Глава 71
71. KAPITOLA
Бог Кр̣ш̣н̣а отива в град Индрапрастха
Pán Krišna v Indraprastě
В присъствието на великия мъдрец На̄рада и на останалите придружители на Бог Кр̣ш̣н̣а Уддхава обмислил положението и рекъл: „О, Господи, нека най-напред кажа, че великият мъдрец На̄рада муни те помоли да отидеш в Хастина̄пура, за да зарадваш братовчед си цар Юдхиш̣т̣хира, който прави приготовления за великото жертвоприношение Ра̄джасӯя. Затова мисля, че Ти незабавно трябва да отидеш там и да помогнеш на царя в това голямо начинание. Макар че е съвсем правилно да приемеш за по-важна молбата на мъдреца На̄рада, в същото време о, Господи, твой дълг е да спасиш отдадените души. Но ако обмислим положението добре, ще могат да се осъществят и двете неща. Никой не може да извърши жертвоприношението Ра̄джасӯя, ако не е победил всички царе. С други думи, цар Юдхиш̣т̣хира не може да извърши това голямо жертвоприношение, без да победи войнствения Джара̄сандха. Само този, който е удържал победа над всички, може да извърши жертвоприношението Ра̄джасӯя. Така че за да осъществим и двете неща, първо трябва да убием Джара̄сандха. Мисля, че ако го победим по някакъв начин, всичко останало само ще дойде на мястото си. Затворените царе ще бъдат освободени и всички с голямо удоволствие ще се наслаждаваме на нечуваната трансцендентална слава, която ще Ти донесе избавлението на невинните царе от тъмницата на Джара̄сандха.
Но цар Джара̄сандха не е обикновен човек. Той се оказа непреодолимо препятствие дори за велики воини, защото физическата му сила се равнява на мощта на десет хиляди слона. Ако изобщо има някой, който да може да го победи, то това е Бхӣмасена, защото и той е силен колкото десет хиляди слона. Най-добре ще бъде Бхӣмасена сам да се бие с него. Така ще избегнем ненужната смърт на много воини. Всъщност трудно ще победим Джара̄сандха, когато той се изправи пред нас с акш̣аухин̣ӣте си. Затова можем да предприемем нещо по-благоразумно. Знаем, че царят е много предан на бра̄хман̣ите и е много щедър към тях. Той никога не отказва да изпълни молбата на някой бра̄хман̣а. Затова според мен Бхӣмасена трябва да отиде при Джара̄сандха, преоблечен като бра̄хман̣а, да поиска от него милостиня и след това да влезе в схватка с него. Освен това обаче трябва да го придружава твоя светлост, за да е сигурна победата му. Ако докато се води битката, Ти присъстваш там, аз съм сигурен, че Бхӣмасена ще победи, защото в твое присъствие всичко невъзможно става възможно. Наистина, единствено с помощта на твоето въздействие Брахма̄ създава вселената, а Шива я разрушава.
Uddhava zvážil situaci a v přítomnosti velkého mudrce Nárady a všech ostatních společníků Pána Krišny promluvil: “Můj milý Pane, ze všeho nejdříve bych chtěl říci, že Tě velký mudrc Nárada požádal, aby ses vypravil do Hastinápuru a potěšil krále Judhišthiru, svého bratrance, který právě provádí rozsáhlé přípravy k vykonání velké oběti zvané Rádžasúja. Myslím proto, že bys tam měl okamžitě jet a pomoci králi v tomto odvážném podniku. Ale ačkoliv by bylo zcela namístě brát pozvání mudrce Nárady jako prvořadé, je zároveň Tvojí povinností, můj Pane, poskytnout ochranu odevzdaným duším. Když celou situaci uvážíme, můžeme oběma záměrům učinit zadost. Nikdo nemůže vykonat oběť Rádžasúju, dokud si nepodrobí panovníky na celém světě. To znamená, že ani král Judhišthira nemůže tuto velkou oběť uspořádat, aniž by zvítězil nad výbojným králem Džarásandhou. Oběť Rádžasúju může provést jen ten, kdo si podrobil všechny světové strany. Abychom tedy dosáhli obojího, musíme nejprve zabít Džarásandhu. Myslím, že když se nám nějakým způsobem podaří nad ním zvítězit, automaticky tím posloužíme všem našim záměrům. Uvěznění králové budou na svobodě a budeme moci s potěšením sledovat, jak se šíří Tvoje transcendentální sláva, neboť vysvobodíš nevinné krále, které Džarásandha zajal.
