Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je

Kapitola osmá

OSMO POGLAVLJE

Dosažení Nejvyššího

Dostizanje Svevišnjeg

TEXT 1:
Arjuna se otázal: Ó můj Pane, Nejvyšší Osobo, prosím vysvětli mi: Co je Brahman? Co je vlastní já? Co jsou činnosti s touhou po jejich plodech? Co je tento hmotný projev? A kdo jsou polobozi?
STIH 1:
Arjuna upita: O Gospodine moj, o Vrhovna Osobo, što je Brahman? Što je jastvo? Što su plodonosne djelatnosti? Što je materijalno očitovanje i što su polubogovi? Molim Te, objasni mi.
TEXT 2:
Ó Madhusūdano, kdo je Pán oběti a jak žije v těle? A jak Tě mohou ti, kdo vykonávají oddanou službu, znát v čase smrti?
STIH 2:
Tko je gospodar žrtvovanja i kako živi u tijelu, o Madhusūdana? Kako Te oni koji predano služe mogu spoznati u trenutku smrti?
TEXT 3:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nezahubitelná, transcendentální živá bytost je nazývána Brahman a její věčná přirozenost se nazývá adhyātma, vlastní já. Činnost, jež přispívá k vytváření hmotných těl živých bytostí, se nazývá karma neboli jednání s touhou po jeho plodech.
STIH 3:
Svevišnja Božanska Osoba reče: Neuništivo, transcendentalno živo biće naziva se Brahman, a njegova vječna priroda adhyātma, jastvo. Djelovanje koje uzrokuje razvoj materijalnih tijela živih bića naziva se karma ili plodonosne djelatnosti.
TEXT 4:
Ó nejlepší ze vtělených bytostí! Hmotná příroda, která se neustále mění, se nazývá adhibhūta (hmotný projev). Vesmírná podoba Pána, zahrnující všechny polobohy, jako jsou bozi Slunce a Měsíce, se nazývá adhidaiva. A Já, Nejvyšší Pán, zastoupený Nadduší v srdci každé vtělené bytosti, jsem adhiyajña (Pán oběti).
STIH 4:
O najbolji od utjelovljenih bića, fizička priroda, koja se neprestano mijenja, naziva se adhibhūta [materijalno očitovanje]. Gospodinov kozmički oblik, koji obuhvaća sve polubogove, kao što su Sunce i Mjesec, naziva se adhidaiva, a Ja, Svevišnji Gospodin, kojeg predstavlja Nad-duša nazočna u srcu svakoga živog bića, nazivam se adhiyajña [gospodar žrtvovanja].
TEXT 5:
A každý, kdo na konci života při opouštění svého těla vzpomíná jen na Mě, dosáhne okamžitě Mého stavu bytí. O tom není pochyb.
STIH 5:
Onaj tko na kraju života napusti svoje tijelo sjećajući se Mene odmah dostiže Moju prirodu. U to nema sumnje.
TEXT 6:
Ó synu Kuntī, každý naprosto jistě dosáhne právě toho stavu bytí, na který vzpomíná, když opouští své tělo.
STIH 6:
O Kuntīn sine, kojega god da se stanja netko sjeća prilikom napuštanja tijela, to će stanje sigurno dostići.
TEXT 7:
Proto bys měl, Arjuno, neustále myslet na Mě v Mé podobě Kṛṣṇy a zároveň konat svou předepsanou povinnost — bojovat. Když své činnosti zasvětíš Mně a soustředíš na Mě svou mysl a inteligenci, bezpochyby ke Mně dospěješ.
STIH 7:
Stoga, Arjuna, trebaš uvijek misliti na Mene u obliku Kṛṣṇe i istodobno se boriti, tako obavljajući svoju propisanu dužnost. Posvećujući svoje djelatnosti Meni i usredotočujući um i inteligenciju na Mene, nedvojbeno ćeš Me dostići.
TEXT 8:
Ó Pārtho! Ten, kdo o Mně medituje jako o Nejvyšší Osobnosti Božství, jehož mysl je neustále pohroužena ve vzpomínkách na Mě a neodbíhá, Mě zaručeně dosáhne.
STIH 8:
Onaj tko meditira na Mene kao na Svevišnju Božansku Osobu i u umu se uvijek sjeća Mene, bez odstupanja, o Pārtha, sigurno će Me dostići.
TEXT 9:
O Nejvyšší Osobě se má meditovat jako o tom, kdo zná vše, je nejstarší, je vládce, je menší než ta nejmenší věc, je udržovatelem všeho, je mimo veškeré hmotné pojetí, je nepochopitelný a je vždy osobou. Září jako slunce a je transcendentální, nad touto hmotnou přírodou.
STIH 9:
