Skip to main content

Kapitola šestá

ŠESTO POGLAVJE

Dhyāna-yoga

Dhyāna-yoga

TEXT 1:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Pravý mystik a sannyāsī je ten, kdo nelpí na plodech své práce a jedná, jak má — nikoliv ten, kdo nerozněcuje oheň a neplní žádnou povinnost.
VERZ 1:
Vsevišnji Gospod je rekel: Kdor ni navezan na sadove svojega dela in deluje iz dolžnosti, živi v odpovedi in je pravi mistik, kdor ne prižiga ognja in ne opravlja svojih dolžnosti, pa ne.
TEXT 2:
Ó synu Pāṇḍua, věz, že to, čemu se říká odříkání, je totéž co yoga neboli spojení s Nejvyšším. Nikdo se nemůže stát yogīnem, jestliže se nezřekne touhy po smyslovém požitku.
VERZ 2:
O Pāṇḍujev sin, vedi, da je odpovedovanje enako yogi ali povezovanju z Vsevišnjim, kajti nihče ne more postati yogī, če se ne odpove želji po čutnem uživanju.
TEXT 3:
Je řečeno, že pro začátečníka v osmistupňovém systému yogy je prostředkem činnost a pro toho, kdo je v yoze již pokročilý, je prostředkem ukončení všech hmotných činností.
VERZ 3:
Rečeno je, da je za začetnika v osemstopenjski yogi sredstvo za napredovanje delovanje, za naprednega v yogi pa opustitev materialnega delovanja.
TEXT 4:
O tom, kdo se zřekl všech hmotných tužeb a neusiluje o smyslový požitek ani se nevěnuje činnostem zaměřeným na jejich plody, se říká, že je pokročilý v yoze.
VERZ 4:
Za naprednega v yogi velja, kdor se je odpovedal vsem materialnim željam in ne deluje za zadovoljstvo čutov niti z željo po uživanju sadov dela.
TEXT 5:
Je třeba se pomocí své mysli osvobodit, nikoliv si způsobit vlastní poklesnutí. Mysl je jak přítelem, tak i nepřítelem podmíněné duše.
VERZ 5:
Človek se mora s pomočjo uma odrešiti, ne pa pogubiti. Um je lahko prijatelj pogojene duše, lahko pa tudi njen sovražnik.
TEXT 6:
Pro svého přemožitele je mysl nejlepším přítelem; avšak pro toho, kdo ji neovládl, zůstává největším nepřítelem.
VERZ 6:
Če človek obvlada um, najde v njem najboljšega prijatelja, če tega ne zmore, pa ima v njem še naprej največjega sovražnika.
TEXT 7:
Ten, kdo přemohl mysl, již dosáhl Nadduše, neboť nabyl klidu. Pro něho znamená štěstí i neštěstí, horko i chlad, pocta i zneuctění jedno a totéž.
VERZ 7:
Kdor je obvladal um, je že dosegel Naddušo, saj je našel mir. Tak človek ne vidi razlike med srečo in nesrečo, toploto in mrazom ter častjo in sramoto.
TEXT 8:
Když je někdo úplně spokojený díky získanému poznání a realizaci, je o něm řečeno, že trvale vnímá vlastní já, a je nazýván yogī (mystik). Nachází se na úrovni transcendence a dokonale se ovládá. Všechno — ať se jedná o hroudu, kámen či zlato — vidí stejně.
VERZ 8:
Za tistega, ki ima teoretično in praktično znanje ter je zato popolnoma zadovoljen, je rečeno, da je dosegel samospoznanje, in se imenuje yogī [ali mistik]. Tak človek je na transcendentalni ravni in je samoobvladan. Prod, kamenje in zlato imajo v njegovih očeh enako vrednost.
TEXT 9:
Za ještě pokročilejší je osoba považována tehdy, když rovnocenně posuzuje upřímné příznivce, milující dobrodince, nestranné lidi, zprostředkovatele, lidi záštiplné, přátele i nepřátele, zbožné i hříšníky.