Král Džarásandha však není obyčejný člověk. Ukázal se jako těžký protivník i pro velké bojovníky, protože jeho tělesná síla se vyrovná síle deseti tisíců slonů. Pokud ho někdo bude schopný přemoci, pak jedině Bhímaséna, protože ten má také sílu deseti tisíců slonů. Nejlepší by bylo, kdyby s ním Bhímaséna bojoval sám. Předešlo by se tím zbytečné smrti mnoha vojáků. Ve skutečnosti bude velice těžké Džarásandhu porazit, postaví-li se na odpor se svými vojenskými oddíly. Můžeme tedy použít taktiku, která je pro danou situaci příhodnější. Víme, že král Džarásandha je velmi nakloněný bráhmanům; je vůči nim skutečně velkorysý a nikdy neodmítne, když ho nějaký bráhmana o něco požádá. Proto myslím, že by se měl Bhímaséna vydat za Džarásandhou v šatech bráhmany, požádat ho o milodar a pak s ním osobně zápasit. A abychom zajistili Bhímasénovo vítězství, mám za to, že bys ho měl doprovázet. Pokud se bude bojovat ve Tvojí přítomnosti, jsem si jistý, že Bhímaséna vyjde z boje vítězně, neboť Tvá přítomnost činí všechno nemožné možným. I Pán Brahmá tvoří tento vesmír a Pán Šiva ho ničí jedině díky Tvému vlivu.
Всъщност Ти си този, който създава и унищожава цялото космическо проявление – Брахма̄ и Шива са просто видимите на повърхността причини. В действителност сътворението и разрушението се извършват от невидимата движеща сила, времето, което е безличностно твое проявление. Всичко е подвластно на тази движеща сила. След като невидимата Ти движеща сила, времето, е в състояние да извършва такива удивителни деяния чрез Брахма̄ и Шива, то нима личното Ти присъствие няма да помогне на Бхӣмасена да победи Джара̄сандха? О, Господи, когато Джара̄сандха бъде убит, съпругите на пленените царе ще бъдат толкова щастливи, задето благодарение на милостта Ти мъжете им са свободни, че всички заедно ще възпяват величието Ти, удовлетворени като гопӣте, когато ги измъкна от ръцете на Шан̇кха̄сура. Всички велики мъдреци, царят на слоновете Гаджендра, богинята на щастието Сӣта̄ и дори родителите Ти бяха спасени благодарение на твоята безпричинна милост. Ние също бяхме спасени и непрекъснато възхваляваме трансценденталното величие на постъпките Ти.
Ve skutečnosti jsi to Ty, kdo tvoří a ničí celý vesmírný projev; Pán Brahmá a Pán Šiva jsou pouze vnějšně viditelné příčiny. Stvoření i zničení ve skutečnosti vykonává neviditelný časový faktor, který je Tvým neosobním zastoupením. Vše je pod vládou času. Když i Tvůj neviditelný časový faktor dokáže prostřednictvím Pána Brahmy a Pána Šivy takové podivuhodné věci, proč by Tvá osobní přítomnost nepomohla Bhímasénovi přemoci Džarásandhu? Můj milý Pane, až bude Džarásandha mrtvý, královny uvězněných panovníků budou opěvovat Tvoji slávu z radosti, že jejich manželé jsou Tvojí milostí na svobodě. Budou stejně šťastné jako gópí, když jsi je vysvobodil z rukou Šankhačúdy. Všichni velcí mudrci, král slonů Gadžéndra, bohyně štěstí Sítá, a dokonce i Tvůj otec a matka vyvázli díky Tvé bezpříčinné milosti z nebezpečí. Zachránil jsi i nás a my za to stále opěvujeme transcendentální slávu Tvých činů.
Затова аз мисля, че ако първо се погрижим да убием Джара̄сандха, това спонтанно ще разреши много други проблеми. А що се отнася до жертвоприношението Ра̄джасӯя, за което се готвят в Хастина̄пура, то ще се състои, независимо дали заради благочестивите дела на пленените царе или заради неблагочестивите постъпки на Джара̄сандха.
Myslím, že když nejdříve zabijeme Džarásandhu, vyřeší to mnoho problémů najednou. Co se týče oběti Rádžasúji pořádané v Hastinápuru, ta se bude moci také uskutečnit — ať už v důsledku zbožných činností uvězněných králů, nebo bezbožných činností Džarásandhy.
