Kapitola první
PRVO POGLAVJE
Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli
Opis vojska na Kurukṣetri
- TEXT 2:
- Sañjaya pravil: Ó králi, po zhlédnutí vojska seřazeného syny Pāṇḍua do vojenského šiku přistoupil král Duryodhana ke svému učiteli a pronesl následující slova.
- VERZ 2:
- Sañjaya je rekel: O kralj, ko je kralj Duryodhana videl vojsko, ki so jo postrojili Pāṇḍujevi sinovi, je odšel k svojemu učitelju in spregovoril.
- TEXT 4:
- V této armádě je mnoho hrdinných lučištníků, kteří se v boji vyrovnají Bhīmovi a Arjunovi — velcí bojovníci, jako například Yuyudhāna, Virāṭa a Drupada.
- VERZ 4:
- V tej vojski je veliko junaških lokostrelcev, ki so v boju enaki Bhīmi in Arjuni. To so veliki bojevniki Yuyudhāna, Virāṭa, Drupada in drugi.
- TEXT 9:
- Je tu i mnoho jiných hrdinů, kteří jsou připraveni za mne položit život. Všichni jsou vyzbrojeni nejrůznějšími zbraněmi a výborně ovládají vojenskou vědu.
- VERZ 9:
- Tu je še veliko drugih junakov, ki so pripravljeni žrtvovati življenje zame. Vsi so dobro oboroženi z raznimi vrstami orožja in obvladajo vojaške veščine.
- TEXT 12:
- Bhīṣma, mocný a statečný praotec kuruovské dynastie, potom hlasitě zatroubil na svou lasturu. Vydal zvuk podobný řevu lva, působící Duryodhanovi radost.
- VERZ 12:
- Potem je Bhīṣma, veliki junaški očak dinastije Kurujev in ded bojevnikov, v Duryodhanovo veselje zelo glasno zatrobil v svojo školjko, iz katere se je razlegel levjemu rjovenju podoben zvok.
- TEXT 14:
- Na opačné straně, na velkém válečném voze taženém bílými koňmi, zatroubili na své transcendentální lastury Pán Śrī Kṛṣṇa s Arjunou.
- VERZ 14:
- Na drugi strani sta Gospod Kṛṣṇa in Arjuna na velikem bojnem vozu, v katerega so bili vpreženi beli konji, zatrobila v svoji transcendentalni školjki.
- TEXT 15:
- Pán Kṛṣṇa zadul do své lastury zvané Pāñcajanya, Arjuna do své Devadatty a Bhīma, nenasytný jedlík konající skutky, jež vyžadují obrovskou sílu, zatroubil na svou hrozivou lasturu jménem Pauṇḍra.
- VERZ 15:
- Gospod Kṛṣṇa je zatrobil v Svojo školjko Pāñcajanyo, Arjuna v svojo Devadatto, nenasitni jedec Bhīma, izvrševalec herkulskih dejanj, pa v svojo ogromno školjko Pauṇḍro.
- TEXTS 16-18:
- Král Yudhiṣṭhira, syn Kuntī, zatroubil na svou lasturu jménem Anantavijaya, a Nakula se Sahadevem zaduli do lastur zvaných Sughoṣa a Maṇipuṣpaka. Ó králi, velký lučištník, kterým byl král Kāśī, mocný bojovník Śikhaṇḍī, Dhṛṣṭadyumna, Virāṭa, neporazitelný Sātyaki, Drupada, synové Draupadī a další, jako například syn Subhadry, válečník mocných paží — ti všichni zaduli do svých lastur.
- VERZ 16-18:
- Kralj Yudhiṣṭhira, Kuntījin sin, je zatrobil v svojo školjko Anantavijayo, Nakula in Sahadeva pa sta zatrobila v Sughoṣo in Maṇipuṣpako. O kralj, v svoje školjke so zatrobili tudi veliki lokostrelec kralj Kāśīja, veliki bojevnik Śikhaṇḍī, Dhṛṣṭadyumna, Virāṭa, nepremagljivi Sātyaki, Drupada, Draupadījini sinovi, Subhadrin sin močnih rok in drugi.
- TEXT 20:
- Na válečném voze s vlajkou nesoucí znak Hanumāna tehdy Arjuna, syn Pāndua, pozvedl svůj luk a připravil se vyslat šípy. Ó králi, Arjuna pohlédl na Dhṛtarāṣṭrovy syny seřazené ve vojenském šiku a poté řekl Pánu Kṛṣṇovi následující slova.
- VERZ 20:
- Tedaj je Pāṇḍujev sin Arjuna, stoječ na bojnem vozu, na katerem je vihrala zastava s podobo Hanumāna, vzel v roke svoj lok in se pripravil, da izstreli puščice. O kralj, ko je pogledal Dhṛtarāṣṭrove sinove, razvrščene v bojne vrste, je Gospodu Kṛṣṇi rekel naslednje.
- TEXTS 21-22:
- Arjuna řekl: Ó Neselhávající, zajeď prosím s mým vozem mezi obě vojska, abych mohl spatřit bojechtivé přítomné, s nimiž v tomto velkém střetnutí zbraní musím válčit.
- VERZ 21-22:
- Arjuna je rekel: O zanesljivi, prosim, odpelji moj bojni voz med obe vojski, da bom lahko videl vse, ki se želijo bojevati in s katerimi se moram spopasti v tej veliki vojni preizkušnji.