VERZ 9:
Za še naprednejšega velja, kdor ne dela razlik med poštenimi dobrotniki, ljubečimi dobronamerniki, nevtralnimi, posredniki, zavistneži, prijatelji in sovražniki ter pobožnimi in grešnimi.
TEXT 10:
Transcendentalista má stále udržovat své tělo, mysl a vlastní já ve vztahu s Nejvyšším; má žít sám na odlehlém místě, vždy pozorně ovládat svou mysl a být prostý tužeb a vlastnických pocitů.
VERZ 10:
Delovanje telesa, uma in duše transcendentalista mora biti zmeraj povezano z Vsevišnjim. Transcendentalist mora brez želja in ne da bi si kar koli lastil živeti na samotnem mestu in ves čas pazljivo obvladovati um.
TEXTS 11-12:
K provádění yogy se má yogī odebrat na odlehlé posvátné území. Tam má na zemi rozprostřít trávu kuśa a pokrýt ji jelení kůží a měkkým plátnem. Místo k sezení nemá být ani příliš vysoké, ani příliš nízké. Yogī tam má sedět nehnutě a cvičit se v yoze ovládáním mysli, smyslů a činností a soustředěním mysli na jediný bod, aby tak očistil své srdce.
VERZ 11-12:
Kdor želi vaditi yogo, mora oditi na samoten kraj, razprostreti po tleh travo kuśa ter jo prekriti z jelenjo kožo in mehko tkanino. Sedišče ne sme biti ne previsoko ne prenizko in mora biti na svetem mestu. Yogī mora potem nepremično sedeti na njem in vaditi yogo. Obvladati mora um, čute in delovanje ter osredotočiti um na eno točko. Tako očisti svoje srce.
TEXTS 13-14:
Yogī má držet tělo, šíji a hlavu vzpřímeně a neustále upřeně hledět na špičku nosu. S nevzrušenou, ovládnutou myslí, beze strachu a za dodržování slibu naprostého celibátu má v srdci meditovat o Mně a učinit Mě vrcholným cílem svého života.
VERZ 13-14:
Yogī mora sedeti vzravnano, tako da so njegovo telo, vrat in glava v ravni črti, in mora neprenehoma strmeti v konico nosu. Z nevznemirjenim, obvladanim umom, neustrašen in popolnoma spolno vzdržen, mora v srcu meditirati o Meni in Me sprejeti za končni cilj življenja.
TEXT 15:
Mystik, který má takto neustále pod kontrolou tělo, mysl a své jednání, ukončí s ovládnutou myslí hmotnou existenci a tak dosáhne Božího království (Kṛṣṇova sídla).
VERZ 15:
Mistični transcendentalist, čigar telo, um in dejanja so zmeraj obvladani, konča bivanje v materialnem svetu in doseže Božje kraljestvo [Kṛṣṇovo prebivališče].
TEXT 16:
Ó Arjuno, nikdo se nemůže stát yogīnem, pokud se přejídá nebo jí příliš málo, spí přespříliš nebo naopak spí nedostatečně.
VERZ 16:
O Arjuna, človek ne more postati yogī, če jé preveč ali premalo, če spi preveč ali pa če ne spi dovolj.
TEXT 17:
Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním yogy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.
VERZ 17:
Kdor je zmeren v jedi, spanju, zabavi in delu, se lahko posveti vadbi yoge in se tako reši materialnega trpljenja.
TEXT 18:
O tom, kdo prováděním yogy ukázní činnosti mysli a zbaven všech hmotných tužeb spočine na úrovni transcendence, je řečeno, že je ustálený v yoze.
VERZ 18:
Za yogīja, ki z vadbo yoge obvlada dejavnosti uma in se osvobojen sleherne materialne želje ustali v transcendenci, je rečeno, da je neomajen v yogi.
TEXT 19:
Tak jako se nechvěje plamen lampy v závětří, podobně i transcendentalista, jehož mysl je ovládnutá, je neochvějně zaujatý meditací o transcendentním Já.
VERZ 19:
Kakor plamen svetilke v brezvetrju ne plapola, tako je transcendentalist obvladanega uma zmeraj stanoviten v meditaciji o transcendentalni Vrhovni Duši.