О, Господи, ясно е, че трябва да отидеш в Хастина̄пура лично, за да победиш демоничните царе Джара̄сандха и Шишупа̄ла, да освободиш пленените благочестиви царе и да извършиш великото жертвоприношение Ра̄джасӯя. Като имам предвид всичко това, мисля, че веднага трябва да се отправиш към Хастина̄пура.“
Můj milý Pane, zdá se, že bude dobře, když se osobně vydáš do Hastinápuru porazit démonské krále, jako je Džarásandha a Šišupála, vysvobodíš ze zajetí zbožné panovníky a také vykonáš velkou oběť Rádžasúju. Vzhledem ke všem těmto okolnostem si myslím, že bys měl okamžitě odjet do Hastinápuru.”
Съветът на Уддхава бил одобрен от всички присъстващи в съвещателната зала. Те смятали, че отиването на Бог Кр̣ш̣н̣а в Хастина̄пура ще бъде благоприятно от всяка една гледна точка. Всички – великият мъдрец На̄рада, възрастните представители на династията Яду и самият Кр̣ш̣н̣а, Върховната Божествена Личност, подкрепили предложението на Уддхава. Тогава Бог Кр̣ш̣н̣а взел разрешение от баща си Васудева и от дядо си Уграсена и наредил на слугите си Да̄рука и Джаитра незабавно да се приготвят за заминаване. Когато всичко било готово, Бог Кр̣ш̣н̣а се сбогувал отделно с Бог Балара̄ма и с царя на Я̄давите Уграсена, изпратил цариците с децата и необходимия им багаж напред и се качил в колесницата си, на която се развявало знаме с лика на Гаруд̣а.
Uddhavovu radu všichni přítomní ocenili; každý si myslel, že Krišnova návštěva Hastinápuru bude všeobecně prospěšná. Jak velký mudrc Nárada, tak starší členové jaduovské dynastie i samotný Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, Uddhavovo stanovisko podpořili. Pán Krišna pak požádal o svolení svého otce Vasudévu a děda Ugrasénu a ihned pověřil své sluhy Dáruku a Džaitru, aby připravili vše na cestu do Hastinápuru. Jakmile bylo vše přichystáno, Pán Krišna se rozloučil především s Pánem Balarámou a jaduovským králem Ugrasénou, a poté, co vypravil své královny i s dětmi a poslal napřed všechna potřebná zavazadla, nasedl na svůj vůz, nesoucí prapor se znakem Garudy.
Преди шествието да потегли, Бог Кр̣ш̣н̣а удовлетворил великия мъдрец На̄рада, като му предложил различни предмети за обожание. На̄рададжӣ поискал да падне в лотосовите крака на Кр̣ш̣н̣а, но понеже Богът играел ролята на човешко същество, му отдал почитанията си просто наум и напуснал по въздуха съвещателната сграда. Мъдрецът На̄рада обикновено не върви по земната повърхност, а пътува в космическото пространство. След заминаването на На̄рада Бог Кр̣ш̣н̣а се обърнал към пратеника на затворените царе и му казал, че те не трябва да се тревожат, защото Той много скоро ще убие Джара̄сандха, царя на Магадха. И пожелал на пленените царе и на пратеника всичко най-хубаво. След уверението на Бог Кр̣ш̣н̣а пратеникът се върнал при царете и им съобщил радостната вест за предстоящото идване на Бога. Те много се въодушевили от тези новини и с нетърпение зачакали пристигането му.
Než se průvod rozjel, Pán Krišna uspokojil velkého mudrce Náradu obětováním různých předmětů používaných k uctívání. Náradadží chtěl padnout ke Krišnovým lotosovým nohám, ale jelikož Pán hrál úlohu lidské bytosti, vzdal Mu jen úctu v mysli, pojmul Jeho transcendentální podobu do svého srdce a vzdušnou cestou opustil sněmovní palác. Nárada Muni obvykle neputuje po zemském povrchu, ale přemisťuje se vesmírným prostorem. Po Náradově odchodu se Pán Krišna znovu obrátil na posla uvězněných panovníků a řekl mu, že si nemusejí dělat starosti, neboť velice brzy zařídí, aby byl magadhský král Džarásandha zabit. Popřál tedy všem zajatým králům i jejich poslovi vše nejlepší. S tímto ujištěním od Pána Krišny se posel vrátil k uvězněným králům a sdělil jim tu radostnou zprávu, že je Pán brzy navštíví. Všichni králové byli z té zprávy šťastní a toužebně očekávali Pánův příchod.
