa es la declaración conclusiva de los Vedas, y quien sea sincero en su búsqueda de Kṛṣṇa, la Suprema Personalidad de Dios, debe aceptar ese proceso. En relación con esto, Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura dice lo siguiente: «El lado este representa el servicio devocional del Señor Kṛṣṇa. El sur representa el proceso de actividades fruitivas (karma-kāṇḍa), que culmina en ganancias materiales. El oeste representa jñāna-kāṇḍa, el proceso de la especulación mental, llamado a veces siddhi-kāṇḍa. El norte representa el método especulativo, conocido a veces con el nombre de sistema místico de yoga». Únicamente el lado este, el servicio devocional, nos permite alcanzar el verdadero objetivo de la vida. Al sur están las actividades fruitivas, por las cuales acabamos recibiendo el castigo de Yamarāja. En el sendero de las actividades fruitivas, predominan los deseos materiales. Por eso los resultados de ese proceso se comparan a avispas y zánganos. La entidad viviente sufre los picotazos de las avispas y los zánganos de las actividades fruitivas, y de ese modo sufre en la existencia material vida tras vida. Siguiendo ese proceso, no es posible liberarse de los deseos materiales. La propensión al disfrute material nunca termina. De ese modo, el ciclo de nacimientos y muertes continúa, y el alma espiritual sufre perpetuamente.

Proces mystické yogy je přirovnán k černému hadu, který živou bytost pozře a vstříkne do ní jed. Konečným cílem procesu yogy je splynutí s Absolutním, což znamená ukončení vlastní osobní existence. Duchovní částečka Nejvyšší Osobnosti Božství však má věčnou a individuální existenci. Bhagavad-gītā potvrzuje, že živá bytost existovala v minulosti, existuje v současnosti a jako osoba bude existovat i v budoucnosti. Uměle se snažit o sjednocení s Absolutním je sebevražedné. Své přirozené postavení nelze zničit.

El proceso del yoga místico se compara a una serpiente negra que devora a la entidad viviente y le inyecta veneno. El objetivo final del sistema de yoga es volverse uno con el Absoluto. Eso significa poner fin a la propia existencia personal. Pero la existencia individual de la parte integral espiritual de la Suprema Personalidad de Dios es eterna. La Bhagavad-gītā confirma que el alma individual existía en el pasado, existe en el presente y continuará existiendo como ser individual en el futuro. El intento artificial de volverse uno con el Absoluto es un intento suicida. No podemos aniquilar nuestra condición natural.

Yakṣa ochraňující bohatství nikomu nedovolí brát si bohatství pro požitek. Tento démon bude jen působit problémy. Oddaný tedy nebude záviset na svých hmotných možnostech, ale na milosti Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který může poskytnout skutečnou ochranu. Tomu se říká rakṣiṣyatīti viśvāsaḥ nebo také (v Śaraṇāgati, bengálské poezii Bhaktivinoda Ṭhākura) ̀avaśya rakṣibe kṛṣṇa' – viśvāsa pālana. Odevzdaná duše musí přijmout skutečnost, že jejím skutečným ochráncem je Kṛṣṇa, ne její hmotný majetek.

Hay un yakṣa, un protector de riquezas, que no permitirá que nadie se lleve las riquezas para disfrutar de ellas. Ese demonio no hará otra cosa que crear problemas. En otras palabras, el devoto no va a depender de sus recursos materiales sino de la misericordia de la Suprema Personalidad de Dios, que es quien puede dar verdadera protección. Eso se denomina rakṣiṣyatīti viśvāsaḥ o (en el poema bengalí Śaraṇāgati de Bhaktivinoda Ṭhākura) ‘avaśya rakṣibe kṛṣṇa’viśvāsa pālana. El alma entregada debe aceptar el hecho de que su verdadero protector es Kṛṣṇa, no los bienes materiales que haya adquirido.

Pokud tedy zvážíme všechny tyto body, zjistíme, že tím skutečným pokladem pro živou bytost je oddaná služba. Ten, kdo dospěje na úroveň oddané služby, zůstane vždy bohatý ve společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo žije bez oddané služby, je však pozřen černým hadem systému yogy a pobodán vosami a trubci plodonosných činností a prožívá následné hmotné utrpení. Někdy je živá bytost svedena, aby se snažila splynout s duchovní existencí, a považuje se za stejně dobrou jako Nejvyšší Osobnost Božství. To znamená, že po dosažení duchovní úrovně bude zmatená a znovu se vrátí na hmotnou úroveň.

Considerando todos estos puntos, se concluye que el servicio devocional de Kṛṣṇa es el verdadero tesoro de la entidad viviente. Quien se eleva hasta el plano del servicio devocional goza siempre de opulencia en compañía de la Suprema Personalidad de Dios. Quien carece de servicio devocional es tragado por la serpiente negra del sistema de yoga y sufre los picotazos de las avispas y zánganos de las actividades fruitivas, con las miserias materiales que de ello se derivan. A veces, la entidad viviente se descarría e intenta fundirse en la existencia espiritual, creyéndose igual a la Suprema Personalidad de Dios. Eso significa que, una vez en el plano espiritual, se sentirá perturbada y regresará de nuevo al plano material. Según el Śrīmad-Bhāgavatam (10.2.32):

ye 'nye 'ravindākṣa vimukta-māninas
tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ
āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ
ye ’nye ’ravindākṣa vimukta-māninas
tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ
āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho ’nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ

Podle Śrīmad-Bhāgavatamu (10.2.32) se takový člověk může stát sannyāsīm, ale dokud nepřijme útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy, vrátí se do hmotného světa vykonávat lidumilné činnosti. Jeho duchovní život je tak ztracen. Toto znamená být pozřen černým hadem.

Esas personas puede que lleguen a ser sannyāsīs, pero, a menos que se refugien en los pies de loto de Kṛṣṇa, regresarán al plano material para realizar actividades filantrópicas. De ese modo, echarán a perder su vida espiritual. Debe entenderse que eso es como ser devorado por la serpiente negra.