TEXTS 20-23:
Ve stavu dokonalosti zvaném tranz či samādhi je mysl prováděním yogy zcela odpoutána od hmotného myšlení. Tato dokonalost je charakterizována tím, že yogī prostřednictvím čisté mysli vidí vlastní já a na této úrovni se raduje. V tomto radostném stavu stále cítí bezmezné transcendentální štěstí, poznané transcendentálními smysly. Když dosáhne této úrovně, nikdy se nevzdálí od pravdy a v mysli je přesvědčen, že již nelze získat nic víc. Tehdy zůstává neochvějný — nemohou jím otřást ani ty největší těžkosti. Toto je skutečné osvobození od všech strastí pocházejících ze styku s hmotou.
VERZ 20-23:
Ko človek, ki vadi yogo, doseže popolnost, imenovano trans ali samādhi, se povsem vzdrži materialnih umskih dejavnosti. Na tej stopnji lahko s čistim umom vidi Vrhovni Jaz ter uživa in se radosti v Njem. Tako radosten uživa brezmejno transcendentalno srečo, ki jo doživlja s transcendentalnimi čuti. Nikoli se ne oddalji od resnice in meni, da ni večjega dobitka. V takem stanju ga niti največje težave ne morejo omajati. Tak yogī je resnično osvobojen vsega trpljenja, ki se poraja ob stiku z materijo.
TEXT 24:
Yogī má provádět yogu s odhodláním a vírou a nenechat se z této cesty odchýlit. Měl by se bez výjimky zříci všech hmotných tužeb, pocházejících z myšlenkové spekulace, a tak ovládat myslí všechny smysly na všech stranách.
VERZ 24:
Človek mora vaditi yogo z odločnostjo in vero ter ne sme skreniti z izbrane poti. Zavreči mora vse materialne želje, ki se porodijo v umu, in tako z umom z vseh strani obvladovati čute.
TEXT 25:
Postupně, krok za krokem, by se měl prostřednictvím inteligence podporované pevným přesvědčením ustálit v tranzu. Tak se má jeho mysl upírat na vlastní já a nemyslet na nic jiného.
VERZ 25:
Postopoma, korak za korakom, mora s pomočjo inteligence, ki jo podpira trdno prepričanje, doseči trans. Um mora osredotočiti na Vrhovno Dušo in ne sme misliti na nič drugega.
TEXT 26:
Ať už se jeho mysl vzhledem ke své přelétavé a nestálé povaze zatoulá kamkoliv, musí ji odtamtud přivést zpět pod vládu vlastního já.
VERZ 26:
Kadar koli um zaradi svoje nemirne in nestanovitne narave odtava, ga mora yogī znova obvladati.
TEXT 27:
Yogī, jehož mysl se upírá na Mě, dosahuje nejvyšší dokonalosti transcendentálního štěstí. Překonává kvalitu vášně, vnímá svou kvalitativní totožnost s Nejvyšším a tak je oproštěný od všech reakcí za své dřívější činy.
VERZ 27:
Yogī, ki osredotoči um Name, doseže najvišjo popolnost transcendentalne sreče. Ker se dvigne nad guṇo strasti in spozna, da se kvalitativno ne razlikuje od Vsevišnjega, je osvobojen posledic vseh svojih preteklih dejanj.
TEXT 28:
Takto se yogī, jenž ovládá sám sebe a neustále se věnuje yoze, oprošťuje od všeho hmotného znečištění a dosahuje nejvyšší úrovně dokonalého štěstí v transcendentální láskyplné službě Pánu.
TEXT 28:
Samoobvladan človek, ki stalno vadi yogo, se očisti vseh materialnih nečistoč in v ljubečem transcendentalnem služenju Gospodu doseže najvišjo stopnjo popolne sreče.
TEXT 29:
Pravý yogī Mě vidí ve všech bytostech a vidí také každou bytost ve Mně. Osoba znající vlastní já vidí Mě, stejného Nejvyššího Pána, úplně všude.
VERZ 29:
Pravi yogī Me vidi v vseh živih bitjih in vsako živo bitje vidi v Meni. Zares, kdor je dosegel samospoznanje, povsod vidi Mene, istega Vsevišnjega Gospoda.