Колесницата на Бог Кр̣ш̣н̣а потеглила заедно с още много други колесници, съпровождани от слонове, конница, пеши воини и други подобни царски атрибути. Звуците на тръбите, барабаните, тромпетите, раковините, роговете и корнетите се сливали в хор, който огласял всичко наоколо. Шестнайсетте хиляди царици на Кр̣ш̣н̣а начело с богинята на щастието Рукмин̣ӣдевӣ, съвършената съпруга на Кр̣ш̣н̣а, и съпровождани от синовете си, следвали Бог Кр̣ш̣н̣а. Те били облечени в скъпи дрехи и носели накити, а телата им били намазани със сандалов балсам и украсени с гирлянди от благоуханни цветя. Всички следвали своя възвишен съпруг Бог Кр̣ш̣н̣а на носилки, пищно украсени с коприна, знамена и златна дантела. Пешите воини носели в ръце щитове, мечове и секири и охранявали цариците. В края на шествието, където били съпругите и децата на другите участници, пътували множество леки момичета. Много товарни животни – бикове, биволи, мулета и магарета – носели шатрите, постелите и килимите, а жените били настанени в носилки на гърба на камилите. Викове отвсякъде съпровождали това внушително и живописно шествие, в което се виждали разноцветни знамена, чадъри, ча̄мари, различни видове оръжия, дрехи, накити, шлемове и брони. Шествието блестяло на слънчевата светлина и наподобявало океана с високите му вълни и с акулите.
Kočár Pána Krišny vyjel do Hastinápuru v koloně mnoha dalších vozů, slonů, jezdectva, pěchoty a se vším ostatním, co náleží ke královskému průvodu. Zároveň se rozezvučely polnice, bubny, trubky, lastury a rohy a jejich příznivý hlasitý zvuk se nesl do všech stran. Šestnáct tisíc královen v čele s bohyní štěstí Rukminídéví, Krišnovou ideální manželkou, jelo společně se svými syny hned za Pánem Krišnou. Královny měly na sobě drahocenné šaty a šperky a těla měly potřená santálovou pastou a ověnčená girlandami z vonných květů. Následovaly svého vznešeného chotě, Pána Krišnu, na královských nosítkách vyložených hedvábím, ozdobených vlajkami a olemovaných zlatem. Pěšáci se štíty, meči a oštěpy tvořili jejich tělesnou stráž. Průvod uzavíraly ženy a děti všech ostatních členů doprovodu a za nimi šlo ještě mnoho kurtizán. Mnohá nákladní zvířata jako býci, buvoli, muli a osli nesla stany, lůžkoviny a koberce a ženy z doprovodu seděly v samostatných nosítkách na hřbetech velbloudů. Pestrý průvod, ze kterého se stále ozýval křik, byl zároveň přehlídkou různobarevných vlajek, slunečníků, ovívadel a různých druhů zbraní, oděvů, ozdob, helmic i zbroje. Průvod na slunci zářil a podobal se oceánu s vysokými vlnami a žraloky.
Така хората на Кр̣ш̣н̣а се придвижвали към Хастина̄пура (Ню Делхи). Постепенно те прекосили царствата А̄нарта (провинция Гуджарат), Саувӣра (Сурат), великата пустиня Ра̄джастха̄н и след това Курукш̣етра. Тези царства били разделени от множество планини, реки, градове, села, пасища и мини. По пътя си шествието минало през всички тези места. На път за Хастина̄пура Богът преминал двете големи реки Др̣ш̣ватӣ и Сарасватӣ. След това прекосил провинциите Пан̃ча̄ла и Матся и най-накрая пристигнал в Индрапрастха.
Krišnův průvod se ubíral směrem k Hastinápuru (dnešnímu Novému Dillí) a postupně procházel skrze království Ánarta (provincii Gudžarát), Sauvíra (Surat), velkou rádžasthánskou poušť až ke Kurukšétře. Mezi těmito zeměmi ležela mnohá pohoří, řeky, města, vesnice, pastviny a doly. Všemi těmi místy průvod na své cestě prošel. Pán cestou do Hastinápuru překročil dvě velké řeky, Drišadvatí a Sarasvatí, potom projel provinciemi Paňčála a Matsja, až nakonec dorazil do Hastinápuru neboli Indraprasthy.
