Kapitola třetí
TRETJE POGLAVJE
Karma-yoga
Karma-yoga
- TEXT 1:
- Arjuna pravil: Ó Janārdano, Keśavo, proč mne chceš zapojit do tohoto hrozného boje, když si myslíš, že inteligence je lepší než jednání s vidinou jeho plodů?
- VERZ 1:
- Arjuna je vprašal: O Janārdana, o Keśava, zakaj hočeš, da se bojujem v tej strašni vojni, če pa misliš, da je duhovno spoznavanje boljše od delovanja za čutno uživanje?
- TEXT 3:
- Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó Arjuno, jenž jsi prostý hříchu! Již jsem řekl, že jsou dva druhy lidí, kteří se snaží poznat vlastní já. Jedni ho chtějí poznat empirickou, filozofickou spekulací a druzí oddanou službou.
- VERZ 3:
- Gospod Kṛṣṇa, Vsevišnja Božanska Osebnost, je rekel: O brezgrešni Arjuna, povedal sem ti že, da obstajata dve vrsti ljudi, ki si prizadevajo spoznati svojo pravo naravo. Eni bi jo radi spoznali z empiričnim filozofskim razmišljanjem, drugi pa z vdanim služenjem.
- TEXT 5:
- Každý je nucen bezmocně jednat podle vlastností, které získal od kvalit hmotné přírody — nikdo nemůže ani na okamžik zůstat nečinný.
- VERZ 5:
- Vsakdo je prisiljen delovati skladno z lastnostmi, ki si jih je pridobil zaradi vpliva guṇ materialne narave, zato ne more biti nihče niti za trenutek nedejaven.
- TEXT 7:
- Snaží-li se naopak upřímný člověk myslí ovládat činné smysly a začne se bez ulpívání věnovat karma-yoze (na úrovni vědomí Kṛṣṇy), stojí mnohem výš.
- VERZ 7:
- Veliko boljši je, kdor je iskren in poskuša z umom obvladati čute za delovanje ter se brez navezanosti posveti karma-yogi [po načelih zavesti Kṛṣṇe].
- TEXT 9:
- Práci je třeba konat jako oběť Viṣṇuovi — jinak živou bytost svazuje v tomto hmotném světě. Konej proto své předepsané povinnosti pro Jeho uspokojení, synu Kuntī. Tak nebudeš nikdy poután.
- VERZ 9:
- Delo je treba opravljati kot žrtvovanje Viṣṇuju, sicer je vzrok ujetosti v materialni svet. Opravljaj predpisane dolžnosti v Njegovo zadovoljstvo, o Kuntījin sin. Tako boš zmeraj prost.
- TEXT 10:
- Na počátku stvořil Pán všeho tvorstva generace lidí a polobohů (zároveň se stvořením obětí Viṣṇuovi) a požehnal jim: “Buďte šťastni z této yajñi! Její konání vám zajistí vše kýžené ke šťastnému životu a dosažení osvobození.”
- VERZ 10:
- Na začetku stvarjenja je Gospod, gospodar vseh živih bitij, ustvaril žrtvovanja Viṣṇuju ter generacije ljudi in polbogov. Blagoslovil jih je z besedami: „Bodite srečni s to yajño [žrtvovanjem], kajti če jo boste opravljali, vam bo podarila vse, kar potrebujete, da bi lahko srečno živeli in dosegli osvoboditev.“
- TEXT 12:
- “Jakmile budou polobozi, kteří se starají o poskytování všeho nezbytného k životu, uspokojeni konáním yajñi, zásobí vás vším potřebným. Kdo si však užívá těchto darů, aniž by je na oplátku obětoval polobohům, není nic jiného než zloděj.”
- VERZ 12:
- „Polbogovi, zadolženi za oskrbo z različnimi življenjskimi potrebščinami, vam bodo, zadovoljeni z opravljanjem yajñij, dali vse, kar potrebujete. Toda kdor uživa take darove, ne da bi jih najprej ponudil polbogovom, je nedvomno tat.“
- TEXT 13:
- “Oddaní Pána jsou osvobozeni od veškerých hříchů, neboť jedí jídlo, které je nejprve obětováno. Osoby, které však připravují jídlo pro svůj smyslový požitek, jedí bezesporu jen hřích.”
- VERZ 13:
- „Gospodovi bhakte so odrešeni vseh grehov, saj jedo hrano, ki jo najprej darujejo v žrtvovanju. Tisti, ki pripravljajo hrano za lastno čutno uživanje, pa jedo samo greh.“
- TEXT 14:
- Všechna živá těla závisí na obilí, jehož růst zajišťují deště. Deště přicházejí díky yajñi (oběti) a yajña se rodí z konání předepsaných povinností.
- VERZ 14:
- Vsa živa bitja dobivajo potrebno energijo iz žita, ki raste zaradi dežja. Dež pride od opravljanja yajñe [žrtvovanja], yajña pa je sad predpisanih dolžnosti.
- TEXT 15:
- Usměrněné činnosti jsou stanoveny ve Vedách a Vedy jsou projeveny přímo z Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto se všeprostupující Transcendence věčně nachází v obětích.