TEXT 30:
Pro toho, kdo Mě vidí všude a vše vidí ve Mně, nejsem nikdy ztracen a on není nikdy ztracen pro Mě.
VERZ 30:
Za tistega, ki Me vidi povsod in vse vidi v Meni, nisem nikoli izgubljen in tudi on ni nikoli izgubljen Zame.
TEXT 31:
Takový yogī, jenž ví, že Já a Nadduše jsme totožní, a slouží Nadduši, kterou uctívá, zůstává za všech okolností neustále u Mne.
VERZ 31:
Tak yogī, ki z ljubeznijo in vdanostjo služi Nadduši, vedoč, da se Nadduša ne razlikuje od Mene, ostane zmeraj, v vseh okoliščinah povezan z Menoj.
TEXT 32:
Ó Arjuno, ten, kdo prostřednictvím srovnání se svým vlastním já vidí skutečnou rovnocennost všech bytostí, v jejich štěstí i neštěstí, je dokonalý yogī.
VERZ 32:
O Arjuna, popoln yogī je tisti, ki ob primerjavi drugih živih bitij s samim seboj vidi, da so si vsa enaka tako v sreči kot v nesreči.
TEXT 33:
Arjuna prohlásil: Ó Madhusūdano, systém yogy, který jsi shrnul, se mi zdá nepraktický a nezvládnutelný, protože mysl stále těká a nevydrží v klidu.
VERZ 33:
Arjuna je rekel: O Madhusūdana, sistem yoge, ki si ga na kratko opisal, se mi zdi nepraktičen in neizvedljiv, kajti um je nemiren in nestanoviten.
TEXT 34:
Ó Kṛṣṇo, mysl je neklidná, bouřlivá, umíněná a velice silná. Myslím, že zkrotit ji je těžší než si podmanit vítr.
VERZ 34:
Um je nemiren, vihrav, uporen in zelo močan, o Kṛṣṇa, in mislim, da ga je ukrotiti težje kakor obvladati veter.
TEXT 35:
Śrī Kṛṣṇa pravil: Ó synu Kuntī, válečníku mocných paží, ovládnout neklidnou mysl je nepochybně velmi těžké, ale lze toho dosáhnout náležitým cvičením a odpoutaností.
VERZ 35:
Gospod Śrī Kṛṣṇa je rekel: O Kuntījin sin močnih rok, nemirni um je nedvomno zelo težko ukrotiti, toda s primerno vadbo in nenavezanostjo je to vendarle mogoče.
TEXT 36:
Pro toho, kdo má nezkrocenou mysl, je seberealizace obtížná, ale ten, jehož mysl je ovládnutá a jenž o seberealizaci usiluje správnými prostředky, má úspěch zajištěn. To je Můj názor.
VERZ 36:
Človek z neobrzdanim umom bo težko dosegel samospoznanje, tistemu, ki je um obvladal in si na pravilen način prizadeva doseči cilj, pa je uspeh zagotovljen. To je Moja sodba.
TEXT 37:
Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, kam se dostane neúspěšný transcendentalista, který na začátku přijme proces seberealizace s vírou, ale později od něho kvůli světskému smýšlení upustí a tak v mystice nedosáhne dokonalosti?
VERZ 37:
Arjuna je vprašal: O Kṛṣṇa, kakšna je usoda neuspešnega transcendentalista, ki se sprva z vero posveti procesu samospoznavanja, kasneje pa ga opusti, ker ga pritegne materialni svet, in ne doseže popolnosti yoge?
TEXT 38:
Ó Kṛṣṇo, Pane mocných paží, nepřijde člověk, který je svedený z cesty transcendence, o duchovní i hmotný úspěch a nezanikne jako rozervaný mrak, bez jakéhokoliv jistého postavení?
VERZ 38:
O Kṛṣṇa močnih rok, mar tak človek, ki zmeden zaide s transcendentalne poti, ne doživi tako duhovnega kakor materialnega neuspeha in je izgubljen kot odtrgan oblak, ki nikjer ne najde pribežališča?