Едно посещение на Кр̣ш̣н̣а, Върховната Божествена Личност, не е нещо обикновено. Затова когато цар Юдхиш̣т̣хира научил, че Бог Кр̣ш̣н̣а пристига в столицата му Хастина̄пура, така се зарадвал, че косата му се изправила в екстаз и той веднага излязъл от града, за да посрещне Бога както подобава. Той наредил да свирят инструменти и да звучат песни, а учените бра̄хман̣и от града започнали високо да пеят химни от Ведите. Бог Кр̣ш̣н̣а е известен като Хр̣ш̣ӣкеша, господаря на сетивата, и цар Юдхиш̣т̣хира отишъл да го посрещне така, както сетивата се свързват с животворното съзнание. Цар Юдхиш̣т̣хира бил по-голям братовчед на Кр̣ш̣н̣а. Той изпитвал естествена, силна обич към Бога и щом го видял, сърцето му се изпълнило с любов и нежност. Той не бил виждал Бога много дни и затова се радвал на голямото щастие да го види сега пред себе си. Царят отново и отново прегръщал Кр̣ш̣н̣а с много обич.
Setkání s Nejvyšší Osobností Božství, Krišnou, není všední událost. Když se tedy král Judhišthira dozvěděl, že Pán Krišna přijel do jeho sídelního města Hastinápuru, měl takovou radost, že se mu ve velké extázi zježily chlupy na těle, a okamžitě pospíchal ven z města, aby Pána řádně přivítal. Nařídil, aby hrály různé hudební nástroje a zněly písně, a učení bráhmanové města začali hlasitě recitovat védské hymny. Pán Krišna je známý jako Hrišíkéša, vládce smyslů, a král Judhišthira Mu vyšel v ústrety, aby Ho uvítal stejně, jako se smysly setkají s životním vědomím. Král Judhišthira byl Krišnův starší bratranec. Přirozeně k Pánu cítil silnou náklonnost, a jakmile Ho spatřil, jeho srdce se naplnilo láskou a dojetím. Neviděl Pána už mnoho dní, a proto považoval za veliké štěstí, že Ho má před sebou. S hlubokým citovým pohnutím Pána Krišnu znovu a znovu objímal.
Вечната форма на Кр̣ш̣н̣а е неизменна обител на богинята на щастието. Цар Юдхиш̣т̣хира прегърнал Кр̣ш̣н̣а и се освободил от всички замърсявания на материалното битие. Той мигновено почувствал трансцендентално блаженство и се потопил в океан от щастие. В очите му се появили сълзи, а тялото му потрепервало в екстаз. Той напълно забравил, че се намира в този материален свят. След това Бхӣмасена, вторият брат от Па̄н̣д̣авите, се усмихнал, прегърнал Бог Кр̣ш̣н̣а, когото смятал за свой братовчед по майчина линия, и изпаднал в неописуем екстаз. Бхӣмасена бил така изпълнен с екстаз, че също забравил материалното си съществуване. След това Бог Шрӣ Кр̣ш̣н̣а прегърнал лично останалите трима Па̄н̣д̣ави – Арджуна, Накула и Сахадева. Очите на тримата братя се напълнили със сълзи и Арджуна многократно прегръщал Кр̣ш̣н̣а, защото двамата били много близки приятели. След прегръдката на Бог Кр̣ш̣н̣а двамата по-малки братя Па̄н̣д̣ави паднали в лотосовите му крака, за да отдадат почитания. После Бог Кр̣ш̣н̣а се поклонил на присъстващите бра̄хман̣и и на възрастните Каурави, сред които били Бхӣш̣ма, Дрон̣а и Дхр̣тара̄ш̣т̣ра. Там били и много царе от провинциите Куру, Ср̣н̃джая, Кекая и от други провинции и Бог Кр̣ш̣н̣а разменил с тях вежливи поздрави както било редно. Опитните четци сӯти, ма̄гадхи и вандини отдали заедно с бра̄хман̣ите почтителни молитви на Бога. Актьори и музиканти като Гандхарвите, а също и царски шутове забили барабани и мр̣дан̇ги, засвирили с раковини, литаври, вӣн̣ӣ и тръби и започнали да забавляват Бога с танците си. Така Бог Кр̣ш̣н̣а, всеславната Върховна Божествена Личност, влязъл във величествения и красив град Хастина̄пура. През това време всички хора говорели за величието на Бога и възхвалявали трансценденталното му име, качества, форма…
