Глава 15
15. KAPITOLA
Убиването на Дхенука̄сура
Zabití Dhénukásury
Така Шрӣ Кр̣ш̣н̣а и по-големият му брат Балара̄ма преминали детската възраст, наречена каума̄ра, и навлезли в пауган̣д̣а, възрастта от шестата до десетата година. Тогава пастирите се посъветвали и решили да поверят кравите на всички момчета, които били навършили пет години. Водейки кравите на паша, Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма обхождали Вр̣нда̄вана и пречиствали земята със стъпките си.
Tímto způsobem trávili Šrí Krišna a Jeho starší bratr Balaráma dětský věk zvaný kaumāra a pak vstoupili do věku paugaṇḍa, který trvá od šestého do desátého roku. V té době všichni pastevci po poradě došli k závěru, že chlapci starší pěti let dostanou na starost pasení krav. Takto pověřeni péčí o krávy procházeli Krišna a Balaráma křížem krážem Vrindávanem a očišťovali zemi otisky svých lotosových nohou.
Придружен от пастирчетата и Балара̄ма, Кр̣ш̣н̣а подкарал кравите напред и засвирил с флейтата си в гората на Вр̣нда̄вана, която била обрасла с цветя, растения и сочна трева. Гората на Вр̣нда̄вана е свята като чистия ум на преданите и е пълна с пчели, цветя и плодове. Птиците в нея пеят, а водата в езерата е кристалночиста и ободрява след всякаква умора. Постоянно духа лек благоуханен ветрец, който освежава ума и тялото. Кр̣ш̣н̣а, приятелите му и Балара̄ма навлезли в гората и като зърнали приказната картина, започнали да ѝ се наслаждават. Кр̣ш̣н̣а видял, че всички дървета са със свежи листа, че са отрупани с плодове и се привеждат към земята, сякаш искат да го поздравят, като докоснат лотосовите му крака. Той бил много доволен от дърветата, плодовете и цветята и се усмихнал, предугаждайки желанията им.
Krišna v doprovodu pasáčků a Balarámy hnal krávy a hrál na flétnu ve vrindávanských lesích, které byly plné květů, zeleně a pastvin. Vrindávanský les byl posvěcený jako čistá mysl oddaného a plný včel, květů a ovoce. Zpívali tam ptáci a jezírka s čistou vodou poskytovala úlevu od únavy. Neustále tam vál příjemně vonící vánek, který osvěžoval mysl i tělo. Krišna se svými přáteli a Balarámou vstoupil do lesa, a když viděl, jak je tam krásně, z celého srdce se radoval z příjemné atmosféry. Viděl, jak se všechny stromy s čerstvými výhonky a obtěžkané ovocem, sklánějí k zemi, jako by Ho chtěly uvítat tím, že se dotknou Jeho lotosových nohou. Chování stromů, ovoce a květů Ho velice potěšilo a usmíval se, neboť pochopil jejich touhy.
След това Кр̣ш̣н̣а казал на по-големия си брат Балара̄ма: „Скъпи братко, Ти си по-висшестоящ от всички нас и полубоговете обожават твоите лотосови крака. Погледни само как тези отрупани с плодове дървета са се навели, за да обожават лотосовите Ти крака. Като че ли се опитват да излязат от мрака, в който са попаднали, като са станали дървета. Всъщност дърветата, родени в земите на Вр̣нда̄вана, не са обикновени живи същества. Тъй като в миналите си животи са имали имперсонални възгледи, те са поставени в това неподвижно съществувание, но сега имат възможност да те видят във Вр̣нда̄вана и те се молят да могат да напреднат още в духовния живот заради това че общуват със самия теб.
Potom Krišna takto promluvil ke svému staršímu bratrovi Balarámovi: “Milý bratře, jsi nám všem nadřízený a polobozi uctívají Tvé lotosové nohy. Jen pohleď, jak se tyto stromy plné ovoce a květů klaní, aby Tvým lotosovým nohám vzdaly úctu. Zdá se, že se snaží dostat z temnoty, která je donutila přijmout podobu stromů. Stromy, které se narodí ve vrindávanské zemi, ve skutečnosti nejsou obyčejné živé bytosti. Ve svých minulých životech zastávaly neosobní názor a nyní byly umístěny do tohoto životního postavení bez možnosti pohybu. Zároveň však dostaly příležitost vidět Tě ve Vrindávanu a modlí se, aby prostřednictvím Tvé osobní společnosti udělaly další pokrok v duchovním životě.