TEXT 39:
Taková je moje pochybnost, Kṛṣṇo, a já Tě žádám, abys ji zcela rozptýlil. Kromě Tebe nelze nalézt nikoho, kdo by ji dokázal odstranit.
VERZ 39:
To je dvom, ki me muči, o Kṛṣṇa, zato Te prosim, da ga popolnoma razpršiš. Nihče razen Tebe ga ne more odgnati.
TEXT 40:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó synu Pṛthy, transcendentalistu, který se věnuje příznivým činnostem, nepotká zkáza ani v tomto, ani v duchovním světě. Toho, kdo koná dobro, Můj příteli, zlo nikdy nepřemůže.
VERZ 40:
Vsevišnji Gospod je rekel: O Pṛthin sin, transcendentalist, ki se je posvetil srečo prinašajočim dejavnostim, ne propade ne v tem ne v naslednjem življenju. Tistega, ki dela dobro, prijatelj Moj, nikoli ne premaga zlo.
TEXT 41:
Neúspěšný yogī se po mnoha letech života plného požitku na planetách zbožných živých bytostí narodí v rodině ctnostných či vznešených a zámožných lidí.
VERZ 41:
Yogī, ki ni dosegel popolnosti, se po mnogih mnogih letih uživanja na planetih pobožnih živih bitij rodi v družini pobožnih ljudi ali pa bogatih aristokratov.
TEXT 42:
Nebo (jestliže je neúspěšný po dlouhodobém provádění yogy) se narodí v rodině transcendentalistů, kteří jsou přirozeně velmi moudří. Takové zrození je v tomto světě skutečně vzácné.
VERZ 42:
Lahko pa se [če je padel po dolgotrajni vadbi yoge] rodi v družini transcendentalistov, obdarjenih z veliko modrostjo. V tem svetu redko kdo dobi tako priložnost.
TEXT 43:
Ó synu Kurua, jakmile se narodí v těchto podmínkách, oživí božské vědomí ze svého minulého života a usiluje o další pokrok, aby dosáhl dokonalého úspěchu.
VERZ 43:
Kdor se rodi v taki družini, oživi božansko zavest, ki jo je imel v prejšnjem življenju, o Kurujev potomec, in se znova posveti yogi, da bi dosegel popolnost.
TEXT 44:
Díky božskému vědomí z předchozího života ho začnou přitahovat principy yogy, a to mimovolně, aniž by po nich pátral. Tento zvídavý transcendentalista stojí vždy nad rituálními zásadami písem.
VERZ 44:
Zaradi božanske zavesti iz prejšnjega življenja ga spontano pritegne yoga, ne da bi si posebej prizadeval za to. Takega vedoželjnega transcendentalista ne zanimajo obredi, ki jih priporočajo sveti spisi.
TEXT 45:
A když yogī upřímně usiluje o další pokrok a zbavený veškerých nečistot dospěje po mnoha životech následování procesu k dokonalosti, nakonec dosáhne nejvyššího cíle.
VERZ 45:
Ko se tak yogī, ki si iskreno prizadeva nadalje napredovati, popolnoma očisti, po mnogih mnogih življenjih vadbe yoge nazadnje doseže popolnost in s tem najvišji cilj življenja.
TEXT 46:
Yogī je výše než asketa, výše než empirik a výše než ploduchtivý konatel. Proto buď v každém případě yogīnem, Arjuno.
VERZ 46:
Yogī je večji od asketa, večji od empirika in večji od tistega, ki opravlja obrede in žrtvovanja, katerih cilj je materialna sreča. Zato, o Arjuna, bodi v vseh okoliščinah yogī.
TEXT 47:
Ze všech yogīnů je ten, který se ke Mně neustále upíná s velkou vírou a v nitru myslí na Mě a který Mi prokazuje transcendentální láskyplnou službu, se Mnou nejdůvěrněji spojen yogou a stojí ze všech nejvýše. To je Můj názor.
VERZ 47:
Od vseh yogījev pa je največji tisti, ki ima veliko vero, ki zmeraj misli Name ter Mi služi z ljubeznijo in vdanostjo. Tak yogī je najintimneje povezan z Menoj v yogi. To je Moja sodba.