Věčná podoba Pána Krišny je stálým sídlem bohyně štěstí. Jakmile Ho král Judhišthira obejmul, zbavil se veškerého znečištění hmotné existence. Ihned pocítil transcendentální blaženost a ponořil se do oceánu štěstí. Do očí se mu nahrnuly slzy a jeho tělo se chvělo v extázi. Úplně zapomněl, že žije v hmotném světě. Pak Krišnu s úsměvem objal Bhímaséna, druhý z Pánduovských bratrů, který Krišnu považoval za svého bratrance z matčiny strany, a stejně jako bratr upadl do veliké extáze. I Bhímasénu naplnily takové extatické pocity, že na čas zapomněl na hmotný život. Potom Pán Krišna objal tři zbývající Pánduovce—Ardžunu, Nakulu a Sahadévu. Oči všech tří bratrů se zalily slzami a Ardžuna objímal Krišnu znovu a znovu, protože byli důvěrní přátelé. Oba mladší bratři padli poté, co je Pán Krišna objal, k Jeho nohám na projev úcty. Pak se Pán Krišna poklonil přítomným bráhmanům i starším členům kuruovské dynastie, jako byli Bhíšma, Dróna a Dhritaráštra. Bylo tam mnoho králů z různých provincií, jako například Kuru, Sriňdžaja a Kékaja, a se všemi se Pán Krišna náležitě přivítal a projevili si vzájemnou úctu. Profesionální přednašeči, jako sūtové, māgadhové a vandī, doprovázení bráhmany, přednášeli Pánu uctivé modlitby. Umělci a hudebníci, jako Gandharvové, a také královští šašci hráli na bubny panava, lastury, kotle, víny, mridangy a trubky a pro Pánovo potěšení předváděli své taneční umění. Takto vstoupil slavný Pán Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, do velkého města Hastinápuru, které bylo bohaté ve všech ohledech. Když vcházel do města, všichni lidé mluvili o Jeho slávě a velebili Jeho transcendentální jméno, vlastnosti, podobu a tak dále.
Пътищата, улиците и алеите на Хастина̄пура били напръскани с благоуханна вода от хоботите на упоени слонове. Във всички части на града се виждали разноцветни гирлянди и знамена, които украсявали къщите и улиците. На големите кръстовища се издигали порти, отрупани със златни украшения, а от двете им страни били поставени златни кани за вода. Тази бляскава украса подчертавала великолепието на града. Всички жители се включили в тържеството, събрани на големи тълпи, напръскани с благоухания, облечени в ярки нови дрехи и окичени с украшения и гирлянди от цветя. Десетки хиляди светилници, закачени по корнизите и стените, по колоните, архитравите (напречните греди над колоните) или пък поставени в основите на колоните, осветявали къщите. Отдалеч блясъкът им напомнял за празненствата в деня на Дӣпа̄валӣ (един особен празник, честван в деня на Новата година по индуския календар). В самите къщи горели прекрасни благовония, димът се процеждал през отворените прозорци и правел обстановката още по-приятна. На покрива на всяка къща плющели знамена, а златните водни кани хвърляли ярки отблясъци.
Hastinápurské cesty, ulice a uličky byly pokropené voňavou vodou z chobotů omámených slonů. Na různých místech města zdobily domy a ulice barevné girlandy a vlajky. Na důležitých křižovatkách stály zlatem ozdobené brány a po jejich obou stranách byly umístěné zlaté džbány s vodou. Tato skvostná výzdoba doplňovala bohatství města. Obyvatelé, oblečení do nových barevných šatů a ozdobení šperky, květinovými girlandami a navonění, se shromažďovali po celém městě a podíleli se na slavnosti. Všechny domy byly osvětlené stovkami a tisíci lamp umístěných na římsách, zdech, sloupech, podstavcích i trámech spočívajících na hlavicích sloupů; při pohledu z dálky připomínaly jejich paprsky slavnost Dípávalí (pořádanou na oslavu Nového roku hinduistického kalendáře). V domech doutnaly vonné tyčinky a jejich dým vycházel okny ven a vytvářel příjemnou atmosféru. Nad všemi domy vlály vlajky a na střechách zářily zlaté džbány.