Обикновено дърветата са живи същества в проявната форма на тъмнината. Философите имперсоналисти са потънали в тази тъмнина, но те се измъкват от нея, когато Ти присъстваш. Според мен пчелите, които жужат около теб, в миналите си животи сигурно са Ти били предани. Те не могат да те напуснат, защото никой не може да бъде по-добър и по-любещ господар от теб. Ти си върховната и изначална Божествена Личност и пчелите просто се опитват да разпространяват славата Ти, като непрекъснато те възпяват. Мисля, че някои от тях са били велики мъдреци и предани на твоя светлост, но сега са се прикрили под формата на пчели, защото не могат да се лишат от присъствието Ти дори за миг. Скъпи братко, Ти си върховният Бог, когото всички обожават. Виж само как пауните танцуват въодушевени пред теб. И сърните те приветстват със същата любов, която изпитват гопӣте. А кукувиците, които обитават тази гора, те посрещат с небивала радост, защото знаят, че появяването Ти у дома им е много благоприятно. Обитателите на Вр̣нда̄вана те възхваляват, въпреки че са дървета и животни. Те са подготвили всичко, за да те посрещнат възможно най-добре, както великите души посрещат друга велика душа у дома си. А земята е толкова добродетелна и толкова щастлива, че следите от лотосовите Ти крака бележат тялото ѝ.
Těla stromů obvykle dostávají živé bytosti podléhající kvalitě temnoty. Neosobní filosofové se nacházejí v této temnotě, ale mohou ji odstranit, pokud plně využijí Tvé přítomnosti. Myslím si, že včely, které kolem Tebe krouží, musely být v minulých životech Tvoji oddaní. Nemohou Tě opustit, protože není lepšího, laskavějšího Pána, než jsi Ty. Jsi svrchovaná a původní Osobnost Božství a tyto včely se snaží neustálým opěvováním šířit Tvoji slávu. Myslím, že některé z nich musely být velcí mudrci, Tvoji oddaní, a nyní se vydávají za včely, neboť se ani na okamžik nedokáží vzdát Tvojí společnosti. Můj milý bratře, jsi Nejvyšší Bůh hodný uctívání. Jen se podívej, jak před Tebou pávi tancují ve velké extázi. Jeleni, kteří se chovají jako gópí, Tě vítají se stejnou náklonností a kukačky hnízdící v tomto lese Tě vítají radostným, líbezným kukáním, protože chápou, že Tvůj příchod do jejich domova přináší štěstí. Tito obyvatelé Vrindávanu Tě opěvují, i když jsou to zvířata a stromy. Chtějí Tě přivítat, jak nejlépe dovedou, jak je u velkých duší obvyklé, když vítají jinou velkou duši ve svých domovech. Co se týče zdejší země, je velice zbožná a požehnaná, neboť její tělo značí otisky Tvých lotosových nohou.
Съвсем естествено е жителите на Вр̣нда̄вана да посрещат по този начин велика личност като теб. Билките, тревите и растенията са много щастливи, че докосват лотосовите Ти крака. И от допира на ръцете Ти младите вейки стават толкова великолепни. Планините и реките са така прекрасни, защото ги удостояваш с погледа си. Но девойките на Враджа, гопӣте, които са привлечени от красотата Ти, са най-прекрасни, защото ги прегръщаш със силните си ръце.“
Pro tyto obyvatele Vrindávanu je zcela přirozené, že takto vítají velkou osobnost, jako jsi Ty. I byliny, liány a další rostliny mají to štěstí, že se mohou dotýkat Tvých lotosových nohou. Tyto rostliny budou také slavné, neboť se nehty na svých rukou dotýkáš jejich výhonků. Kopce a řeky jsou nyní proslaveny tím, že se na ně díváš. A vradžské dívky, gópí, jsou nejslavnější, protože Tě přitahují svojí krásou a Ty je objímáš svými silnými pažemi.”