Osoba treba meditirati na Vrhovnu Osobu kao na biće koje zna sve, koje je najstarije, koje je upravitelj, koje je manje od najmanjeg, koje sve održava, koje je iznad dosega materijalnog poimanja, koje je nepojmljivo i koje je uvijek osoba. Blistavo je kao sunce i transcendentalno prema materijalnoj prirodi.
TEXT 10:
Ten, kdo při umírání soustředí vzduch života mezi obočí a silou yogy vzpomíná s neodbíhající myslí a naprostou oddaností na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, k Němu bezesporu dospěje.
STIH 10:
Onaj tko u trenutku smrti uzdigne svoj životni zrak između obrva i zahvaljujući moći yoge s velikom se predanošću sjeća Svevišnjeg Gospodina, postojana uma, sigurno će dostići Svevišnju Božansku Osobu.
TEXT 11:
Znalci Ved, velcí mudrci ve stavu odříkání, kteří pronášejí oṁkāru, se dostávají do Brahmanu. Ti, kdo touží po této dokonalosti, zachovávají neustále celibát. Tento proces, který umožňuje dosáhnout osvobození, ti nyní stručně vysvětlím.
STIH 11:
Učeni poznavatelji Veda, koji izgovaraju oṁkāru i koji su veliki mudraci u odvojenom redu života, ulaze u Brahman. Onaj tko želi dostići takvo savršenstvo živi u celibatu. Sada ću ti ukratko objasniti ovaj proces kojim se može dostići spasenje.
TEXT 12:
Setrvávat v yoze znamená být odpoután od všech činností smyslů. Yogī k tomuto spočinutí v yoze dospěje, když uzavře všechny brány smyslů, soustředí mysl na srdce a pozvedne vzduch života do vrcholu hlavy.
STIH 12:
Yogī se odriče svih osjetilnih djelatnosti. Zatvarajući sva vrata osjetila i usredotočujući um na srce, uzdigavši životni zrak do vrha glave, utemeljuje se u yogi.
TEXT 13:
Když je ustálen v této yoze a pronáší posvátnou slabiku oṁ, svrchovanou kombinaci písmen, a pak opustí tělo s myšlenkami na Nejvyšší Osobnost Božství, určitě dospěje na duchovní planety.
STIH 13:
Ako osoba koja izgovara sveti slog oṁ, vrhovni spoj slova, utemeljena u takvoj yogi napusti tijelo misleći na Svevišnju Božansku Osobu, sigurno će dostići duhovne planete.
TEXT 14:
Ó synu Pṛthy! Pro toho, kdo na Mě vždy bez odchýlení vzpomíná, jsem snadno dosažitelný, díky jeho neustálé oddané službě.
STIH 14:
Onaj tko se uvijek, bez odstupanja, sjeća Mene, lako Me može dostići, o Pṛthin sine, zahvaljujući neprestanu predanom služenju.
TEXT 15:
Velké duše, oddaní yogīni, kteří Mne dosáhli, se nikdy nevracejí do tohoto dočasného světa plného utrpení, neboť dospěli k nejvyšší dokonalosti.
STIH 15:
Dostigavši Mene, velike duše, koje su yogīji puni predanosti, nikada se više ne vraćaju u ovaj privremeni svijet pun bijeda, jer su dostigle najviše savršenstvo.
TEXT 16:
Všechny planety v hmotném světě, od té nejvýše až po tu nejníže ležící, jsou místy utrpení, kde dochází k opakovanému rození a umírání. Ó synu Kuntī, avšak ten, kdo dosáhne Mého sídla, se již nikdy znovu nerodí.
STIH 16:
Svi planeti u materijalnom svijetu, od najvišeg do najnižeg, mjesta su patnje na kojima se odvija uzastopno rađanje i umiranje, ali onaj tko dostigne Moje prebivalište, o Kuntīn sine, nikada se više ne rađa.
TEXT 17:
Tisíc věků podle lidských počtů je jeden Brahmův den a stejně dlouho trvá i jeho noc.
STIH 17:
Prema ljudskom proračunu Brahmin dan traje tisuću milenija, a toliko traje i njegova noć.
TEXT 18:
Na počátku Brahmova dne se všechny živé bytosti projeví z neprojeveného stavu, a když nastane Brahmova noc, opět splynou s neprojeveným.
STIH 18:
Na početku Brahmina dana sva se živa bića očituju iz neočitovanog stanja i kada padne noć ponovno se stapaju s neočitovanim.
TEXT 19:
Ó Pārtho, znovu a znovu se s příchodem Brahmova dne všechny živé bytosti projevují a s příchodem Brahmovy noci jsou bezmocně ničeny.
STIH 19:
Iznova i iznova, s dolaskom Brahmina dana, sva se živa bića rađaju, a s dolaskom Brahmine noći bivaju bespomoćno uništena.