Бог Кр̣ш̣н̣а влязъл в града на Па̄н̣д̣авите и бавно тръгнал напред, наслаждавайки се на тази красота. Когато младите момичета във всеки дом научили, че Бог Кр̣ш̣н̣а, единственият, който заслужава да се види, минава по улицата, изпитали силно желание да зърнат тази славна личност. Косите им се разпуснали, а стегнатите им сарита се разхлабили и те припряно се втурнали да го видят. Те изоставили домашната си работа, а тези, които си били легнали със съпрузите си, ги напуснали, без да му мислят, и излезли право на улицата, за да видят Бог Кр̣ш̣н̣а. Шествието от слонове, коне, колесници и пеши воини било огромно и някои хора се качили на покривите, за да виждат по-добре. Те били във възторг, защото виждали да минава Бог Шрӣ Кр̣ш̣н̣а с хилядите си царици, обсипвали шествието с цветя и сърдечно прегръщали Бог Кр̣ш̣н̣а в мислите си. Когато го видели сред многобройните му царици, досущ като кръглата луна, заобиколена от другите светила, те започнали да си говорят следното.
Pán Krišna tedy vstoupil do města Pánduovců, vychutnával krásnou atmosféru a zvolna postupoval dále. Když mladé dívky v domech slyšely, že Pán Krišna — jediný, koho stojí za to vidět — prochází ulicemi, velice si přály tuto slavnou osobnost spatřit. Tolik za Ním pospíchaly, že se jim rozpustily vlasy a jejich pevně utažená sárí se povolila. Zanechaly domácích prací a ty, které ležely v posteli se svými manželi, je ihned opustily a vyběhly přímo na ulici, aby mohly spatřit Pána Krišnu. Průvod slonů, koní, vozů a pěších vojáků byl početný, a tak některé dívky, které nemohly v davu dobře vidět, vyšly na střechy domů. Uspokojené pohledem na Pána Šrí Krišnu s Jeho tisíci královen shazovaly na průvod květy, v duchu Pána Krišnu objímaly a srdečně Ho vítaly. Když Ho viděly uprostřed Jeho mnoha královen, jako úplněk obklopený spoustou hvězd, začaly spolu hovořit.
Една девойка казала на приятелката си: „Скъпа моя, много трудно е да се предположи какви благочестиви дела са извършили тези царици, за да могат постоянно да се наслаждават на усмихнатото лице на Кр̣ш̣н̣а и на любовния му поглед.“ Докато Бог Кр̣ш̣н̣а вървял по улицата, един по един идвали заможните жители, които имали големи богатства, ползвали се с уважение и били освободени от греховни дейности. Те идвали да приветстват Бога с благоприятни дарове и го обожавали като смирени слуги.
Jedna dívka řekla druhé: “Má milá přítelkyně, jen stěží můžeme odhadnout, jaké zbožné činnosti musely tyto královny vykonat, že se teď mohou bez přestání radovat z Krišnových úsměvů a milujících pohledů.” Zatímco Pán Krišna kráčel ulicemi, každou chvíli před Něho předstoupili někteří z občanů, bohatí, úctyhodní a prostí hříšných činností, aby Mu předali různé příznivé dary na uvítanou ve městě. Takto Ho uctívali jako pokorní služebníci.
Бог Кр̣ш̣н̣а влязъл в двореца и щом го зърнали, всички жени били покорени от любов към него. Те приветствали Бога с блеснали погледи, които издавали нежната им привързаност към него. Бог Кр̣ш̣н̣а се усмихнал в отговор на чувствата и жестовете, с които го посрещали. Кунтӣ, майката на Па̄н̣д̣авите, видяла племенника си Бог Кр̣ш̣н̣а, Върховната Божествена Личност, и сърцето ѝ се преизпълнило с любов и нежност. Тя веднага се изправила от ложето си, отишла при него със снаха си Драупадӣ и го прегърнала с майчинска обич и топлота. Цар Юдхиш̣т̣хира въвел Кр̣ш̣н̣а в двореца и във възторжената си радост толкова се смутил, че съвсем забравил какво трябва да направи, за да посрещне Кр̣ш̣н̣а както подобава, и как трябва да го обожава. С радост Бог Кр̣ш̣н̣а отдал смирени почитания на Кунтӣ и на другите възрастни жени в двореца. По-малката му сестра Субхадра̄ стояла редом с Драупадӣ и двете заедно се поклонили в лотосовите крака на Бога. По знак на Кунтӣ Драупадӣ донесла дрехи, накити и гирлянди и с тях посрещнали цариците Рукмин̣ӣ, Сатябха̄ма̄, Бхадра̄, Джа̄мбаватӣ, Ка̄линдӣ, Митравинда̄, Лакш̣ман̣а̄ и преданата Сатя̄. След като били посрещнати тези най-високопоставени царици на Бог Кр̣ш̣н̣а, били приветствани и останалите както подобава. Цар Юдхиш̣т̣хира се разпоредил да подготвят покоите на Кр̣ш̣н̣а и се погрижил всички, които дошли с него – цариците, воините, министрите и помощниците, – да са добре настанени. Той наредил всеки следващ ден от престоя им у Па̄н̣д̣авите да им се оказват все нови и нови почести.