Така Бог Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма се наслаждавали на общуването с жителите на Вр̣нда̄вана и с кравите и теленцата на брега на Ямуна̄ и им доставяли пълно удоволствие. Някъде ги придружавали приятелите им. Момчетата пеели, имитирали жуженето на пчелите и така съпровождали Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма, които носели гирлянди от горски цветя. Докато вървели, от време на време момчетата подражавали на крякането на лебедите в езерата, а когато срещали танцуващи пауни, повтаряли пред Кр̣ш̣н̣а движенията им. Кр̣ш̣н̣а също започвал да движи шията си, да танцува като пауните и да разсмива приятелите си.
Tímto způsobem se Pán Krišna a Balaráma, pasoucí telátka a krávy na březích řeky Jamuny, těšili z obyvatel Vrindávanu ke své plné spokojenosti. Na některá místa Je doprovázeli Jejich přátelé. Chlapci zpívali, napodobovali bzučení včel a drželi se blízko Krišny a Balarámy, kteří měli na krku girlandy z lesních květů. Cestou chlapci někdy napodobovali kvákavé zvuky labutí na jezerech nebo před Krišnou tancovali jako pávi, které předtím viděli. Také Krišna hýbal krkem, a napodoboval tak tanec, čímž své přátele rozesmál.
Кравите, за които се грижел Кр̣ш̣н̣а, имали различни имена и Той винаги ги викал с любов. Щом чуели, че Кр̣ш̣н̣а ги търси, те веднага отговаряли с мучене и момчетата до насита се наслаждавали на тези взаимоотношения. Те издавали звуци като най-различни птици, особено като чакори, пауни, кукувици и бха̄радва̄джи. Когато понякога момчетата виждали малките животни да бягат, подплашени от рева на тигрите и лъвовете, те заедно с Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма се престрували, че също се плашат, и хуквали с тях. Когато усещали умора, сядали, Балара̄ма отпускал главата си в скута на някое момче, за да си почине, а Кр̣ш̣н̣а идвал и започвал да разтрива краката му. Понякога Той му веел с ветрило от палмови листа и приятният полъх разхлаждал и ободрявал тялото на Балара̄ма. Докато Балара̄ма си почивал, останалите момчета често танцували и пеели, а друг път се боричкали и се надскачали. Кр̣ш̣н̣а веднага отивал при тях, всички се хващали за ръце и Той се наслаждавал на близостта им, смеел се и хвалел игрите им. Когато Кр̣ш̣н̣а чувствал умора или изтощение, понякога се подслонявал в корените на някое голямо дърво или лягал в скута на някое пастирче. Той лежал, отпуснал глава върху корена или в скута на момчето, а другите деца идвали, разтривали краката му и му веели с ветрило от листа. За да му доставят удоволствие, най-надарените момчета пеели с нежни гласове. И съвсем скоро умората на Кр̣ш̣н̣а изчезвала. Върховната Божествена Личност, Кр̣ш̣н̣а, за чиито крака се грижи богинята на щастието, се държал с пастирчетата, като че ли е един от тях. Той разширявал вътрешната си енергия и изглеждал като обикновено селско момче. Но макар че имал такъв вид, понякога Той доказвал, че е Върховната Божествена Личност. Често се случва разни особи да се представят за Върховната Божествена Личност и да мамят лековерните – но това е единственото, което те могат да направят; те не са в състояние да покажат могъществото на Бога.