TEXT 20:
Existuje však ještě jiná, neprojevená příroda, která je věčná a transcendentální vůči této projevené a neprojevené hmotě. Je svrchovaná a není nikdy zničena. Když je vše v tomto světě zničeno, ona zůstává beze změny.
STIH 20:
A ipak, postoji druga, neočitovana priroda, vječna i transcendentalna prema ovoj očitovanoj i neočitovanoj materiji. Ta vrhovna priroda nikada ne biva uništena. Kada sve u ovom svijetu bude uništeno, taj dio ostaje takav kakav jest.
TEXT 21:
To, co vedāntisté popisují jako neprojevené a neměnné, co je známé jako nejvyšší cíl — místo, odkud se ten, kdo ho dosáhne, nikdy nevrací — to je Mé svrchované sídlo.
STIH 21:
Ono što vedāntisti opisuju kao neočitovano i besprijekorno, ono što je poznato kao vrhovno odredište, mjesto iz kojeg se osoba, kada ga jednom dostigne, nikada više ne vraća – to je Moje vrhovno prebivalište.
TEXT 22:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž převyšuje všechny, je dosažitelný čistou oddaností. Třebaže je ve svém sídle, prostupuje vším a vše spočívá v Něm, synu Pṛthy.
STIH 22:
Svevišnji Gospodin, koji je najveći od svih, može se dostići neokaljanom predanošću. Iako prebiva u Svom prebivalištu, sve prožima i sve počiva u Njemu.
TEXT 23:
Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní ti popíši různé doby odchodu z tohoto světa, za kterých se yogī buď vrátí, nebo nevrátí.
STIH 23:
O najbolji od Bhārata, sada ću ti opisati različita vremena u koja yogī može napustiti ovaj svijet. O njima ovisi hoće li se ili neće vratiti.
TEXT 24:
Ti, kdo znají Nejvyšší Brahman, Ho dosahují tak, že odcházejí ze světa během vlivu boha ohně, za světla, v příznivém okamžiku dne, v období čtrnácti dnů dorůstajícího měsíce a během šesti měsíců, kdy slunce putuje na severu.
STIH 24:
Oni koji su spoznali Vrhovni Brahman dostižu Svevišnjega napuštajući svijet za vrijeme utjecaja boga vatre, u svjetlosti, u povoljnu trenutku dana, za vrijeme dvotjednog razdoblja kada mjesec raste ili za vrijeme šest mjeseci kada se sunce kreće sjevernom stranom.
TEXT 25:
Mystik, který opouští tento svět v době kouře, v noci, v období čtrnácti dnů ubývajícího měsíce a během šesti měsíců, kdy slunce putuje k jihu, dospěje na Měsíc, ale vrátí se.
STIH 25:
Mistik koji napusti ovaj svijet za vrijeme dima, u noći, za vrijeme dvotjednog razdoblja kada se mjesec smanjuje ili šest mjeseci kada se sunce kreće južnom stranom, odlazi na Mjesec, ali se ponovno vraća.
TEXT 26:
Podle vyjádření Ved existují dvě cesty odchodu z tohoto světa, jedna plná světla a druhá temná. Ten, kdo odchází cestou světla, se nevrací, zatímco ten, kdo odchází tmou, se musí vrátit.
STIH 26:
Prema vedskom mišljenju osoba može napustiti ovaj svijet na dva načina – u svjetlosti i u tami. Kada ga napusti u svjetlosti, ne vraća se; no kada ga napusti u tami, vraća se.
TEXT 27:
Ó Arjuno, třebaže oddaní tyto dvě cesty znají, nikdy nejsou zmateni. Proto buď vždy neochvějný v oddanosti.
STIH 27:
Iako bhakte znaju ta dva puta, o Arjuna, nikada nisu zbunjeni. Stoga uvijek budi utemeljen u predanosti.
TEXT 28:
Ten, kdo se vydá po cestě oddané služby, nepřichází o výsledky studia Ved, konání obětí, podstupování askeze, dávání milodarů, filozofického zaměření či práce konané s touhou po jejích plodech. Samotnou oddanou službou to vše získává a nakonec dospěje do nejvyššího věčného sídla.
STIH 28:
Onaj tko prihvati put predanog služenja ne biva lišen rezultata koji se dobivaju proučavanjem Veda, izvođenjem žrtvovanja, vršenjem strogosti, davanjem milostinje ili vršenjem filozofskih i plodonosnih djelatnosti. Samim predanim služenjem dostiže sve to i na kraju odlazi u vrhovno vječno prebivalište.