Jakmile Pán Krišna vstoupil do paláce, všechny ženy tam k Němu pocítily silnou náklonnost, jen co Ho zahlédly. Ihned Ho vítaly s rozzářenýma očima, které vyjadřovaly jejich lásku k Němu, a Pán Krišna se usmíval a přijímal jejich city a uvítání. Když královna Kuntí, matka Pánduovců, uviděla svého synovce Pána Krišnu, Nejvyšší Osobnost Božství, zaplavila ji láska a náklonnost. Okamžitě vstala ze svého lůžka, společně se svou snachou Draupadí Mu vyšla vstříc a s mateřskou láskou Ho objala. Když Mahárádž Judhišthira uvedl Krišnu do paláce, byl radostí tak zmatený, že prakticky zapomněl, co má v danou chvíli dělat, aby Ho náležitě přivítal a uctil. Pán Krišna s potěšením prokazoval úctu královně Kuntí i ostatním starším ženám v paláci. Jeho mladší sestra Subhadrá tam také stála s Draupadí a obě se s úctou klaněly Pánovým lotosovým nohám. Na pokyn své tchyně přinesla Draupadí oděvy, ozdoby a girlandy, a tím vším společně uvítaly královny Rukminí, Satjabhámu, Bhadru, Džámbavatí, Kálindí, Mitravindu, Lakšmanu a oddanou Satju. Tyto hlavní královny Pána Krišny byly přivítány jako první a potom se dostalo náležitého přijetí i ostatním královnám. Král Judhišthira se postaral, aby si Krišna mohl odpočinout, a dohlédl na pohodlné ubytování všech, kteří přijeli s Ním — Jeho královen, vojáků, ministrů i tajemníků. Zařídil, aby po celou dobu jejich pobytu jako hosté Pánduovců zažili každý den přijetí na nový způsob.
По това време Бог Кр̣ш̣н̣а с помощта на Арджуна разрешил на Агни, бога на огъня, да погълне гората Кха̄н̣д̣ава. По време на пожара Кр̣ш̣н̣а спасил демона Мая̄сура, който се криел в гората. Мая̄сура се почувствал задължен към Па̄н̣д̣авите и Бог Кр̣ш̣н̣а за избавлението си и построил в град Хастина̄пура прекрасна съвещателна сграда. За да достави удоволствие на Юдхиш̣т̣хира, Бог Кр̣ш̣н̣а останал в Хастина̄пура няколко месеца и се забавлявал, като скитал насам-натам. Двамата с Арджуна карали колесници, следвани от множество воини.
Právě během této doby Pán Šrí Krišna s Ardžunovou pomocí umožnil bohu ohně Agnimu, aby pozřel ke své spokojenosti les Khándava. V průběhu lesního požáru zachránil Krišna démona Majásuru, který se tam skrýval. Zachráněný Majásura se cítil Pánduovcům a Pánu Krišnovi zavázán a vystavěl jim v Hastinápuru jedinečný sněmovní palác. Pro potěšení krále Judhišthiry zůstal Pán Krišna v Hastinápuru několik měsíců. Během svého pobytu se rád toulal na různá místa. Často si vyjížděl s Ardžunou na vozech a mnoho bojovníků a vojáků jezdilo s nimi.
Така завършва пояснението на Бхактиведанта върху седемдесета и първа глава на книгата „Кр̣ш̣н̣а, изворът на вечно наслаждение“, наречена „Бог Кр̣ш̣н̣а отива в град Индрапрастха“.
Takto končí Bhaktivédántův výklad 71. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Pán Krišna v Indraprastě”.