Krávy, o které se Krišna staral, měly různá jména a Krišna je s láskou volal. Jakmile Ho uslyšely, okamžitě odpovídaly bučením a chlapcům se tato výměna vztahů nesmírně líbila. Všichni napodobovali hlasy různých ptáků, zvláště čakórů, pávů, kukaček a bháradvádžů. Někdy viděli, jak slabší zvířata utíkají ve strachu z řevu tygrů a lvů, a tehdy chlapci, i s Krišnou a Balarámou, z legrace utíkali s nimi. Když se cítili unaveni, posadili se a Balaráma si položil hlavu do klína některého z hochů, aby si odpočinul. Krišna okamžitě přiběhl a začal masírovat Balarámovi nohy. Jindy vzal Krišna palmový list a ovíval Balarámovo tělo, čímž vytvářel příjemný vánek, který zahnal Jeho únavu. Zatímco Balaráma odpočíval, jiní chlapci občas tančili nebo zpívali a jindy spolu zápasili nebo skákali. Když se takto bavili, Krišna se k nim okamžitě přidal; chytil je za ruce a radoval se z jejich společnosti, smál se a vychvaloval jejich činnosti. Když se Krišna unavil, využil kořenu velkého stromu nebo klína některého chlapce a lehnul si. Když odpočíval s pasáčkovým klínem nebo kořenem stromu místo polštáře, někteří z hochů Mu přišli masírovat nohy a jiní Ho ovívali vějířem z listů. Ti hoši, kteří uměli pěkně zpívat, Ho těšili sladkým zpěvem, a Krišnova únava tak rychle zmizela. Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, o jehož nohy pečuje bohyně štěstí, expandoval svou vnitřní energii, aby vypadal jako vesnický chlapec, a sdílel společnost pasáčků jako jeden z nich. Ale navzdory tomu, že vypadal jako vesnický kluk, se naskytly situace, kdy prokázal, že je Nejvyšší Osobnost Božství. Někdy se lidé vydávají za Nejvyšší Osobnost Božství a podvádějí nevinné lidi, ale jediné, co dokáží, je podvádět; nedokáží projevit moc Boha.
Докато в присъствието на безмерно щастливите си приятели Кр̣ш̣н̣а проявявал вътрешната си енергия, се появила още една възможност Той да покаже свръхчовешкото си могъщество на Бог. Най-близките приятели на Кр̣ш̣н̣а – Шрӣда̄ма̄, Субала и Стока-кр̣ш̣н̣а – отишли при Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма и им казали с голяма любов: „Скъпи Балара̄ма, Ти си много могъщ и ръцете Ти са много силни. Скъпи Кр̣ш̣н̣а, Ти с лекота убиваш демоните, които предизвикват безпокойства. Молим ви, обърнете внимание на голямата гора Та̄лавана, която се намира съвсем наблизо. В нея растат палми, отрупани с плодове. Някои плодове вече са нападали по земята, други са още на дърветата, но са добре узрели. Мястото е толкова хубаво! Обаче в него има един голям демон, Дхенука̄сура, и дотам е много трудно да се стигне. Никой не може да се приближи и да обере плодовете. Скъпи Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма, демонът стои там, приел формата на магаре, заобиколен от свои приятели демони, които също са се превърнали в магарета. Те са много силни и затова да се стигне до мястото, е много трудно. Скъпи братя, вие сте единствените, които могат да убият тези демони. Всички други се боят, че ще загинат, ако отидат там. Дори животните и птиците не ходят вече в тази гора. Всички са я напуснали. Можем да усещаме само сладкото благоухание, което се носи от това място. Както изглежда, досега никой още не е опитал сочните плодове по земята и на дърветата. Скъпи Кр̣ш̣н̣а, честно да си признаем, този сладък мирис много ни привлича. Скъпи Балара̄ма, нека отидем там заедно, за да опитаме плодовете. Ароматът им вече се разнася навсякъде. Не го ли усещате?“