- VERZ 15:
- Pravilno delovanje je predpisano v Vedah, te pa se pojavijo neposredno iz Vsevišnje Božanske Osebnosti. Vsepričujoči transcendentalni Gospod je torej večno prisoten v žrtvovanjih.
- TEXT 16:
- Můj milý Arjuno, ten, kdo v lidském životě nepřijme za svůj koloběh oběti takto stanovený Vedami, vede život plný hříchu. Žije pouze pro ukojení smyslů, a proto žije zbytečně.
- VERZ 16:
- Dragi Moj Arjuna, kdor dobi telo človeka in ne opravlja v Vedah predpisanega cikla žrtvovanj, vsekakor živi zelo grešno. Tak človek, ki živi samo za zadovoljstvo svojih čutov, živi zaman.
- TEXT 17:
- Avšak pro toho, kdo nachází potěšení ve vlastním já, jehož lidský život je životem seberealizace a jenž je vnitřně spokojený a naplněný — pro toho neexistuje žádná povinnost.
- VERZ 17:
- Kdor uživa v jazu in je življenje posvetil samospoznavanju ter najde popolno zadovoljstvo v samem sebi, pa nima nobene dolžnosti.
- TEXT 18:
- Člověk, který poznal vlastní já, nemá důvod ke konání předepsaných povinností a nemá ani důvod, proč by takovou práci neměl konat. Nemá také potřebu záviset na jakékoliv jiné živé bytosti.
- VERZ 18:
- Kdor je dosegel samospoznanje, opravlja predpisane dolžnosti brez posebnega namena, obenem pa nima razloga, da jih ne bi opravljal. Tak človek ni več odvisen od nobenega drugega živega bitja.
- TEXT 20:
- Králové, jako byl Janaka, dosáhli dokonalosti výhradně tím, že konali předepsané povinnosti. Měl bys tedy konat svou práci, abys tím učil širokou veřejnost.
- VERZ 20:
- Kralji, kakršen je bil Janaka, so dosegli popolnost zgolj z opravljanjem predpisanih dolžnosti. Zato tudi ti opravi svoje delo in tako pouči ljudi.
- TEXT 22:
- Ó synu Pṛthy, nikde v celých třech planetárních systémech neexistuje práce, která by Mi byla předepsána. Nic Mi nechybí a nepotřebuji nic získat — a přesto plním předepsané povinnosti.
- VERZ 22:
- O Pṛthin sin, v vseh treh planetnih sistemih ni dela, ki bi bilo predpisano Zame. Ničesar Mi ne primanjkuje in ničesar ne potrebujem, pa kljub temu opravljam predpisane dolžnosti.
- TEXT 24:
- Kdybych neplnil předepsané povinnosti, všechny tyto světy by čekala záhuba. Stal bych se původcem nežádoucího obyvatelstva, a tak bych zničil klid a mír všech živých bytostí.
- VERZ 24:
- Če ne bi izpolnjeval predpisanih dolžnosti, bi vsi svetovi propadli. Bil bi vzrok rojevanja nezaželenega prebivalstva in bi tako skalil mir vseh živih bitij.
- TEXT 25:
- Tak jako nevědomí konají své povinnosti a ulpívají přitom na výsledcích, učený může také jednat, ale bez ulpívání, s cílem správně vést všechny lidi.
- VERZ 25:
- Medtem ko nevedni ljudje opravljajo predpisane dolžnosti, da bi uživali njihove sadove, učeni prav tako delujejo, vendar brez navezanosti, da bi tako vodili ljudi po pravi poti.
- TEXT 26:
- Ten, kdo je učený, nemá nevědomé lidi, kteří lpí na plodech předepsané práce, podněcovat k nečinnosti, aby nenarušil jejich mysl. Naopak by je měl jednáním v duchu oddanosti zaměstnat nejrůznějšími činnostmi (v zájmu postupného rozvinutí vědomí Kṛṣṇy).
- VERZ 26:
- Da učen človek ne bi vznemiril nevednih ljudi, navezanih na sadove opravljanja svojih dolžnosti, jih ne sme spodbujati k temu, da prenehajo delovati, temveč jih mora, delujoč v duhu vdanosti, zaposliti z najrazličnejšimi dejavnostmi [da bi postopoma razvili zavest Kṛṣṇe].
- TEXT 28:
- Ó muži mocných paží! Ten, kdo zná Absolutní Pravdu, se neoddává smyslům a smyslovému požitku, jelikož dobře zná rozdíly mezi jednáním s oddaností a jednáním s touhou po jeho plodech.
- VERZ 28:
- O Arjuna močnih rok, kdor pozna Absolutno Resnico, se ne prepušča čutom in čutnemu uživanju, saj dobro pozna razliko med delovanjem z vdanostjo in delovanjem, katerega cilj so čutni užitki.
- TEXT 29:
- Nevědomé osoby se zmateny kvalitami hmotné přírody vždy plně oddají hmotným činnostem a pak ulpí. Ten, kdo je moudrý, by je však neměl zneklidňovat — přestože jsou tyto povinnosti nižší povahy, jelikož jejich konatelům se nedostává poznání.