- TEXT 28:
- Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, při pohledu na mé přátele a příbuzné, kteří přede mnou stojí v tak bojovné náladě, cítím, jak se chvějí údy mého těla a vysychá mi v ústech.
- VERZ 28:
- Arjuna je rekel: Dragi moj Kṛṣṇa, ko vidim pred seboj prijatelje in sorodnike v takem borbenem duhu, čutim, kako mi udi drhtijo in kako se mi usta sušijo.
- TEXT 30:
- Nemohu zde již déle stát. Zapomínám se a má mysl je zcela vyvedena z míry. Ó Kṛṣṇo, hubiteli démona Keśīho, vidím před sebou jen příčiny neštěstí.
- VERZ 30:
- Ne morem več stati tukaj. Izgubljam oblast nad seboj in sem popolnoma zmeden. Samo vzroke za nesrečo vidim, o Kṛṣṇa, ki si ubil demona Keśīja.
- TEXT 31:
- Nevím, jak může vzejít něco dobrého z toho, když v této bitvě zabiji své vlastní příbuzné, a nemohu si ani přát následné vítězství, království či štěstí, můj milý Kṛṣṇo.
- VERZ 31:
- Ne vem, kaj dobrega bi lahko sledilo poboju lastnih sorodnikov v tej bitki, dragi moj Kṛṣṇa, pa tudi zmage, kraljestva in sreče, ki bi jih prineslo tako dejanje, si ne želim.
- TEXTS 32-35:
- Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?
- VERZ 32-35:
- O Govinda, čemu nam bodo kraljestvo, sreča in celo življenje samo, če so tisti, za katere bi si vse to lahko želeli, postrojeni na tem bojišču? O Madhusūdana, zakaj naj bi si želel ubiti učitelje, očete, sinove, stare očete, strice, taste, vnuke, svake in druge sorodnike, ki stojijo pred menoj in so se pripravljeni odreči življenju in imetju, čeprav vem, da sicer oni utegnejo ubiti mene? O vzdrževalec vseh živih bitij, nisem se pripravljen bojevati z njimi niti v zameno za vse tri svetove, kaj šele, če dobim za to samo planet Zemljo. Kakšno zadovoljstvo nam bo prinesla smrt Dhṛtarāṣṭrovih sinov?
- TEXT 36:
- Jestliže zabijeme takové agresory, dolehne na nás hřích. Pobít Dhṛtarāṣṭrovy syny a naše přátele proto není správné. Co bychom tím získali, Kṛṣṇo, manželi bohyně štěstí, a jak bychom mohli být šťastní, když zabijeme vlastní příbuzné?
- VERZ 36:
- Če pobijemo take napadalce, bomo zabredli v greh. Zatorej ni prav, da ubijemo Dhṛtarāṣṭrove sinove in svoje prijatelje. Kaj bomo imeli od tega, o Kṛṣṇa, mož boginje sreče, in kako bomo lahko srečni, če pobijemo lastne sorodnike?
- TEXTS 37-38:
- Ó Janārdano, třebaže tito muži se srdci podmaněnými chamtivostí nevidí nic špatného ve zničení svého rodu a v roztržkách se svými přáteli, proč bychom my, kteří zločin ve zničení rodu vidíme, měli spáchat takové hříchy?
- VERZ 37-38:
- O Janārdana, tem možem, katerih srca so polna pohlepa, se pobiti družino in prepirati se s prijatelji ne zdi nič slabega, ampak zakaj naj bi mi, ki vemo, da je uničiti družino zločin, zakrivili taka grešna dejanja?
- TEXT 40:
- Ó Kṛṣṇo, potomku Vṛṣṇiho, když v rodině převládá bezbožnost, dochází k mravnímu úpadku žen a následkem znečištění žen přichází na svět nežádoucí potomstvo.
- VERZ 40:
- O Kṛṣṇa, kadar v družini prevlada brezbožnost, postanejo ženske nečiste, zaradi pokvarjenosti žensk, o Vṛṣṇijev potomec, pa se rojeva nezaželeno potomstvo.
- TEXT 41:
- Přibývání nežádoucího obyvatelstva nutně způsobí pekelný život jak rodině, tak těm, kteří rodinnou tradici ničí. Předkové takových zkažených rodin poklesnou, protože se jim přestane obětovat jídlo a voda.
- VERZ 41:
- Porast nezaželenega prebivalstva zagotovo prinese peklensko življenje tako družini kakor tudi tistim, ki uničujejo družinsko tradicijo. Predniki takih izprijenih družin padejo s svojega položaja, saj jim nihče več ne daruje hrane in vode.
- TEXT 42:
- Špatným jednáním osob ničících rodinnou tradici, jež způsobuje rození nežádoucích dětí, jsou zmařeny společenské plány i činnosti pro blaho rodiny.
- VERZ 42:
- Zaradi zlih del tistih, ki uničujejo družinsko tradicijo in so tako vzrok rojevanja nezaželenih otrok, propadajo stanovske dejavnosti in dejavnosti, namenjene družinski blaginji.
- TEXT 46:
- Sañjaya řekl: Když Arjuna na bitevním poli takto promluvil, odložil luk a šípy a s myslí zaplavenou zármutkem usedl do válečného vozu.
- VERZ 46:
- Sañjaya je rekel: Ko je Arjuna na bojnem vozu sredi bojišča izgovoril te besede, je odložil lok in puščice ter sedel, njegov um pa je preplavila žalost.