Zatímco se Krišna takto věnoval svým transcendentálním zábavám, při kterých ve společnosti nejpožehnanějších pasáčků krav projevoval svou vnitřní energii, dostal další příležitost k tomu, aby předvedl své božské nadlidské síly. Jeho nejdůvěrnější přátelé Šrídámá, Subala a Stóka Krišna oslovili Krišnu a Balarámu s velkou láskou a náklonností: “Milý Balarámo, jsi velice mocný, máš nesmírně silné paže. Milý Krišno, Ty umíš skvěle zabíjet různé démony, kteří nás obtěžují. Víte, že nedaleko odsud je velký les jménem Tálavan, ve kterém roste mnoho palem obtěžkaných ovocem? Některé ovoce už spadlo na zem a jiné visí zralé na stromech. Je to nádherné místo, ale kvůli velkému démonovi Dhénukásurovi není jednoduché se tam dostat. Nikdo se nedokáže přiblížit ke stromům, aby to ovoce posbíral. Milý Krišno a Balarámo, ten démon tam pobývá v podobě osla a má kolem sebe ještě další démonské přátele ve stejných tělech. Všichni jsou velice silní, a proto je těžké se na to místo dostat. Milí bratři, Vy jediní dokážete ty démony zabít. Kromě Vás se tam nikdo nevydá ze strachu, že přijde o život. Ani zvířata tam nechodí a ptáci tam nehnízdí; všichni to místo opustili. Jediné, z čeho se můžeme těšit, je sladká vůně, která odtamtud přichází. Zdá se, že sladké ovoce, které tam visí na stromech a leží na zemi, doposud nikdo neochutnal. Milý Krišno, upřímně řečeno, ta sladká vůně nás velice láká. Milý Balarámo, chceš-li, pojďme tam a najezme se toho ovoce. Jeho vůni už je cítit všude. Copak Vy ji tu necítíte?”
Когато най-близките приятели на Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма ги помолили усмихнати, те склонили да ги удовлетворят и всички заедно тръгнали към гората. Щом навлезли в нея, Балара̄ма започнал да разтърсва дърветата със силата на слон. От това раздрусване всички зрели плодове започнали да падат по земята. Щом чул трополенето на падащите плодове, демонът Дхенука̄сура, който живеел там под формата на магаре, се втурнал към момчетата с такава страшна сила, че земята затреперила, а дърветата се огънали, като че ли имало земетресение. Демонът се спуснал най-напред към Балара̄ма и започнал да го рита в гърдите със задните си крака. Отначало Балара̄ма не казвал нищо, но демонът бил побеснял и започнал да го рита все по-ожесточено. Изведнъж Балара̄ма сграбчил с едната си ръка краката на магарето, завъртял го със страшна сила и го запратил над върховете на дърветата. При въртенето демонът се простил с живота си. Балара̄ма хвърлил тялото му върху най-голямото палмово дърво наоколо, но това тяло било толкова тежко, че дървото се съборило и покосило още няколко други дървета. Изглеждало като че ли през гората минава силен ураган, който покосява дърветата едно по едно. Тази проява на удивителна сила не е необичайна, защото Балара̄ма е Божествената Личност, наречена Ананта Шешана̄га, и държи всички планети върху качулките на милионите си глави. Той поддържа цялото космическо проявление, както конците поддържат изтъкания плат.
Když Balaráma a Krišna vyslechli tuto žádost svých blízkých přátel, chtěli je potěšit, a s úsměvy na tvářích se v doprovodu všech kamarádů vydali k lesu. Hned jak do Tálavanu vstoupili, začal Balaráma třást stromy silou slona, a všechno zralé ovoce spadlo na zem. Jakmile démon Dhénukásura, který tam žil v podobě osla, uslyšel zvuk padajícího ovoce, rozběhl se rychle k Balarámovi. Otřásal přitom celou zemí, takže se stromy kymácely jako při zemětřesení. Démon se objevil před Balarámou a zadníma nohama Ho kopl do hrudi. Balaráma zpočátku nic neříkal a démon Ho kopl znovu s ještě větší zuřivostí. Tentokrát Balaráma okamžitě chytil osla jednou rukou za nohy, zatočil s ním nad hlavou a vyhodil ho do korun stromů. A jak s ním Balaráma točil ve vzduchu, démon přišel o život. Balaráma ho vyhodil na vrcholek nejvyšší palmy a démonovo tělo bylo tak těžké, že se palma skácela na další stromy a ještě několik jich vyvrátila. Stromy se kácely jeden za druhým a vypadalo to, jako by lesem letěl mocný hurikán. Taková ukázka neobyčejné síly není překvapivá, protože Balaráma je Osobnost Božství, Pán známý jako Ananta Šéša-nága, který drží všechny planety na kápích svých miliónů hlav. Udržuje celý vesmírný projev stejně, jako osnova a útek drží tkanou látku.