- VERZ 29:
- Nevedni ljudje, zmedeni zaradi guṇ materialne narave, se povsem posvetijo materialnim dejavnostim in se navežejo na materialne stvari. Čeprav zaradi pomanjkanja znanja opravljajo nižje dolžnosti, jih modri ne bi smeli vznemirjati.
- TEXT 30:
- Ó Arjuno, proto se všemi svými činnostmi zasvěcenými Mně, s úplným poznáním Mne, bez touhy po zisku, bez vlastnických nároků na výsledky a bez letargie, bojuj.
- VERZ 30:
- O Arjuna, ne prepusti se letargiji, temveč posveti vsa svoja dejanja Meni in se bojuj s popolnim znanjem o Meni, brez želje po dobičku in ne da bi si kar koli lastil.
- TEXT 31:
- Ti, kdo konají své povinnosti podle Mých pokynů a řídí se tímto učením s vírou, prosti odporu k Mému nařízení, budou vysvobozeni z pout činností prováděných s touhou po jejich plodech.
- VERZ 31:
- Tisti, ki opravljajo svoje dolžnosti po Mojih navodilih ter se zvesto in brez kljubovanja ravnajo po Mojem nauku, se rešijo vezi uživanju namenjenega delovanja.
- TEXT 32:
- Avšak o těch, kteří ze závisti toto učení přehlížejí a neřídí se jím, je třeba vědět, že jsou zbaveni poznání, zmateni a jejich snahy dosáhnout dokonalosti jsou odsouzeny k neúspěchu.
- VERZ 32:
- Tisti, ki iz ošabnosti omalovažujejo te nauke in se jih ne držijo, pa so oropani vsega znanja in neumni, njihova prizadevanja, da bi dosegli popolnost, pa so obsojena na neuspeh.
- TEXT 33:
- Dokonce i člověk oplývající poznáním jedná podle své povahy, neboť každý se řídí povahou, kterou získal ze tří kvalit. Co zmůže potlačování?
- VERZ 33:
- Celo učen človek deluje skladno s svojo naravo, kajti vsakdo se ravna po naravi, ki si jo je pridobil pod vplivom treh guṇ. Kaj je mogoče doseči z zatajevanjem?
- TEXT 34:
- Jsou dány zásady pro usměrnění připoutanosti a odporu smyslů ke smyslovým objektům. Nikdo by neměl takové připoutanosti a odporu podlehnout, protože jsou překážkami na cestě seberealizace.
- VERZ 34:
- Obstajajo pravila, ki omejujejo navezanost čutov na predmete čutne zaznave in njihovo odbojnost do le-teh. Človek ne bi smel priti pod oblast take navezanosti in odbojnosti, saj sta oviri na poti samospoznavanja.
- TEXT 35:
- Je mnohem lepší konat své předepsané povinnosti, byť i nedokonale, než povinnosti druhého dokonale. Lépe je dočkat se záhuby při plnění vlastní povinnosti než se zaměstnat plněním povinností někoho jiného, neboť kráčet cestou jiných je nebezpečné.
- VERZ 35:
- Veliko bolje je opravljati svoje dolžnosti, četudi nepopolno, kakor pa popolno opravljati dolžnosti koga drugega. Bolje je umreti pri opravljanju lastne dolžnosti, kakor pa opravljati dolžnosti drugih, kajti hoditi po tuji poti je nevarno.
- TEXT 37:
- Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Je to jen chtíč, Arjuno, který se rodí ze styku s hmotnou kvalitou vášně a později se mění v hněv a který je v tomto světě všepohlcujícím hříšným nepřítelem.
- VERZ 37:
- Vsevišnji Gospod je rekel: To je samo poželenje, Arjuna, ki se rodi iz stika z materialno guṇo strasti in se kasneje preobrazi v jezo ter je vseuničujoči grešni sovražnik sveta.
- TEXT 41:
- Ó Arjuno, nejlepší z Bharatovců, proto se na samém začátku vypořádej s tímto velkým symbolem hříchu (chtíčem) tak, že ovládneš smysly. Tím zdolej tohoto hubitele poznání a seberealizace.
- VERZ 41:
- Zato, o Arjuna, največji med Bharatami, na samem začetku obvladaj čute in tako premagaj največje zlo [poželenje] ter ubij tega uničevalca znanja in samospoznanja.
- TEXT 43:
- Ó Arjuno, bojovníku mocných paží! Ten, kdo takto ví, že je v nadřazeném postavení vůči hmotným smyslům, mysli a inteligenci, by měl uklidnit mysl uváženou duchovní inteligencí (rozvinout vědomí Kṛṣṇy), a tak — duchovní silou — přemoci tohoto neukojitelného nepřítele, který se nazývá chtíč.
- VERZ 43:
- O Arjuna močnih rok, ko človek spozna, da je nad materialnimi čuti, umom in inteligenco, mora z razsodno duhovno inteligenco [zavestjo Kṛṣṇe] umiriti um in tako z duhovno močjo premagati svojega nenasitnega sovražnika – poželenje.