TEXT 11
TEXT 11
Verš
Text
aśocyān anvaśocas tvaṁ
prajñā-vādāṁś ca bhāṣase
gatāsūn agatāsūṁś ca
nānuśocanti paṇḍitāḥ
aśocyān anvaśocas tvaṁ
prajñā-vādāṁś ca bhāṣase
gatāsūn agatāsūṁś ca
nānuśocanti paṇḍitāḥ
Synonyma
Synonyms
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; aśocyān — co není hodno nářku; anvaśocaḥ — naříkáš; tvam — ty; prajñā-vādān — učená slova; ca — také; bhāṣase — pronášíš; gata — ztracený; asūn — život; agata — neprošlý; asūn — život; ca — také; na — nikdy; anuśocanti — naříkají; paṇḍitāḥ — učení.
śrī-bhagavān uvāca — the Supreme Personality of Godhead said; aśocyān — not worthy of lamentation; anvaśocaḥ — you are lamenting; tvam — you; prajñā-vādān — learned talks; ca — also; bhāṣase — speaking; gata — lost; asūn — life; agata — not passed; asūn — life; ca — also; na — never; anuśocanti — lament; paṇḍitāḥ — the learned.
Překlad
Translation
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Zatímco pronášíš učená slova, naříkáš nad něčím, co není hodno zármutku. Ti, kdo jsou moudří, netruchlí ani nad živým, ani nad mrtvým.
The Supreme Personality of Godhead said: While speaking learned words, you are mourning for what is not worthy of grief. Those who are wise lament neither for the living nor for the dead.
Význam
Purport
Pán ihned přijal postavení učitele a svého žáka pokáral, když ho nepřímo nazval hlupákem. Řekl mu: “Mluvíš jako učenec, a přitom nevíš, že ten, kdo je učený — kdo ví, co je tělo a co duše — neběduje nad žádným stavem těla, ať živým či mrtvým.” V pozdějších kapitolách bude objasněno, že poznání znamená znát hmotu, duši a toho, kdo obojímu vládne. Arjuna argumentoval tím, že náboženským zásadám je třeba přikládat větší důležitost než politice nebo společenským pravidlům, ale nevěděl, že poznání hmoty, duše a Nejvyššího je ještě důležitější než náboženské zásady. A jelikož toto poznání postrádal, neměl se vydávat za nadmíru učeného. Takový nebyl, a proto bědoval pro něco, co nebylo hodno zármutku. Tělo se rodí a dříve či později je předurčeno k zániku; z toho důvodu není tak důležité jako duše. Ten, kdo to ví, je skutečně učený. Nemá důvod bědovat, ať už se hmotné tělo nachází v jakémkoliv stavu.
The Lord at once took the position of the teacher and chastised the student, calling him, indirectly, a fool. The Lord said, “You are talking like a learned man, but you do not know that one who is learned – one who knows what is body and what is soul – does not lament for any stage of the body, neither in the living nor in the dead condition.” As explained in later chapters, it will be clear that knowledge means to know matter and spirit and the controller of both. Arjuna argued that religious principles should be given more importance than politics or sociology, but he did not know that knowledge of matter, soul and the Supreme is even more important than religious formularies. And because he was lacking in that knowledge, he should not have posed himself as a very learned man. As he did not happen to be a very learned man, he was consequently lamenting for something which was unworthy of lamentation. The body is born and is destined to be vanquished today or tomorrow; therefore the body is not as important as the soul. One who knows this is actually learned, and for him there is no cause for lamentation, regardless of the condition of the material body.