След като демонът бил запратен върху дърветата, всичките му приятели и спътници незабавно се събрали и с устрем нападнали Балара̄ма и Кр̣ш̣н̣а. Те възнамерявали да си отмъстят за смъртта на своя приятел. Но Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма започнали да хващат магаретата едно по едно и да ги въртят около себе си по същия начин. Те запращали демоните върху палмовите дървета и така ги убили всички до един. Мъртвите тела на магаретата представлявали внушителна гледка. Сякаш дърветата били покрити от разноцветни облаци. Щом чули за великото събитие, полубоговете от висшите планети започнали да обсипват Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма с цветя, забили барабаните си и отдали молитви, изпълнени с преданост.
Poté, co Balaráma vyhodil démona na strom, se seběhli všichni Dhénukásurovi společníci a přátelé a s velkou silou zaútočili na Balarámu a Krišnu. Byli odhodláni pomstít smrt svého přítele. Krišna a Balaráma však chytali osly za zadní nohy a stejným způsobem s nimi točili ve vzduchu. Každého z nich zabili a vyhodili do korun stromů. Mrtvá těla oslů vytvořila neobvyklou podívanou. Vypadalo to, jako by se ve stromoví seskupily mraky různých barev. Jakmile se o této události doslechli polobozi, začali z vyšších planet shazovat na Krišnu a Balarámu déšť květů, tloukli do bubnů a přednášeli oddané modlitby.
Няколко дни след смъртта на Дхенука̄сура хората отново тръгнали в гората Та̄лавана да берат плодове, а животните се върнали и без страх пасели младата трева. Просто като възславяме тези трансцендентални дейности и забавления на братята Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма, ние натрупваме благочестиви дейности.
Za několik dní po zabití Dhénukásury začali lidé chodit do lesa Tálavanu sbírat ovoce a zvířata se beze strachu vrátila a spásala měkkou trávu, která tam rostla. Pouhým nasloucháním či vyprávěním o těchto transcendentálních činnostech a zábavách Krišny a Balarámy může člověk nahromadit zbožné zásluhy.
Кр̣ш̣н̣а, Балара̄ма и приятелите им тръгнали да се връщат във Вр̣нда̄вана. Те свирели на флейтите си, а момчетата възхвалявали необикновените им дейности в гората. Лицата на всички били украсени с тилак и посипани с праха, вдиган от копитата на кравите, а в косата на Кр̣ш̣н̣а било втъкнато пауново перо. Двамата с Балара̄ма свирели на флейтите си и младите гопӣ щастливи гледали как Кр̣ш̣н̣а се завръща у дома. Всички гопӣ се чувствали покрусени, докато Кр̣ш̣н̣а го нямало. По цял ден те мислели как Кр̣ш̣н̣а е в гората или как води кравите по пасищата. Когато го видели да се връща, тъгата им веднага се разсеяла и те жадно загледали лицето му, както пчелите пият от нектара на лотосовия цвят. Когато Кр̣ш̣н̣а влязъл в селото, младите гопӣ се засмели. Кр̣ш̣н̣а свирел на флейтата си и се любувал на прекрасните им усмихнати лица.
Když Krišna a Balaráma vcházeli společně se svými přáteli do vesnice Vrindávanu, hráli na flétny a chlapci opěvovali Jejich neobyčejné činnosti v lese. Na Jejich tilakem ozdobených obličejích ulpíval prach, který zvířily krávy, a Krišna měl ve vlasech paví pero. On i Balaráma hráli na flétny a mladé gópí se radovaly, že vidí Krišnu vracet se domů. Všechny gópí ve Vrindávanu trápila Krišnova nepřítomnost. Celý den myslely na Krišnu v lese nebo na to, jak pase krávy na pastvinách. Když viděly, že se vrací, jejich úzkost okamžitě zmizela a dívaly se na Jeho obličej stejným způsobem, jako když včely krouží nad medem v lotosovém květu. Když Krišna vstupoval do vesnice, mladší gópí se usmívaly. Krišna hrál na flétnu a těšil se z jejich krásných usměvavých tváří.
Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма били посрещнати от нежните си майки Яшода̄ и Рохин̣ӣ, които винаги изпълнявали всички желания на любимите си синове. Те служели на трансценденталните си синове и едновременно с това ги благославяли. Двете положили много грижи за децата си, изкъпали ги и ги облекли. Кр̣ш̣н̣а бил в жълти дрехи, а Балара̄ма – в светлосини. И двамата били окичени с всякакви накити и цветни гирлянди. След уморителната работа на пасищата, отпочинали и освежени, те изглеждали много прекрасни.
Potom Krišnu a Balarámu přivítaly Jejich milující matky, Jašódá a Róhiní, které hned začaly s ohledem na daný čas plnit touhy svých milujících synů. Sloužily svým transcendentálním synům a zároveň Jim dávaly požehnání. Staraly se o své děti tak, že Je umyly a velice pěkně oblékly. Krišna dostal žluté šaty a Balaráma modré a dále na sobě měli různé ozdoby a květinové girlandy. Poté, co z Nich spadla únava z celodenní práce na pastvinách, vypadali svěže a velice krásně.
Майките им им поднесли вкусни ястия и те с голяма охота изяли всичко. След като се нахранили, майките им ги сложили удобно в чистите им постели и започнали да им пеят различни песни, които разказвали за техните дейности. Щом легнали в постелята, и двамата веднага заспали. Така Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма прекарвали живота си на пастирчета във Вр̣нда̄вана.
Jejich matky Jim předložily lahodná jídla a Oni všechno s chutí snědli. Po jídle Je uložily do čisté postele a začaly zpívat různé písně o Jejich činnostech. Jakmile si lehli, rychle usnuli. Takto se Krišna a Balaráma těšili ze života ve Vrindávanu jako pasáčkové krav.
Понякога Кр̣ш̣н̣а отивал да пасе кравите на брега на Ямуна̄ заедно с приятелите си и с Балара̄ма, а понякога отивал и без Балара̄ма. Лека-полека дошло лятото и един ден, когато били на полето, момчетата и кравите много ожаднели и пили вода от Ямуна̄. Но реката била отровена от една голяма змия, наречена Ка̄лия.
Někdy Krišna chodíval se svými přáteli a Balarámou, jindy pouze s přáteli k Jamuně pást krávy. Pomalu přišlo léto a jednoho dne, když byli venku na louce, dostali chlapci a krávy velkou žízeň a začali pít vodu z Jamuny. Řeku však otrávil svým jedem velký had jménem Kálija.
Във водата имало много силна отрова, която мигом подействала на момчетата и на кравите. Те паднали като мъртви. Тогава Кр̣ш̣н̣а, у когото се намира всичкият живот, просто хвърлил милостивия си поглед върху тях. Те отново дошли в съзнание и се загледали с голямо удивление, защото разбрали, че се били отровили от водата на Ямуна̄ и че животът им бил върнат от милостивия поглед на Кр̣ш̣н̣а. И те оценили мистичните сили на Кр̣ш̣н̣а, който се нарича Йогешвара, учителят на всички йогӣ мистици.
Jelikož voda byla velice jedovatá, zapůsobila na chlapce a krávy okamžitě po napití. Náhle padli k zemi, jako by byli mrtví. Krišna, který je životem všeho živého, na ně upřel svůj milostivý pohled a všichni chlapci i krávy se probrali z bezvědomí a překvapeně hleděli jeden na druhého. Pochopili, že po napití vody zemřeli a že je Krišnův milostivý pohled přivedl zpátky k životu. V duchu tedy děkovali mystické síle Krišny, který je známý jako Jógéšvara, Pán všech mystických jógích.
Така завършва пояснението на Бхактиведанта върху петнадесета глава на книгата „Кр̣ш̣н̣а, изворът на вечно наслаждение“, наречена „Убиването на Дхенука̄сура“.
Takto končí Bhaktivédántův výklad 15. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Zabití Dhénukásury”.